[1] |
Druhá kniha púhonná z l. 1407 — 1530. 99
|
---|
[2] |
Jan Budský podávali nám za její právo pět kop, ale my sme k tomu svoliti nechtěli,
|
---|
[3] |
a tak sme sě rozešli“ (Po straně poznamenáno: Pro Katheryna in Panossim Vgezdie
|
---|
[4] |
ad citacionem.) Zikmund, civis Maioris civitatis Pragensis, annorum ultra LX. iuravit
|
---|
[5] |
elevatis duobus digitis et dixit: [To mi jest svédomo, Ze pani Katherina z Modiovic jest
|
---|
[6] |
pravá dědička neotbytá dvoru toho v Panoším Üjezdé, kteryZ drzi Jan Babtista její polü-
|
---|
[7] |
bratří, a to i po svém otei Vanéckovi z Modrovie i po své matce“ (Po straně pozname-
|
---|
[8] |
náno: Pro eadem.) Dorothea de Panošího Újezda, relicta olim Hawlikonis od Labuték
|
---|
[9] |
za Betlehemem, civis condam Maioris civitatis Pragensis, habens annos LX vel plus, ut
|
---|
[10] |
sola dixit, iuravit elevatis LIPS digitis et dixit: ,To mi jest u pravdé svédomo, že pani
|
---|
[11] |
Katherina Vancékova deera z Modrovie a z Pano&ieho Újezda jest pravá a noodbytá
|
---|
[12] |
dědička dvoru dvoru toho v Panošiem Újezdě, na němž sedí a drží jej Jan Babtista řečený.
|
---|
[13] |
(Po straně poznamenáno: Pro eadem.) My purgmistr a rada Starého města Pražského
|
---|
[14] |
známo činíme ticmto listem vsem, ktoż jej uziie nebo étûci slyseti budû, Ze predstüpivse
|
---|
[15] |
před nás do plné rady Jan Sovol z Sokoric lovéi, Ursila a Katherina dobré ženy a
|
---|
[16] |
zachovalé, obyvajície v mésté našem, všichni jednostajné vyznali sü tudieZ pred námi,
|
---|
[17] |
kterak některů chvíli Jan Babtista přišed před krám paní Katheřiny, tohoto listu ukaza-
|
---|
[18] |
tedlnice, i řekl k nie takto: „Podrž a vezmi sto kop a pusť od toho.“ A ona zasě k němu
|
---|
[19] |
řekla: „Čemuž bych to učinila, ano otci mému dávali za to mé kop grošuov? Na svédomie
|
---|
[20] |
toho jich seznánie pečeť města našeho menší dali sme i kázali pritisknúti k tomuto listu.
|
---|
[21] |
Jenž jest dán léta od narozenie syna božího MCCCŮLXXXII ten čtvrtek po svatém Lin-
|
---|
[22] |
hartu |7. listopadu|. (Po stranć poznamendno: Pro eadem Katherina.” Johannes Sobol
|
---|
[23] |
de Libeczowa, clientalis, annorum LX vel circa, iuravit elevatis duobus digitis et dixit:
|
---|
[24] |
To mi svódomo. że otec Kathefiny z Modfejovic, Vanček z Újezda, byl jest a seděl
|
---|
[25] |
v Panosim Ujezdó jsa mocnym hospodářem, a po smrti otce jejiho'i matky jeji nade-
|
---|
[26] |
psanà Katherina dcera jich prijieZdela jest po třikrát a piipoviedajie s6 k tomu statku
|
---|
[27] |
a dávajíc památné na to, a všelik já sem ji k tomu napomanul, aby to učinila. A když sě
|
---|
[28] |
jest připovědělu, tehda Jan Babtista prosil jie a řka: Milá sestra! Nech toho při mně, nech
|
---|
[29] |
ať dám sto kop“ A ona nechtěla k tomu svoliti a řkúc: „Já toho mohu lépe odbyti.‘ A bylo
|
---|
[30] |
lesu drahně svezeného, a já vida ten, řekl sem k němu: ,K čemu jest ten les?‘ A on
|
---|
[31] |
řekl: „Chtěl sem stodolu stavěti; A já vecech: „Pročež' nestavieš% A en odpověděl: „Co
|
---|
[32] |
bych stavěl, když o to miesta nemám? Actum feria ]l ante Nicolai |5. prosince| a. d.
|
---|
[33] |
MCCCCLXXX V ^ (Po strané poznamenáno: Pro Katerina ad citacionem in Panossim
|
---|
[34] |
Vgezdie). Týž Jan Sobol vyznal pod taż přísahů řka: To mi dobře svědomo, když
|
---|
[35] |
paní Margrétha, matka paní Katheřiny, ovdověla, a Havel, otec Baptistuov, byl pojal túž
|
---|
[36] |
pani Margréthu, Casto ji nutil chté, aby jemu ten statek vzdala, jakoż jedni, jda s ni
|
---|
[37] |
s Hrádku skrze les, bil se s ní proto; jemužto ona mluvila Fküc: ,Co se se mnü tepes,
|
---|
[38] |
cozt mam vzdati, vSakf mé nenie, ale sirotčie! A zda nevieš, žeť já s jejie dobrú volí
|
---|
[39] |
na tom sedéti mam az do smrti? A potom, když Havel utrácel a vozil odtud, kam chtěl.
|
---|
[40] |
tehdy pan Holicský přikázal Václavovi Dúpovceovi a Petrovi Skalskému i jiným, aby toho
|
---|
[41] |
sirofka opatrovali a utiskati nedali, a aby ten statek nebyl roztrhován ke škodě toho
|
---|
[42] |
13%
|
---|