EN | ES |

Facsimile Lines

833


< Page >

[1]
kopr kořenie.

[2]
Gb. doklddd: cimbria =: Napf, Fass, Ge-
[3]
schirr Diefb.

[4]
kopr m. = feniculum 767 kopr AB -
[5]
Boh. 328 ald.; hojně v rostl.
[6]
hluchý kopr = catile Boh. 332 hluchy
[7]
kopr = RVodn. 37° (Klarct koprka)
[8]
iabi kopy draconus 833 zabí kopr
[9]
(A: zaly kopr) ,,d oherbis ignolis,
[10]
hojné v vosll., nynt anthemis cotula Jg.

[11]
kopřiva f. surtica (B : A urtica) 770
[12]
hlucha koprzywa (B: koprzywa hlucha
[13]
A $vo metrum) Boh. 331: surdica hlucha
[14]
sit, urtica coprzywa dicta: o Klaretovi
[15]
urtica podielina; patrné tedy hluchá

[16]
kopřiva překládá U. surtica, surdica po- |

[17]
dle surdus hluchý a verš 770 v Kla-
[18]
retour mëjak poplelen; vhp. G (ale
[19]
ovšem pozdłjśl korektuvow) urtica ko-

[20]
prziwa.
[21]
koprivéé nt. nochus (:: vódoc) 1773
[22]
koprzywczye (B: koprziwcze)

[23]
Veleś. Wiesb. 1246 (koprziwecz, así
[24]
omylem nebo opravou). Podle némé.
[25]
kopřivec v. kopřivčě
[26]
koprka í. catile 777 koprka AB (Gb.
[27]
dokládá catile = Vogelwicke Diefb.
[28]
Gloss.); za to v Boh. kopr hluchý.
[29]
kopydlník v. kopytník
[30]
kopyt(i)nik m. : fumica 798 kopidlnyk
[31]
(A: kopylnyk B) Boh. 345 (copy-
[32]
dlnyk E: kopytnyk O, podydlnyk F),
[33]
jimak v rostl. hojně = asarum; /akléž
[34]
słpol. kopydl(n)ik, kopytnik; podle
[35]
Brücknera ,asarum, u wszystkich

[36]
Słowian, od kształtu li£ci'', takićż Ber-

[37]
neker.

[38]
kopyto nt. ungula 474 kopyto (B:
[39]
kopita AG; snad plur.) ald. (Srovn.
[40]
prikopytie).
[41]
calopedium 2567 kopito Boh. 587
[42]
= Wiesb. 1170 - Veleś. = Mam. A 18"
[43]
ald.

[44]
kór m. chorus 2332 kuor o/d., . kür.
[45]
Z latiny. -kora v. pokora
[46]
kóra f. = cortex 609 kuora (AG)

[47]
Boh. 230 (kora, var. kuora) ,,de arbori-
[48]
bus = Lact. F 4"a (kuora) atd.
[49]
= crusta 1820 kora AB Boh. 265.
[50]
var. (v bzn.: crusta vel cortex kora);
[51]
mini se küvka chlebnd.

[52]
koráb m. = liber 607 korab (kontex/ ket,
[53]
koráb, hól, lýko, kořen..) = Boh. 232;
[54]
vnější kúra stromu, pařezu Jgm.

[55]

[56]
311

[57]
= barca Boh. 924 corab (var. carina
[58]
chybně): Klavel korabna.
[59]
kordbna f. = barca 2646 corabna (Boh
[60]
koráb), rým: lina.
[61]
korčák m. ciatus 2062 korezak AB =
[62]
Boh. 666 corczat : = korczat Veleš. =
[63]
korczath Vocb. 125". korczat Mam.A
[64]
18° а!4., p. korczak, stsl. krecaga, slc.
[65]
krčah možno, že přejato z cslov.
[66]
Svorn. Prusík, Krok, VI., 111.
[67]
korćdt о. korcak
[68]
korček m. = fundibula 2027 korczek AB
[69]
Vele&. (konlext $kop, sudnik, povc-
[70]
rek, korček..) demarus 268 korczek
[71]
АВ (гут placek) ,, volatilia campestria''
[72]
Nn 64" (d(e»marus) Veles. (de-
[73]
marcus korzek omylem).
[74]
kovdovanec v. kordovanek

[75]
kordovánek m. :- pedulus 1906 kordo-
[76]
wanek (B: cordovanecz A) ,,de vesti-
[77]
bus, kontext škarpál, boty, kord.;
[78]
svovn. bardowanky Vocb. 175%; boty
[79]
z kordovdanku, v. ndsł..

[80]
aluta Boh. 583 cordowanek; Jgm.

[81]
s. kordoban, kordován. kůže zvlášt-

[82]
ním způsobem na mčkko vzdélávaná;

[83]
slove od Korduby, města hišpán-
[84]
ského... Rosa.
[85]
kořec m. = corus 735 korzecz (ABG:

[86]
chorzecz C) Boh. 294 korecz Nn
[87]
66° korzyeez Vocb. 175Y ald.
[88]
cadus Boh. 664 corzecz (var. sypen)
[89]
Wiesb. 920 = sypeň neb korzecz
[90]
Veleś. = korecz RVodñ. 56* korzy-
[91]
ecz Vocb. 125" Lact. aid. (Klavet:
[92]
sypeň)
[93]
= fundibulum Boh. 699 korzecz
[94]
Wies. 946 (I£larel: korèck) atd.
[95]
kořek v. koréek
[96]
Ikofemasta. í. apoteca Vokab. 345 kor-
[97]
zemasta (Kl: lex! corzeniasta, asi
[98]
omylem), přejato potom do Komestora,
[99]
v. Gb. s. v., Klavet za lo lekostavna.
[100]
Tvoření neumělé.
[101]
kofen m. radix 608 korzen - Boh. 226
[102]
ald.Vinny kofen vitis Boh. 238 Winny
[103]
korzen Nn 69'; Klare! vino(vy»
[104]
koren v. i. Srovn. koienie a vinokoren.
[105]
koÿeñasta v. koïemasta
[106]
kofenice v. korytnicé
[107]
korenie nt. radices 863 korzenyc ,,ra-
[108]
dices in apoteca' «td.


Text viewFacsimile