472
sskrziwanecz a/ď., nyní skřivan, skři-
vánek.
škrob m. - scabo 1152 sskrob (mezi
jmény osob; kontext námésecnik, malát,
škrob, prasivec, krâdce); sroun. né.
škrob — lakomec Æ#., litoval peněz..
škrob je k tomu dosti Čech SS. XVIII,.
56; abys vëdèl, že nejsem škrob Kunět.
Dosp. děti 91 atd.
škrobot crepullum 488 sskrobot
AB (rým chobot); pñ jménech částí
tela zvířectho; kontexi kostřec, omazek,
krokot, škrobot, chobot, otoč, zpratek..
(Zty: svown. Škrobot chod. Hruška,
Dial. slovn s. mrtvá, škrobotová
püda Hruika, Nasi 11, 36.)
-škrv v. zloškrv
škuola v. škola
skvarek m. — cremium 1795 skwarek
(ABTrial) — Boh. 538 (var. oskwarek
FO) — osskwarck Mam. A 18" aid.
śkvałenie v. Skvarenina
3kvarenina f. — frixorium 1796 ssquarze-
nyna AB = Boh. 537 — Wiesb. 615
Sskwarzenie (omylem) = swarzenina
Veleš. (omylem) aid.
1. škvoř m.: sturnus 216 sskworz (A : B
skworzecz); Jen tvor jen pro melrum.
Vaz Skvorec.
2. SkvoF m. — crecus 599 sskworz (D:
Skworz AC) — Bob. 218 (/am crectus
míslo cxecus omylem) ald.; mé. &kvor.
&kvofec m. — sturnus Fysiol. 653 mg.
sskworecz = Boh. 119 skworzecz afd.
Klaret za to Bkvoi, pro metrum (ale v B
skworzecz), v. /
m. =
C.
,
Skurn- v. poskvrn-
ЧоК wm. == fincar 2595 sslak (konterl
vážka, kropěnník, překupník, sběhnila,
šlak, otřebky).
vendula 2168 sslak AB
žalář, skoble, šlak, šatlavaň,
sáhradv..). Z mémc.
(kontext
kaštan,
šlap m. - cassida 2150 sslap ABTrial. =
Wiesb. 650 (cassis sslup omylem) =
Boh. 586 = Nn 69'a = Veleš. atd.
Svovn. vus. šljapa; vše ze st/hné£m.
slappe — Haube, Kappe: Matzenauer,
Cit slova 82. Jg. mylnf pod slap =
nástroj k slepení čeho.
šlap- v. šlep-
šle pl. f. = gophus 2172 ssle ABTrial. =
Boh. 779: Wiesb. 1063 — Mam. A 18!
*krob -— śnóra
(caphus, omylem) = Slov. Třeb. 44
ald. Kontext lúkot, oj, štpice, bodec,
šle, rozvora.. Yemeni, fpostrańky
atp. Z nem. Milz. -šlec v. sešlec
šlechetnost f. — nobilitas 1470 slechet-
nost atd.
šlechta f. — baro 971 sslechta AB (v B
přidáno sslechtycz); v. šlechtic. Z němč.
Slechtic m. — baro Boh. 376 slechtycz
(var. slechta dial). Za to v Klaretovi
Slechta ». t.
šlechtična £f. — baronissa 976 sslech-
tyczna — Vele&. atd.
ślechtićstvo nt. — baronia 991 sslech-
tyczstvo AB (rym manstvo) atd.
šléma 1. — collobra 1896 sslema (rym
préma): mezi částmi oděvu čalún, pré-
ma, šléma, věnec, kranec, Ćcpec..
Jg. Slem — ozdoba hlavy Zenské, dial.
na Prerovsku. (Zip: z cslov. Slém'e vy-
klddd Stender-Pelevsen | Slav -german.
1927, str. 227 nn.» šlenka v. slenka
šlenie v. slzenie
šlepanč f. — calcaneus Boh. 494 slepanye
(var. stlapanye): za to Klaret šlepnicč.
Slepéjé f. — vestigium 1548 sslepege (rym
jie) ма. ; ně. též šlépěj.
Slepnicé í.— calcaneus 1548 sslepnycze
(= šlépěj, šlápota) atd.
= calcaneus 1303 slepnyczye (B: A
slepnycze) (= chodidlo, mezi jmény
údů); srovn. Šlepnice (= chodidlo)
v rhp. Noub. XV*: Rozbor I, 194.
sletky pl. t.? — pellia 2130 ssletki (A : B
pletki): kontext lučák, kolovrat, lisicć,
Sletky, sádné, . . . Sv. šle.
ślip m. : memphites 156 sslip AB „lapis“
Jg. s. šlyp.
$lojie m. — peplum 1883 sslogierz —
oh. 572 — Wiesb. 643 = Ślojir Lact.
ata. Ze st}hnëm. sloiger, slôir.
šlojieřek m. — conelca 298 sslogierek
(rým necanelk; A : B sslogyerznyk od-
chylnë) — $lojitnik vkp. Żid. krak. 232
(,,volatilia campestria’’).
šlojicřník v. šlojieřek
šlup v. šlap
-šlý v. otešlý
ślyp v. slip
5mel v. jmelé
šinelc v. ošmelc
śnóra £.: zona Boh. 782 snora (var. ssnura
a opratka dial.), nè. Sñura, z némé.
