EN | ES |

Facsimile Lines

838


< Page >

[1]
Druhá kniha púhonná z l. 1407 1530. 99

[2]
Jan Budský podávali nám za její právo pět kop, ale my sme k tomu svoliti nechtěli,
[3]
a tak sme rozešli (Po straně poznamenáno: Pro Katheryna in Panossim Vgezdie
[4]
ad citacionem.) Zikmund, civis Maioris civitatis Pragensis, annorum ultra LX. iuravit
[5]
elevatis duobus digitis et dixit: [To mi jest svédomo, Ze pani Katherina z Modiovic jest
[6]
pravá dědička neotbytá dvoru toho v Panoším Üjezdé, kteryZ drzi Jan Babtista její polü-
[7]
bratří, a to i po svém otei Vanéckovi z Modrovie i po své matce (Po straně pozname-
[8]
náno: Pro eadem.) Dorothea de Panošího Újezda, relicta olim Hawlikonis od Labuték
[9]
za Betlehemem, civis condam Maioris civitatis Pragensis, habens annos LX vel plus, ut
[10]
sola dixit, iuravit elevatis LIPS digitis et dixit: ,To mi jest u pravdé svédomo, že pani
[11]
Katherina Vancékova deera z Modrovie a z Pano&ieho Újezda jest pravá a noodbytá
[12]
dědička dvoru dvoru toho v Panošiem Újezdě, na němž sedí a drží jej Jan Babtista řečený.
[13]
(Po straně poznamenáno: Pro eadem.) My purgmistr a rada Starého města Pražského
[14]
známo činíme ticmto listem vsem, ktoż jej uziie nebo étûci slyseti budû, Ze predstüpivse
[15]
před nás do plné rady Jan Sovol z Sokoric lovéi, Ursila a Katherina dobré ženy a
[16]
zachovalé, obyvajície v mésté našem, všichni jednostajné vyznali tudieZ pred námi,
[17]
kterak některů chvíli Jan Babtista přišed před krám paní Katheřiny, tohoto listu ukaza-
[18]
tedlnice, i řekl k nie takto: Podrž a vezmi sto kop a pusť od toho. A ona zasě k němu
[19]
řekla: Čemuž bych to učinila, ano otci mému dávali za to kop grošuov? Na svédomie
[20]
toho jich seznánie pečeť města našeho menší dali sme i kázali pritisknúti k tomuto listu.
[21]
Jenž jest dán léta od narozenie syna božího MCCCŮLXXXII ten čtvrtek po svatém Lin-
[22]
hartu |7. listopadu|. (Po stranć poznamendno: Pro eadem Katherina. Johannes Sobol
[23]
de Libeczowa, clientalis, annorum LX vel circa, iuravit elevatis duobus digitis et dixit:
[24]
To mi svódomo. że otec Kathefiny z Modfejovic, Vanček z Újezda, byl jest a seděl
[25]
v Panosim Ujezdó jsa mocnym hospodářem, a po smrti otce jejiho'i matky jeji nade-
[26]
psanà Katherina dcera jich prijieZdela jest po třikrát a piipoviedajie s6 k tomu statku
[27]
a dávajíc památné na to, a všelik sem ji k tomu napomanul, aby to učinila. A když
[28]
jest připovědělu, tehda Jan Babtista prosil jie a řka: Milá sestra! Nech toho při mně, nech
[29]
dám sto kop A ona nechtěla k tomu svoliti a řkúc: toho mohu lépe odbyti. A bylo
[30]
lesu drahně svezeného, a vida ten, řekl sem k němu: ,K čemu jest ten les? A on
[31]
řekl: Chtěl sem stodolu stavěti; A vecech: Pročež' nestavieš% A en odpověděl: Co
[32]
bych stavěl, když o to miesta nemám? Actum feria ]l ante Nicolai |5. prosince| a. d.
[33]
MCCCCLXXX V ^ (Po strané poznamenáno: Pro Katerina ad citacionem in Panossim
[34]
Vgezdie). Týž Jan Sobol vyznal pod taż přísahů řka: To mi dobře svědomo, když
[35]
paní Margrétha, matka paní Katheřiny, ovdověla, a Havel, otec Baptistuov, byl pojal túž
[36]
pani Margréthu, Casto ji nutil chté, aby jemu ten statek vzdala, jakoż jedni, jda s ni
[37]
s Hrádku skrze les, bil se s proto; jemužto ona mluvila Fküc: ,Co se se mnü tepes,
[38]
cozt mam vzdati, vSakf nenie, ale sirotčie! A zda nevieš, žeť s jejie dobrú volí
[39]
na tom sedéti mam az do smrti? A potom, když Havel utrácel a vozil odtud, kam chtěl.
[40]
tehdy pan Holicský přikázal Václavovi Dúpovceovi a Petrovi Skalskému i jiným, aby toho
[41]
sirofka opatrovali a utiskati nedali, a aby ten statek nebyl roztrhován ke škodě toho
[42]
13%


Text viewFacsimile