XIX
dokonal tu modlidwu, ta gifta hora
zdwyhla fe yakzto ptak y fíla na to
mifto, yakoz bil kalyffus rozkazal,
A kdiz faraczeni ten dyw vzrzechu,
welmy fe diewiechu, y kalyffus
f nymi. À pro tu giftu wiecz kaly-
ffus f mnohymij faraczeni zdielaly
glu fie krzieftiane a krzieftianfkey
ziwoth wedly az do fmrti. Neb kdiz
ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben
yako Saracen; ale yako krzieftian.
A nalezly gfu przi fmrti to" kalyffo-
wy geden krziezek na geho hrdle.
V I, 34 jest přeložen latinský text správně, ale český překladatel
přes to přičinil poznámku »latyne ftogi pfana Barachia centů aut octo-
ginta pannij lyneij, ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloze. V I, 48 čte
se v latinském textu... quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In
hac prouincia sunt christiani etc, v českém však textu praví se: A przeyda
tu czeftu, przygde do wlafti, gefíto flowe Suttur (cw nyez mnoho mye/? gef?
a mieftecsek, a naywietffie myefto f/lowe Suttur), w tey wlaffti geft nyeczo
krzieftianuow atd.
Jiné dva rukopisy latinského textu Pipinova, v polyglotté Marko
Polově neuváděné, chová v bohaté knihovně své nejdůstojnější vždy věrná
métropolitní kapitula pražská. Ježto český překlad v mnohých jednotli-
vostech od latinského Pipinova textu vídeňského se uchyluje, zkollaciono-
vány za vydáním naším i oba rukopisy kapitulní. Prvý z těchto rukopisův,
uložený v kodiku G, 21, skládá se ze 46 listův in continuo popsaných
a sice z plna a bez číslování stránek. V kodiku předcházejí Vite philosofo-
rum cum breuiloquio eorundem a Tractatus de quatuor virtutibus cardinalibus.
Nadpis Pipinova textu jest Marcus de Venecijs. Rámec jednotlivých stran
jest linkován, ruka v celém textu táž, vypsaná, v ligaturách důsledná. Ini-
ciálky jsou stejně s textem černě psány, nadpisy kapitul červené, in margine
jsou připsána namnoze čísla kapitul. Písmo jest z počátku XV století.
Druhý rukopis jest v kodiku G, 28 a skládá se z 42!/, listüv o 2 sloupcích
zplna popsaných, bez stránkování. Titul není žádný, nýbrž rukopis počíná
bezprostředně úvodními slovy: Incipit prologus. V kodiku témž obsaženy
jsou ještě rukopisy nadepsané Incipit liber descripcionum terre. sancte Fero-
solimitane editus per fratrem Borcardum de Monte Syon, pak Incipiunt gesta
passionis domini que invenit Theodosius magnus Imperator in Ferusalem in
pretorio poncii pylati in codicibus publicis. Rukopis tento psán jest trojí
rukou. Každá stránka jest rozdělena ve dva sloupce, tyto pak jsou linkami
ohraničeny. Iniciálky jsou psány červeně, písmo jest rovněž s počátku
XV. století. Seznam kapitul jest až na konci každé knihy a sice skládá se
I kniha ze 67, II ze 70 a III ze 40 kapitul. Končí se rukopis tento slovy
II*
