[1] |
|
---|
[2] |
gralowa 63, kratochiele 64*, /pratrzie misto /patrzie 64°, oblyznich wlafi
|
---|
[3] |
68% od hednej místo od gedney 69, odywa dawagi trzi bazantij 73°,
|
---|
[4] |
v weliky mnoz/twie 79, zřzšte misto zryzie 85%, przief niecz místo nies 87,
|
---|
[5] |
wpofławczowiech ruffie 93, z-bogi misto sbozie 94%, nebly místo seb by O9,
|
---|
[6] |
fom místo w/em 100°, Murgie misto muzie 101°, tra misto /7zwa 106,
|
---|
[7] |
J ryze místo z ryzie 105%, yawranij misto 4awranij 111%, wedu misto
|
---|
[8] |
wodu 112, atd. Mnohé z těchto omylů jsou zřejmým přepsáním písaře,
|
---|
[9] |
mechanicky opisujícího, mnohé i smysl rušící, zavinil již překladatel ne-
|
---|
[10] |
porozuměním textu původnímu.
|
---|
[11] |
Tištěný text Pipinova latinského překladu jest nad míru vzácný,
|
---|
[12] |
zachován jsa toliko ve třech exemplářích téměř nepřístupných. C. k.
|
---|
[13] |
dvorní knihovna vídeňská k žádosti vydavatelově zapůjčila sice c. k. gymna-
|
---|
[14] |
sijnímu ředitelství v Kolíně latinský rukopis textu Pipinova, ne však inkunabuli,
|
---|
[15] |
kteráž dle knihovního řádu pokládá se za rarissimum. Vydavatel vzdává
|
---|
[16] |
na tomto místě uctivé díky slavnému ředitelství král. universitní knihovny
|
---|
[17] |
v Leydenu, jež po zvláštní jeho žádosti ochotně leydenskou inkunabuli
|
---|
[18] |
zaslalo c. k. veřejné knihovně pražské a tím kolacionování rukopisu s ní
|
---|
[19] |
umožnilo. Z těchto příčin ustanovila se veleslavná III. třída České Akademie
|
---|
[20] |
císaře Františka Josefa na uveřejnění latinského textu, který by, otištěn
|
---|
[21] |
jsa vždy pod příslušnou částkou textu českého, podával žádaná vysvěcení,
|
---|
[22] |
kde český text neúplný jest nebo nejasný. Podkladem učiněn rukopis ví-
|
---|
[23] |
deňský. Veleslavná c. k. dvorská knihovna vídeňská po žádosti vydavatelově
|
---|
[24] |
ochotně rukopis řečený do Kolína propůjčila, kdež jej vydavatel přepsal
|
---|
[25] |
a k vydání upravil. Rukopis tento, nyní pod číslem 3273 zařaděný, pochází
|
---|
[26] |
původně z Moravy a dodán byl za Josefinských dob do c. k. studijní
|
---|
[27] |
knihovny olomoucké, odkudž vedle znění cís. patentu ze dne 15. srpna
|
---|
[28] |
r. 1837 zaslán c. k. dvorské knihovně vídeňské. Jest psán na 105 listech
|
---|
[29] |
papírových o délce 18'4 a o šířce 13 e". Každá strana rozdělena uličkou
|
---|
[30] |
0'7 * širokou ve dva sloupce; každý popsaný sloupec má 11“ zdéli
|
---|
[31] |
a 8:7" zšíři. Číslovány jsou listy, sloupce nejsou zarámcovány. Písmo
|
---|
[32] |
jest drobné, ale sličné, toliko inkoust jest bledý a, ježto rukopis trpěl vlhkem,
|
---|
[33] |
čehož jsou zřejmé stopy, jest písmo na mnohých místech velice vybledlé
|
---|
[34] |
a s těží čitelné. Zvláště poškozen jest vlhkem list 105, jehož znění bylo
|
---|
[35] |
potřebí přibráním textu pražského P' upraviti Písař dbal velice ozdobné
|
---|
[36] |
stránky, zvláště na iniciálkách, které jsou provedeny z největší části; toliko
|
---|
[37] |
na počátku některých kapitol zůstává místo prázdné. Iniciálky nékteré
|
---|
[38] |
malovány jsou červeně, jiné modře. Přípisy jsou řídké a psány jsou cizí
|
---|
[39] |
rukou buď na pokraji buď v uličce mezi sloupci. Písař sám na hojných
|
---|
[40] |
místech bezděké omyly opravoval, označiv body pod slovem, jež opraveno
|
---|
[41] |
býti mělo. Ježto přípisky na pokrají tu a tam jsou přeříznuty, vidí se, že
|
---|
[42] |
byl rukopis teprvé později svázán. Přepis upraven se všemi zvláštnostmi
|
---|
[43] |
pravopisu písařova; toliko ligatury a zkratky z plna vypsány.
|
---|
[44] |
Srovnáváním tohoto textu latinského s českým vyšly na jevo důležité
|
---|
[45] |
momenty pro charakterisování českého překladatele, kterýž latinskou před-
|
---|