EN | ES |

Facsimile Lines

833


< Page >

[1]
472

[2]
sskrziwanecz a/ď., nyní skřivan, skři-
[3]
vánek.

[4]
škrob m. - scabo 1152 sskrob (mezi
[5]
jmény osob; kontext námésecnik, malát,
[6]
škrob, prasivec, krâdce); sroun. .
[7]
škrob lakomec Æ#., litoval peněz..
[8]
škrob je k tomu dosti Čech SS. XVIII,.
[9]
56; abys vëdèl, že nejsem škrob Kunět.
[10]
Dosp. děti 91 atd.

[11]
škrobot crepullum 488 sskrobot
[12]
AB (rým chobot); jménech částí
[13]
tela zvířectho; kontexi kostřec, omazek,
[14]
krokot, škrobot, chobot, otoč, zpratek..
[15]
(Zty: svown. Škrobot chod. Hruška,
[16]
Dial. slovn s. mrtvá, škrobotová
[17]
püda Hruika, Nasi 11, 36.)

[18]
-škrv v. zloškrv

[19]
škuola v. škola

[20]
skvarek m. cremium 1795 skwarek

[21]
(ABTrial) Boh. 538 (var. oskwarek
[22]
FO) osskwarck Mam. A 18" aid.

[23]
śkvałenie v. Skvarenina

[24]
3kvarenina f. frixorium 1796 ssquarze-

[25]
nyna AB = Boh. 537 Wiesb. 615

[26]
Sskwarzenie (omylem) = swarzenina

[27]
Veleš. (omylem) aid.

[28]
1. škvoř m.: sturnus 216 sskworz (A : B
[29]
skworzecz); Jen tvor jen pro melrum.
[30]
Vaz Skvorec.

[31]
2. SkvoF m. crecus 599 sskworz (D:
[32]
Skworz AC) Bob. 218 (/am crectus
[33]
míslo cxecus omylem) ald.; . &kvor.

[34]
&kvofec m. sturnus Fysiol. 653 mg.
[35]
sskworecz = Boh. 119 skworzecz afd.
[36]
Klaret za to Bkvoi, pro metrum (ale v B
[37]
skworzecz), v. /

[38]
m. =

[39]
C.
[40]
,

[41]
Skurn- v. poskvrn-
[42]
ЧоК wm. == fincar 2595 sslak (konterl
[43]
vážka, kropěnník, překupník, sběhnila,
[44]
šlak, otřebky).
[45]
vendula 2168 sslak AB
[46]
žalář, skoble, šlak, šatlavaň,
[47]
sáhradv..). Z mémc.

[48]
(kontext
[49]
kaštan,

[50]
šlap m. - cassida 2150 sslap ABTrial. =
[51]
Wiesb. 650 (cassis sslup omylem) =
[52]
Boh. 586 = Nn 69'a = Veleš. atd.
[53]
Svovn. vus. šljapa; vše ze st/hné£m.

[54]
slappe Haube, Kappe: Matzenauer,

[55]
Cit slova 82. Jg. mylnf pod slap =
[56]
nástroj k slepení čeho.

[57]
šlap- v. šlep-

[58]
šle pl. f. = gophus 2172 ssle ABTrial. =

[59]
Boh. 779: Wiesb. 1063 Mam. A 18!

[60]
*krob - śnóra

[61]
(caphus, omylem) = Slov. Třeb. 44
[62]
ald. Kontext lúkot, oj, štpice, bodec,
[63]
šle, rozvora.. Yemeni, fpostrańky
[64]
atp. Z nem. Milz. -šlec v. sešlec

[65]
šlechetnost f. nobilitas 1470 slechet-
[66]
nost atd.

[67]
šlechta f. baro 971 sslechta AB (v B
[68]
přidáno sslechtycz); v. šlechtic. Z němč.

[69]
Slechtic m. baro Boh. 376 slechtycz
[70]
(var. slechta dial). Za to v Klaretovi
[71]
Slechta ». t.

[72]

[73]
šlechtična £f. baronissa 976 sslech-
[74]
tyczna Vele&. atd.
[75]
ślechtićstvo nt. baronia 991 sslech-

[76]
tyczstvo AB (rym manstvo) atd.
[77]
šléma 1. collobra 1896 sslema (rym
[78]
préma): mezi částmi oděvu čalún, pré-
[79]
ma, šléma, věnec, kranec, Ćcpec..
[80]
Jg. Slem ozdoba hlavy Zenské, dial.
[81]
na Prerovsku. (Zip: z cslov. Slém'e vy-
[82]
klddd Stender-Pelevsen | Slav -german.
[83]
1927, str. 227 nn.» šlenka v. slenka
[84]
šlenie v. slzenie
[85]
šlepanč f. calcaneus Boh. 494 slepanye
[86]
(var. stlapanye): za to Klaret šlepnicč.
[87]
Slepéjé f. vestigium 1548 sslepege (rym
[88]
jie) ма. ; . též šlépěj.
[89]
Slepnicé í. calcaneus 1548 sslepnycze
[90]
(= šlépěj, šlápota) atd.
[91]
= calcaneus 1303 slepnyczye (B: A
[92]
slepnycze) (= chodidlo, mezi jmény
[93]
údů); srovn. Šlepnice (= chodidlo)
[94]
v rhp. Noub. XV*: Rozbor I, 194.
[95]
sletky pl. t.? pellia 2130 ssletki (A : B
[96]
pletki): kontext lučák, kolovrat, lisicć,
[97]
Sletky, sádné, . . . Sv. šle.
[98]
ślip m. : memphites 156 sslip AB lapis
[99]
Jg. s. šlyp.
[100]
$lojie m. peplum 1883 sslogierz
[101]
oh. 572 Wiesb. 643 = Ślojir Lact.
[102]
ata. Ze st}hnëm. sloiger, slôir.
[103]
šlojieřek m. conelca 298 sslogierek
[104]
(rým necanelk; A : B sslogyerznyk od-
[105]
chylnë) $lojitnik vkp. Żid. krak. 232
[106]
(,,volatilia campestria).
[107]
šlojicřník v. šlojieřek
[108]
šlup v. šlap
[109]
-šlý v. otešlý
[110]
ślyp v. slip
[111]
5mel v. jmelé
[112]
šinelc v. ošmelc
[113]
śnóra £.: zona Boh. 782 snora (var. ssnura
[114]
a opratka dial.), . Sñura, z némé.

[115]


Text viewFacsimile