Druhá kniha půhonná z l. 1407 — 1530. 471
střiebrných a Pražského rázu slovutné panie Kateřině, manželce pravé slovutného Hen-
richa z Újezda, jejím dětem i tomu každému, ktož by tento list jmél s jejie dobrü woli.
A slibujem listem tiemto i dobrü na8í vérü krestanskü, rukü spoleénü a nerozdielnü
beze všie zlé lsti, tak aby sě z nás rukojmí nižádný jeden od druhých v tom placení toho
dluhu svým dielem neotdělil ani vyplatil, než všiekni spolu dáti a penězi hotovými za-
platiti, dvě neděli po světým Jiří, ješto má najprvé od dánie tohoto listu příjíti, počítajíce,
beze vSèho prodlenie dalšieho. Pak-li bychom toho neučinili, tehdy inhed po tom jme-
novaném roce my rukojmí napřed psaní, kteříž bychom kolvěk ot našich věřicích jednoho
nebo jich poslem nebo listem napomenutí byli, jeden na druhého neukazuje ani čekaje
ani Sé také druhého nebytím kterakZkoli vymlüvaje, kazdy z nás s jedním pacholkem
a se dvěma koňoma v městě v Novém Plzni anebo v Rokycanech do počestné hospody,
kteráž by nám ot nich nebo jich poslóv jmenována byla v jednom z těch dvü méást,
vléci máme a slibujem, a tu ležeti, jakož v Českej zemi leženie na penieze obyčej jest a
právo. A každý sám svým životem aby ležal, anebo sebe miesto budeme moci panoši řádu
rytieřského v to leženie postaviti a vložiti též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma.
A z toho leženie nemáme na nižádné právo ani vymluvu vyjieti ani kterakkoli vyniknüti,
doňovadž bychom našim věřicím svrchupsaným jistinných těch peněz i všech škod,
kteréž by pro to neplněnie v křesťanech nebo v židech, nebo jezdiec, posielajíc, tráviec,
nebo kdežkoli nebo kterak kolvěk vzešly, ježto by jé jeden z našich věřicích právem
bez zmatku pokázal, v plně nezaplatili penězi hotovými. [*%] A po dvů nedělí ote dne
napomenutie v fo leženie jeden den po druhém čtúce, a my ještě již jmenovaných peněz
jistinných i všěch škod nezaplatili, lezme my nebo neležme, tehdy věřicí naši tiemto
listem maji plnü moc i plné právo ty penieze často jmenované optati a vzieti v křesťa-
nech nebo v židech na naši na vščeh škodu. A kdež by jč koli optali v Ččskej zemi,
tu my jé mámy a slibujem zastûpiti v jistiné i v škodách sami sebú nebo našimi
dobrými základy nebo rukojmiemi jistými beze všěch jich škod. Také bylo-li by, že by
kto z nás, buďto jistec nebo rukojmie, umřel v tom času plnění, jehož pane bože nedaj
a my ještě peněz jistinných těch i všéch škod nezaplatili tehdy my zuostalí živí máme
a slibujeme jiného tak jistého a tak mohvitého toho umrlého miesto ve dvú nedělí od té
smrti, prvú počítajíc, k nám postaviti, list tento obnoviec ke všem úmluvám v něm po-
psaným bez škody našich věřících, kolikrát kolivěk toho potřčbie bude, pod pokuti
leženie častopsaného. A proti tomuto listu nejmámy sé niZádnü vécí protiviti ani mlu-
viti, dokudž nesplníme toho všeho, což jest na něm psáno. Také v tom ve všem žádné
právo, ani duchovnie ani světské, ani moc která, nemá nám pomocno býti proti tomuto
listu i proti úmluvám v něm popsaným. A toho všeho pro pamět, pevnost i pro lepšie
jistotu našě jsme vlastnie pečeti s naším vědomím i s přiznáním k tomuto listu při-
věsili. Jenž psán jest od narozenie syna božieho čtúce léta tisícieho čtyřstého sedm-
nádctého v pondělí den svatého Mikuláše [6. prosince 1417).
Jtem secunde littere tenor seguitur et est talis:
