24 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
když jsem byl prosbû povolán do hospody cného hospodáré, k Vaiükovi Litochlebovi
v městě v Novém Kníné, tu kdyZ sem přišel mezi ně a devět osob mužských i žen-
ských tu s námi byli, řekl sem jim: Co mne potfébujéte? A tak prosili sta mne
obě straně, Přéch dřievě féténÿ a panna Martha dfievé rétené, abych jé oddal. Tu
sem jich na jich vieru tázal: Máta-li slib spolu? Tu sü mi sé oba přiznala k slibu.
Dil sem jich tázal: Skládali sü sé spolu na loZi? Tu sta sé oba pfiznala, Ze jé tak,
że sta spolu dvě noci spala, a přiznali sta sě oba, že sú s uotpusténím TMti sku-
tečně spolu byla. A tak sem já jim řekl, ż6 nemohu ja vśs oddati, leć rozhré&énie
z Prahy dobudete sobě. Tu sú mne obě straně prosili, abych jim lístek napsal
k uofficálovi, aby jim poslal rozhrésénie list. I pfinesli mi list rozhréséni, abych je
oddal a pokánie jim dal. A v té miefé mäte prisedSi jéjie, i pojala svá dceru své-
volně pryč. A toto sé nedokonalo, neZ jedná sé provolánie v kostele stalo. Protoż
žádný [sic] milý pane, rat sé TMt k tomu pfiéiniti a Pféchovi tvému poddanému spra-
vědlnosti dopomoci. A to coż sem psal, Zèf to beru na svû prisahu knéëzskû, Zèt sem
psal pravdu. Datum feria III. ante Nativitatem beate virginis Marie in Knyn.
Venceslaus de Slana plebanus in Knyn,
servitor et cappelanus vester fidelis.
Urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozenberka, pánu mému milému, seděním na
Krumlově d. d.
1521.
Přech ze Sedlčan Oldřichovi z Rožmberka: o příkoří, které se mu proti glejtu stalo. (M)
B. m. 1446, 14. září. — Orig. arch. Třeb. II. 39. 1.
Urozený pane, pane muoj velice milostivý! Sluzbu svi vzkazuji s pokornym
poddáním. VMti vělice děkuje, Ze mi VMt byl svuoj glejt dáti ráčil, i oznamuji
a túžím s žalostí VMti, že když jsem za tiem glejtem přišel do Sedlčan, chtě sobě
svědomie dobýti, kteréhož mi potřebie k mé spravedlnosti, abych se mohl před VMtí
jako, dá-li Buoh, nevinný vyvésti: tu sem mluvil s některými z měšťan, oznamuje
jim, že mám glejt od VMti; a pan purkrabie na to se neobrátiv, i kázal mě jieti
měšťanuom. A tu sú mne v domu mém, kterýž mám za VMtí, s pilností hledali,
všecky věci přemetavše. I včťímť, milý pane, že VMti toho líto bude, žeť mě úřed-
níci svévolně tisknú i přes váš glejt od VMti mně daný. I prosímť pokorně, račte
se v tom laskavě a dobrotivě okázati jako pán milostivý, abych aspoň mohl ten
domek prodati a VMti osaditi, ponévadZ tu bezpečen nemohu býti. Neb Buoh to vie,
žeť sem nevinen, a VMti chci vždy rád slóżiti jako Pánu velice milostivému. Tohot
žádám i prosím milostivé odpovědi listem po tomto poslu. Scriptum feria III. in
festo Exaltacionis sancte crucis. Vašemu panství poddaný Přech z Sedlčan.
Urozenému pánu panu Oldřichova [sic] z Rozenberga, pánu mému milostivému.
