[1] |
234 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
|
---|
[2] |
na Soběslavi, ktož by jim v tom mohl prospéti. Pane muoj milostivy, jsúť lidé VMti
|
---|
[3] |
dčdiční, a ten k Hoře i ten do Kúřimě nemají na nich než ten úrok, a sami to
|
---|
[4] |
znajie, k tém lidem říkajíce: Když vy úrok nám dáte, my jiného s vámi nemáme
|
---|
[5] |
činiti; máte pány dědičné, ti nechť vás spravujie. A tyto časy nepokojné žádný jich
|
---|
[6] |
z kacieřské strany vyručení nešanoval, než měli sú je za lidi pana otce VMti do-
|
---|
[7] |
brého zpomínánie. A JMt stál jest jako o své lidi. A toho sem dobře svědom, když
|
---|
[8] |
v jednu chvieli mušeli nětco obilé pomoci na Soběslav panu Zdenkovi JMti dáti
|
---|
[9] |
a nemnoho, hned pan otec VMti dobré paměti psal jest sem na Soběslav panu
|
---|
[10] |
Výrkovi a Keharovi, aby JMti lidi u pokoji nechali, a že s kacieři dosti i příliš
|
---|
[11] |
činiti mají. I toto, VMti, dobrym lidem sě zdá, že žádnému ta věc lépe nepříležie,
|
---|
[12] |
kto by o ně státi měl, nežli VMti. A zvláště kdyby sě VMti zdálo, kdyby VMt
|
---|
[13] |
někoho osobně ku panu Pochoméfovi s ûstnim poselstviem poslati ráčili. A také
|
---|
[14] |
tak já sem slyšel od těch rychtářuov, že VMti z těch lidí i nějaké poplatky platí,
|
---|
[15] |
s lesuov, s jiter, s pustotin. A tak praví, že by i někto VMti z dědiny tu platil.
|
---|
[16] |
K tomu VMti všecky odúmrti odtud mají jieti. A prostě tak sem já od nich slyšel,
|
---|
[17] |
že ve všem rozkazování k VMti příslušejí, i s vojnami. Pane milostivý, prosím VMti,
|
---|
[18] |
mně VMt v tomto neračte za zlé jmieti, že VMti jich potřebu široce vypisuji: píši,
|
---|
[19] |
což sem slyšel. A zvláště tomu bych rád, aby sě VMti lidé dědiční přizachovali,
|
---|
[20] |
nebo VMt na VMti panstvie na nic viece nesešla, než na chudé robotné lidi, že jich
|
---|
[21] |
k osazovánie jmieti nemuožete. Ex Sobieslaw, sabbato ipso die beati Gregori 1474.
|
---|
[22] |
Stanislav z Přerova.
|
---|
[23] |
Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému.
|
---|
[24] |
2035.
|
---|
[25] |
Rychtář ze Sedlčan Jindřichovi z Rosenberka: o vzatky poddanému ze Sedlčan; o mistru
|
---|
[26] |
popravním. (R)
|
---|
[27] |
V Sedlčanech 1474, 21. března. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1.
|
---|
[28] |
Službu svú se vším vždy poddaným poslušenstvím, urozený pane pane muoj
|
---|
[29] |
najmilostivější, vzkazuji, vždy věrně a pravě za VMti zdravie pána Doha prose.
|
---|
[30] |
Nebuď VMti tajno, że člověk páně Jencuov z NRovině pobral nočně sousedu našemu
|
---|
[31] |
a člověku VMti šaty i jiné věci hospodářské, všed k němu na dóm. A podruhé,
|
---|
[32] |
snad po dvü nedělí, opět všel k němu na dóm nočně, chté opét bráti; a v tom jest
|
---|
[33] |
chycen. Protož, milostivý pane, vědúce ty věci VMt ode mne, prosím VMti jakožto
|
---|
[34] |
pána svého najmilostivějšícho, račte rozkázati VMt, kterak máme s ticm činiti, aby
|
---|
[35] |
se bez rozkázánie VMti nic nestalo. Než to milý Buoh dobře vie, že nám těžko při
|
---|
[36] |
châzie vo mistra, ncb jeho blízko okolo sebe nemáme. Jakož VMti tajno nenie vo
|
---|
[37] |
tu ženu, kteráž jest pohrabána, těžce sme jeho z Prahy dobyli. Slali sme po dvakrát
|
---|