[1] |
Druhá kniha půhonná z l. 1407 — 1530. 471
|
---|
[2] |
střiebrných a Pražského rázu slovutné panie Kateřině, manželce pravé slovutného Hen-
|
---|
[3] |
richa z Újezda, jejím dětem i tomu každému, ktož by tento list jmél s jejie dobrü woli.
|
---|
[4] |
A slibujem listem tiemto i dobrü na8í vérü krestanskü, rukü spoleénü a nerozdielnü
|
---|
[5] |
beze všie zlé lsti, tak aby sě z nás rukojmí nižádný jeden od druhých v tom placení toho
|
---|
[6] |
dluhu svým dielem neotdělil ani vyplatil, než všiekni spolu dáti a penězi hotovými za-
|
---|
[7] |
platiti, dvě neděli po světým Jiří, ješto má najprvé od dánie tohoto listu příjíti, počítajíce,
|
---|
[8] |
beze vSèho prodlenie dalšieho. Pak-li bychom toho neučinili, tehdy inhed po tom jme-
|
---|
[9] |
novaném roce my rukojmí napřed psaní, kteříž bychom kolvěk ot našich věřicích jednoho
|
---|
[10] |
nebo jich poslem nebo listem napomenutí byli, jeden na druhého neukazuje ani čekaje
|
---|
[11] |
ani Sé také druhého nebytím kterakZkoli vymlüvaje, kazdy z nás s jedním pacholkem
|
---|
[12] |
a se dvěma koňoma v městě v Novém Plzni anebo v Rokycanech do počestné hospody,
|
---|
[13] |
kteráž by nám ot nich nebo jich poslóv jmenována byla v jednom z těch dvü méást,
|
---|
[14] |
vléci máme a slibujem, a tu ležeti, jakož v Českej zemi leženie na penieze obyčej jest a
|
---|
[15] |
právo. A každý sám svým životem aby ležal, anebo sebe miesto budeme moci panoši řádu
|
---|
[16] |
rytieřského v to leženie postaviti a vložiti též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma.
|
---|
[17] |
A z toho leženie nemáme na nižádné právo ani vymluvu vyjieti ani kterakkoli vyniknüti,
|
---|
[18] |
doňovadž bychom našim věřicím svrchupsaným jistinných těch peněz i všech škod,
|
---|
[19] |
kteréž by pro to neplněnie v křesťanech nebo v židech, nebo jezdiec, posielajíc, tráviec,
|
---|
[20] |
nebo kdežkoli nebo kterak kolvěk vzešly, ježto by jé jeden z našich věřicích právem
|
---|
[21] |
bez zmatku pokázal, v plně nezaplatili penězi hotovými. [*%] A po dvů nedělí ote dne
|
---|
[22] |
napomenutie v fo leženie jeden den po druhém čtúce, a my ještě již jmenovaných peněz
|
---|
[23] |
jistinných i všěch škod nezaplatili, lezme my nebo neležme, tehdy věřicí naši tiemto
|
---|
[24] |
listem maji plnü moc i plné právo ty penieze často jmenované optati a vzieti v křesťa-
|
---|
[25] |
nech nebo v židech na naši na vščeh škodu. A kdež by jč koli optali v Ččskej zemi,
|
---|
[26] |
tu my jé mámy a slibujem zastûpiti v jistiné i v škodách sami sebú nebo našimi
|
---|
[27] |
dobrými základy nebo rukojmiemi jistými beze všěch jich škod. Také bylo-li by, že by
|
---|
[28] |
kto z nás, buďto jistec nebo rukojmie, umřel v tom času plnění, jehož pane bože nedaj
|
---|
[29] |
a my ještě peněz jistinných těch i všéch škod nezaplatili tehdy my zuostalí živí máme
|
---|
[30] |
a slibujeme jiného tak jistého a tak mohvitého toho umrlého miesto ve dvú nedělí od té
|
---|
[31] |
smrti, prvú počítajíc, k nám postaviti, list tento obnoviec ke všem úmluvám v něm po-
|
---|
[32] |
psaným bez škody našich věřících, kolikrát kolivěk toho potřčbie bude, pod pokuti
|
---|
[33] |
leženie častopsaného. A proti tomuto listu nejmámy sé niZádnü vécí protiviti ani mlu-
|
---|
[34] |
viti, dokudž nesplníme toho všeho, což jest na něm psáno. Také v tom ve všem žádné
|
---|
[35] |
právo, ani duchovnie ani světské, ani moc která, nemá nám pomocno býti proti tomuto
|
---|
[36] |
listu i proti úmluvám v něm popsaným. A toho všeho pro pamět, pevnost i pro lepšie
|
---|
[37] |
jistotu našě jsme vlastnie pečeti s naším vědomím i s přiznáním k tomuto listu při-
|
---|
[38] |
věsili. Jenž psán jest od narozenie syna božieho čtúce léta tisícieho čtyřstého sedm-
|
---|
[39] |
nádctého v pondělí den svatého Mikuláše [6. prosince 1417).
|
---|
[40] |
Jtem secunde littere tenor seguitur et est talis:
|
---|