kopr — kořenie.
Gb. doklddd: cimbria =: Napf, Fass, Ge-
schirr Diefb.
kopr m. = feniculum 767 kopr AB -
Boh. 328 ald.; hojně v rostl.
hluchý kopr = catile Boh. 332 hluchy
kopr = RVodn. 37° (Klarct koprka)
iabi kopy — draconus 833 zabí kopr
(A: zaly kopr) ,,d oherbis ignolis”,
hojné v vosll., nynt anthemis cotula Jg.
kopřiva f. surtica (B : A urtica) 770
hlucha koprzywa (B: koprzywa hlucha
A $vo metrum) Boh. 331: surdica hlucha
sit, urtica coprzywa dicta: o Klaretovi
urtica podielina; patrné tedy hluchá
kopřiva překládá U. surtica, surdica po- |
dle surdus — hluchý a verš 770 v Kla-
retour mëjak poplelen; vhp. G má (ale
ovšem pozdłjśl korektuvow) urtica ko-
prziwa.
koprivéé nt. — nochus (:: vódoc) 1773
koprzywczye (B: koprziwcze) —
Veleś. — Wiesb. 1246 (koprziwecz, así
omylem nebo opravou). Podle némé.
kopřivec v. kopřivčě
koprka í. — catile 777 koprka AB (Gb.
dokládá catile = Vogelwicke Diefb.
Gloss.); za to v Boh. kopr hluchý.
kopydlník v. kopytník
kopyt(i)nik m. : fumica 798 kopidlnyk
(A: kopylnyk B) — Boh. 345 (copy-
dlnyk E: kopytnyk O, podydlnyk F),
jimak v rostl. hojně = asarum; /akléž
słpol. kopydl(n)ik, kopytnik; podle
Brücknera ,asarum, u wszystkich
Słowian, od kształtu li£ci'', takićż Ber-
neker.
kopyto nt. ungula 474 kopyto (B:
kopita AG; snad plur.) ald. (Srovn.
prikopytie).
— calopedium 2567 kopito — Boh. 587
= Wiesb. 1170 - Veleś. = Mam. A 18"
ald.
kór m. — chorus 2332 kuor o/d., né. kür.
Z latiny. -kora v. pokora
kóra f. = cortex 609 kuora (AG)
Boh. 230 (kora, var. kuora) ,,de arbori-
bus“ = Lact. F 4"a (kuora) atd.
= crusta 1820 kora AB — Boh. 265.
var. (v bzn.: crusta vel cortex kora);
mini se küvka chlebnd.
koráb m. = liber 607 korab (kontex/ ket,
koráb, hól, lýko, kořen..) = Boh. 232;
vnější kúra stromu, pařezu Jgm.
311
= barca Boh. 924 corab (var. carina
chybně): Klavel korabna.
kordbna f. = barca 2646 corabna (Boh
koráb), rým: lina.
korčák m. — ciatus 2062 korezak AB =
Boh. 666 corczat : = korczat Veleš. =
korczath Vocb. 125". — korczat Mam.A
18° а!4., p. korczak, stsl. krecaga, slc.
krčah — možno, že přejato z cslov.
Svorn. Prusík, Krok, VI., 111.
korćdt о. korcak
korček m. = fundibula 2027 korczek AB
— Vele&. (konlext $kop, sudnik, povc-
rek, korček..) demarus 268 korczek
АВ (гут placek) ,, volatilia campestria''
Nn 64" (d(e»marus) — Veles. (de-
marcus korzek omylem).
kovdovanec v. kordovanek
kordovánek m. :- pedulus 1906 kordo-
wanek (B: cordovanecz A) ,,de vesti-
bus“, kontext škarpál, boty, kord.;
svovn. bardowanky Vocb. 175%; boty
z kordovdanku, v. ndsł..
aluta Boh. 583 cordowanek; Jgm.
s. kordoban, kordován. „kůže zvlášt-
ním způsobem na mčkko vzdélávaná;
slove od Korduby, města hišpán-
ského... Rosa“.
kořec m. = corus 735 korzecz (ABG:
chorzecz C) — Boh. 294 — korecz Nn
66° korzyeez Vocb. 175Y ald.
— cadus Boh. 664 corzecz (var. sypen)
— Wiesb. 920 = sypeň neb korzecz
Veleś. = korecz RVodñ. 56* — korzy-
ecz Vocb. 125" — Lact. aid. (Klavet:
sypeň)
= fundibulum Boh. 699 korzecz —
Wies. 946 (I£larel: korèck) atd.
kořek v. koréek
Ikofemasta. í. — apoteca Vokab. 345 kor-
zemasta (Kl: lex! corzeniasta, asi
omylem), přejato potom do Komestora,
v. Gb. s. v., Klavet za lo lekostavna.
Tvoření neumělé.
kofen m. — radix 608 korzen - Boh. 226
ald.Vinny kofen —vitis Boh. 238 Winny
korzen — Nn 69'; Klare! vino(vy»
koren v. i. Srovn. koienie a vinokoren.
koÿeñasta v. koïemasta
kofenice v. korytnicé
korenie nt. — radices 863 korzenyc ,,ra-
dices in apoteca' «td.
