EN | ES |

Facsimile Lines

936


< Page >

[1]
XV

[2]
gralowa 63, kratochiele 64*, /pratrzie misto /patrzie 64°, oblyznich wlafi
[3]
68% od hednej místo od gedney 69, odywa dawagi trzi bazantij 73°,
[4]
v weliky mnoz/twie 79, zřzšte misto zryzie 85%, przief niecz místo nies 87,
[5]
wpofławczowiech ruffie 93, z-bogi misto sbozie 94%, nebly místo seb by O9,
[6]
fom místo w/em 100°, Murgie misto muzie 101°, tra misto /7zwa 106,
[7]
J ryze místo z ryzie 105%, yawranij misto 4awranij 111%, wedu misto
[8]
wodu 112, atd. Mnohé z těchto omylů jsou zřejmým přepsáním písaře,
[9]
mechanicky opisujícího, mnohé i smysl rušící, zavinil již překladatel ne-
[10]
porozuměním textu původnímu.

[11]
Tištěný text Pipinova latinského překladu jest nad míru vzácný,
[12]
zachován jsa toliko ve třech exemplářích téměř nepřístupných. C. k.
[13]
dvorní knihovna vídeňská k žádosti vydavatelově zapůjčila sice c. k. gymna-
[14]
sijnímu ředitelství v Kolíně latinský rukopis textu Pipinova, ne však inkunabuli,
[15]
kteráž dle knihovního řádu pokládá se za rarissimum. Vydavatel vzdává
[16]
na tomto místě uctivé díky slavnému ředitelství král. universitní knihovny
[17]
v Leydenu, jež po zvláštní jeho žádosti ochotně leydenskou inkunabuli
[18]
zaslalo c. k. veřejné knihovně pražské a tím kolacionování rukopisu s
[19]
umožnilo. Z těchto příčin ustanovila se veleslavná III. třída České Akademie
[20]
císaře Františka Josefa na uveřejnění latinského textu, který by, otištěn
[21]
jsa vždy pod příslušnou částkou textu českého, podával žádaná vysvěcení,
[22]
kde český text neúplný jest nebo nejasný. Podkladem učiněn rukopis -
[23]
deňský. Veleslavná c. k. dvorská knihovna vídeňská po žádosti vydavatelově
[24]
ochotně rukopis řečený do Kolína propůjčila, kdež jej vydavatel přepsal
[25]
a k vydání upravil. Rukopis tento, nyní pod číslem 3273 zařaděný, pochází
[26]
původně z Moravy a dodán byl za Josefinských dob do c. k. studijní
[27]
knihovny olomoucké, odkudž vedle znění cís. patentu ze dne 15. srpna
[28]
r. 1837 zaslán c. k. dvorské knihovně vídeňské. Jest psán na 105 listech
[29]
papírových o délce 18'4 a o šířce 13 e". Každá strana rozdělena uličkou
[30]
0'7 * širokou ve dva sloupce; každý popsaný sloupec 11 zdéli
[31]
a 8:7" zšíři. Číslovány jsou listy, sloupce nejsou zarámcovány. Písmo
[32]
jest drobné, ale sličné, toliko inkoust jest bledý a, ježto rukopis trpěl vlhkem,
[33]
čehož jsou zřejmé stopy, jest písmo na mnohých místech velice vybledlé
[34]
a s těží čitelné. Zvláště poškozen jest vlhkem list 105, jehož znění bylo
[35]
potřebí přibráním textu pražského P' upraviti Písař dbal velice ozdobné
[36]
stránky, zvláště na iniciálkách, které jsou provedeny z největší části; toliko
[37]
na počátku některých kapitol zůstává místo prázdné. Iniciálky nékteré
[38]
malovány jsou červeně, jiné modře. Přípisy jsou řídké a psány jsou cizí
[39]
rukou buď na pokraji buď v uličce mezi sloupci. Písař sám na hojných
[40]
místech bezděké omyly opravoval, označiv body pod slovem, jež opraveno
[41]
býti mělo. Ježto přípisky na pokrají tu a tam jsou přeříznuty, vidí se, že
[42]
byl rukopis teprvé později svázán. Přepis upraven se všemi zvláštnostmi
[43]
pravopisu písařova; toliko ligatury a zkratky z plna vypsány.

[44]
Srovnáváním tohoto textu latinského s českým vyšly na jevo důležité
[45]
momenty pro charakterisování českého překladatele, kterýž latinskou před-


Text viewFacsimile