EN | ES |

Facsimile Lines

833


< Page >

[1]
458 slrop -

[2]
łem) (rym prospłśnost); Alexiik na-
[3]
vrhuje strmilost, zbytečně; souvist pa-

[4]
iyné se slé. stromleti byti tuhy, ne-

[5]
ohebný = Veles. stromplnost palrn
[6]
omylem. V. Jo.
[7]
slromplnost v. stromlost
[8]
strop т. = arx 1972 strop AB (kontext
[9]
zims, krov, strop, kamna) =- Voleš.
[10]
ald.
[11]
strov m. stiblum 2686 strow (nme: nd-

[12]
zvy fołdćnickym i loreckymi).
[13]
Srovn. piistrov.
[14]
stro ak © strozak
[15]
strożak m. - strapula 2667 strozak (ry;
[16]
hambalk; předtím názvy lázeňské)
[17]
Vele$. strozek strozek stropodium
[18]
Vit. Vocb. I, 346 atd., sle. strożek,
[19]
stroZák ]/g., nyni vulg. Strozok; z nén.
[20]
Strohsack.
[21]
strożek o. stroZak
[22]
scabrum 2620 struh (mezi
[23]
kovářskými) Vele8. Żia.
[24]
rkp. Jg. atd., nástroj, kterým kováři
[25]
koňům kopyta vyřezávají, když je
[26]
kovati chtí Jg.; sic. *truh.
[27]
= levigo J3oh. 886 struh Slov. Treb.
[28]
14 ald.; za to Klaret struZicé.
[29]
dolabrum Boh. 878 struh Wiocsb.
[30]
1198 atd., za to KKlaret sústruh.

[31]
strüh m. =
[32]
Názvy

[33]
strúha { = rivus 340 struha ABIL
[34]
Boh. 63 Wiesb. 185 Veleś. afd.

[35]
struk m. = nippus 777 struk AB (kon-
[36]
text. dyné, hlavaticé, strük, koprka,
[37]
ohnicé). Podnes struk, stroućck čes-
[38]
meku.

[39]
-strun pv. pétistrun, desietistrun
[40]
struna f. corda Boh. 965 struna (vav.
[41]
strunna) Wiesb. 57 aid.; v Klaretovi
[42]
prislusnd partie chybi.
[43]
strunka f. fidis Boh. 965 strunka
[44]
Wiesb. 56 a/f.; v Klavetovi tato partic
[45]
chybí.
[46]
strup(y) m. glabrio Boh. 475 strup
[47]
Wiesb. 522 ald.
[48]
glabra 1675 strupi (X . B strupy)
[49]
Veleś. (glabrio) at.
[50]
Srovn. po strup.
[51]
strubi v. strup
[52]
sirus v. strus
[53]
siruska o. struzka
[54]
struzicë 1. levigal 2626 struzycze (jm
[55]
olovenicć) (konfexł hoble, sóstruh, po-
[56]
zlâtka, struZice, olovénice).

[57]

[58]
stuclenät.

[59]
struzka í. rivulus 366 struska (rym
[60]
drZka; u názvu vod) rinilus struzka
[61]
Veleš. (misto rivulus Spatné éteno) atd.
[62]
stryc m. patruus 1736 Stricz Boh.
[63]
012 (var. strzycz) Wiesb. 596 (pa
[64]
truellus) afd.
[65]
stryéénec n. patruelus 1764 stryczyc-
[66]
necz (B: À stryczenecz) afd.; v.
[67]
Slé. byvalo strycóny bratr.
[68]
strych m. modius 744 strich ABG =
[69]
Wiesb. 197 atd. Z nemu.
[70]
-: Storicia (A :scorcia B) 1891 strich
[71]
(A : B strzyh); konlext obuv, koZich,
[72]
strych, zatka, osit.., /g. stiih.
[73]
strychó/ v. strycholc
[74]
strych(h)ole m. modabrum 2531 stri-
[75]
cholez (rým krumpole) = Veleś. stri-
[76]
cherz (patrné omylem opisu) atd., prz-
[77]
dějí štrejchole, česky sháněčka. Z nóm.
[78]
siryjal m. erpulo 1135 striyal (kontext
[79]
pasorit, Zráé, kobolt, stryjal, tatrman,
[80]
lapikus).
[81]
stryna f. patrua 1750 stryna AD atc.
[82]
strzesen v. stržen
[83]
sivzba v. strčka
[84]
slržč v. strčka
[85]
stržen m. cordia 617 strzen AB (knu-
[86]
(ext zrnce, útinek, prútek. snetrum. 2ddá
[87]
jednu slabiku) Boh. 262 (car. trzeu)
[88]
Ме1с8. =: Мат. А 18° а/д.
[89]
= vimen Boh. 233 strzen (var. strzc-
[90]
sen omylem), překlad nepřesný, kontext
[91]
lýko, stržen, suk, ovoce afd. Nlaret za
[92]
to zvad
[93]
. tćż heslo stion, strZen.
[94]
strZet ? liquor 618 strzet (rym strom-
[95]
let; melrum žádá jednoslabičnost); kon-
[96]
texl strZen, prütck, stromlet, dienice,
[97]
strzet(?).

[98]
toho

[99]

[100]
strima v. stržina

[101]
strZina {. Sirtis 367 strzina AB (Mencik

[102]
cte strzma, omyłem); kontext mytel,

[103]
strZina, küpél a/d.; spojowdno palrne se
[104]
6590) vleku, strhuji.

[105]
stud m. verccundia 1413 Stud Vo-
[106]
kab. 398 «ид.
[107]
Sroun. ostud.
[108]
-studun i. zastuden

[109]
studeń f. frigus 178 studen (rým po-
[110]
Juden) al/d.; biblického původu, z mam-
[111]
»notrehtu .

[112]
stanncator 2508 stude-

[113]
: VeleŚ. (z Boh. studený kovát).

[114]
studenáf m. -
[115]
narz


Text viewFacsimile