234 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
na Soběslavi, ktož by jim v tom mohl prospéti. Pane muoj milostivy, jsúť lidé VMti
dčdiční, a ten k Hoře i ten do Kúřimě nemají na nich než ten úrok, a sami to
znajie, k tém lidem říkajíce: Když vy úrok nám dáte, my jiného s vámi nemáme
činiti; máte pány dědičné, ti nechť vás spravujie. A tyto časy nepokojné žádný jich
z kacieřské strany vyručení nešanoval, než měli sú je za lidi pana otce VMti do-
brého zpomínánie. A JMt stál jest jako o své lidi. A toho sem dobře svědom, když
v jednu chvieli mušeli nětco obilé pomoci na Soběslav panu Zdenkovi JMti dáti
a nemnoho, hned pan otec VMti dobré paměti psal jest sem na Soběslav panu
Výrkovi a Keharovi, aby JMti lidi u pokoji nechali, a že s kacieři dosti i příliš
činiti mají. I toto, VMti, dobrym lidem sě zdá, že žádnému ta věc lépe nepříležie,
kto by o ně státi měl, nežli VMti. A zvláště kdyby sě VMti zdálo, kdyby VMt
někoho osobně ku panu Pochoméfovi s ûstnim poselstviem poslati ráčili. A také
tak já sem slyšel od těch rychtářuov, že VMti z těch lidí i nějaké poplatky platí,
s lesuov, s jiter, s pustotin. A tak praví, že by i někto VMti z dědiny tu platil.
K tomu VMti všecky odúmrti odtud mají jieti. A prostě tak sem já od nich slyšel,
že ve všem rozkazování k VMti příslušejí, i s vojnami. Pane milostivý, prosím VMti,
mně VMt v tomto neračte za zlé jmieti, že VMti jich potřebu široce vypisuji: píši,
což sem slyšel. A zvláště tomu bych rád, aby sě VMti lidé dědiční přizachovali,
nebo VMt na VMti panstvie na nic viece nesešla, než na chudé robotné lidi, že jich
k osazovánie jmieti nemuožete. Ex Sobieslaw, sabbato ipso die beati Gregori 1474.
Stanislav z Přerova.
Urozenému pánu, panu Jindřichovi z Rozmberka, pánu mému milostivému.
2035.
Rychtář ze Sedlčan Jindřichovi z Rosenberka: o vzatky poddanému ze Sedlčan; o mistru
popravním. (R)
V Sedlčanech 1474, 21. března. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1.
Službu svú se vším vždy poddaným poslušenstvím, urozený pane pane muoj
najmilostivější, vzkazuji, vždy věrně a pravě za VMti zdravie pána Doha prose.
Nebuď VMti tajno, że člověk páně Jencuov z NRovině pobral nočně sousedu našemu
a člověku VMti šaty i jiné věci hospodářské, všed k němu na dóm. A podruhé,
snad po dvü nedělí, opět všel k němu na dóm nočně, chté opét bráti; a v tom jest
chycen. Protož, milostivý pane, vědúce ty věci VMt ode mne, prosím VMti jakožto
pána svého najmilostivějšícho, račte rozkázati VMt, kterak máme s ticm činiti, aby
se bez rozkázánie VMti nic nestalo. Než to milý Buoh dobře vie, že nám těžko při
châzie vo mistra, ncb jeho blízko okolo sebe nemáme. Jakož VMti tajno nenie vo
tu ženu, kteráž jest pohrabána, těžce sme jeho z Prahy dobyli. Slali sme po dvakrát
