[1] |
24 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
|
---|
[2] |
když jsem byl prosbû povolán do hospody cného hospodáré, k Vaiükovi Litochlebovi
|
---|
[3] |
v městě v Novém Kníné, tu kdyZ sem přišel mezi ně a devět osob mužských i žen-
|
---|
[4] |
ských tu s námi byli, řekl sem jim: Co mne potfébujéte? A tak prosili sta mne
|
---|
[5] |
obě straně, Přéch dřievě féténÿ a panna Martha dfievé rétené, abych jé oddal. Tu
|
---|
[6] |
sem jich na jich vieru tázal: Máta-li slib spolu? Tu sü mi sé oba přiznala k slibu.
|
---|
[7] |
Dil sem jich tázal: Skládali sü sé spolu na loZi? Tu sta sé oba pfiznala, Ze jé tak,
|
---|
[8] |
że sta spolu dvě noci spala, a přiznali sta sě oba, že sú s uotpusténím TMti sku-
|
---|
[9] |
tečně spolu byla. A tak sem já jim řekl, ż6 nemohu ja vśs oddati, leć rozhré&énie
|
---|
[10] |
z Prahy dobudete sobě. Tu sú mne obě straně prosili, abych jim lístek napsal
|
---|
[11] |
k uofficálovi, aby jim poslal rozhrésénie list. I pfinesli mi list rozhréséni, abych je
|
---|
[12] |
oddal a pokánie jim dal. A v té miefé mäte prisedSi jéjie, i pojala svá dceru své-
|
---|
[13] |
volně pryč. A toto sé nedokonalo, neZ jedná sé provolánie v kostele stalo. Protoż
|
---|
[14] |
žádný [sic] milý pane, rat sé TMt k tomu pfiéiniti a Pféchovi tvému poddanému spra-
|
---|
[15] |
vědlnosti dopomoci. A to coż sem psal, Zèf to beru na svû prisahu knéëzskû, Zèt sem
|
---|
[16] |
psal pravdu. Datum feria III. ante Nativitatem beate virginis Marie in Knyn.
|
---|
[17] |
Venceslaus de Slana plebanus in Knyn,
|
---|
[18] |
servitor et cappelanus vester fidelis.
|
---|
[19] |
Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, pánu mému milému, seděním na
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
1521.
|
---|
[22] |
Přech ze Sedlčan Oldřichovi z Rožmberka: o příkoří, které se mu proti glejtu stalo. (M)
|
---|
[23] |
B. m. 1446, 14. září. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1.
|
---|
[24] |
Urozený pane, pane muoj velice milostivý! Sluzbu svi vzkazuji s pokornym
|
---|
[25] |
poddáním. VMti vělice děkuje, Ze mi VMt byl svuoj glejt dáti ráčil, i oznamuji
|
---|
[26] |
a túžím s žalostí VMti, že když jsem za tiem glejtem přišel do Sedlčan, chtě sobě
|
---|
[27] |
svědomie dobýti, kteréhož mi potřebie k mé spravedlnosti, abych se mohl před VMtí
|
---|
[28] |
jako, dá-li Buoh, nevinný vyvésti: tu sem mluvil s některými z měšťan, oznamuje
|
---|
[29] |
jim, že mám glejt od VMti; a pan purkrabie na to se neobrátiv, i kázal mě jieti
|
---|
[30] |
měšťanuom. A tu sú mne v domu mém, kterýž mám za VMtí, s pilností hledali,
|
---|
[31] |
všecky věci přemetavše. I včťímť, milý pane, že VMti toho líto bude, žeť mě úřed-
|
---|
[32] |
níci svévolně tisknú i přes váš glejt od VMti mně daný. I prosímť pokorně, račte
|
---|
[33] |
se v tom laskavě a dobrotivě okázati jako pán milostivý, abych aspoň mohl ten
|
---|
[34] |
domek prodati a VMti osaditi, ponévadZ tu bezpečen nemohu býti. Neb Buoh to vie,
|
---|
[35] |
žeť sem nevinen, a VMti chci vždy rád slóżiti jako Pánu velice milostivému. Tohot
|
---|
[36] |
žádám i prosím milostivé odpovědi listem po tomto poslu. Scriptum feria III. in
|
---|
[37] |
festo Exaltacionis sancte crucis. Vašemu panství poddaný Přech z Sedlčan.
|
---|
[38] |
Urozenému pánu panu Oldřichova [sic] z Rozenberga, pánu mému milostivému.
|
---|