| [1] |
198 A. XXVIII. Dodavek k dopisim rodu Rosenberského do r. 1526.
|
|---|
| [2] |
1946.
|
|---|
| [3] |
Zdebor z Kozího Janovi z Rosenberka: o vystoupenf ze slużby. (M)
|
|---|
| [4] |
V Soběslavi (1470, 15. prosince). — Orig. arch. Treb. I. B. 7 B. 13.
|
|---|
| [5] |
Urozený pane, pane mně přieznivý. Službu svú vzkazuji VMti. A jakož sem
|
|---|
| [6] |
s VMtí několikráth mluvil i ceduli VMti thoho napsanú dal, co sej povinovato
|
|---|
| [7] |
za VMt; neb sem toho opatřiti nemohl tu v Třeboni, neb sem z rozkázanie vašeho
|
|---|
| [8] |
i hajtmanova zámku kvapně stúpil a sobě nic nepozuostavil. I řekl mi VMt, že to
|
|---|
| [9] |
má opatřeno býti, abych já upomínán nebyl. Také mi VMt o svatém Havle, kdy sem
|
|---|
| [10] |
od vás pryé jél, řekli před purkrabí, že mi VMt i službu ve dvú nedělí dáti ráčíte
|
|---|
| [11] |
i ty věci se mne sejmete. I milý pane, teď mi Ruzín píše, kterak mne pomlúvaj;
|
|---|
| [12] |
i prosím já VMti, račte mě v tom opatřiti, abych já pomlúván nebyl. Neb já toho
|
|---|
| [13] |
již na sobě dále toho držeti nemohu, neb sem již i škody skrze to bral i beru ssele
|
|---|
| [14] |
[sic] o to, neb mi dva koníky vzali. A vie VMt, že sem já vše učinil, což sem
|
|---|
| [15] |
učiniti měl a mně přislušalo z rozkázanie VMti i hajtmana vašeho, ješto mi bohdá
|
|---|
| [16] |
žádný nemá z čeho viny dáti. I věřím VMti, že se mně také stane, pokudž mi se
|
|---|
| [17] |
státi má, abych již viece neškodoval a snad i sám u vězenie nevpadl, o ty věci
|
|---|
| [18] |
jezdě. Také račte védéti, žej mi dáno XXti fl. v Soběslavi, a ještě mi máte dáti
|
|---|
| [19] |
LIT fi.; i prosím VMti, račte mi dáti a mě opatřiti, abych v tom dále nestál
|
|---|
| [20] |
a lidem práv byl. Pakli by VMt toho neráčili učiniti, již bych se musel v tom
|
|---|
| [21] |
některak opatřiti s radú pána mého JMti a přátel svých, jakž moha, neb mi se
|
|---|
| [22] |
kfivda déjé. Odpovědi VMti prosím. Dán v Soběslavi v sobotu po svaté Iucii.
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Urozenému pánu panu Janovi z Rozmberka, najvyššiemu komorníku královstvie Če-
|
|---|
| [25] |
ského, pánu mně přieznivému, buď dán.
|
|---|
| [26] |
1947.
|
|---|
| [27] |
Markéta z Grenau Janovi z Rožmberka: že chce dluhy své i desátky zapraviti sc. (M)
|
|---|
| [28] |
B. m. (1470). — Orig. arch. Treb. Fam. von Grenau.
|
|---|
| [29] |
Modlitbu svú vzkazuji VMti, urozený pane, pane mně milostivý! Kdeż mi
|
|---|
| [30] |
VMt psáti ráčíte, Ze by zpráva VMti vo mně dána byla, že bych já lidem VMti
|
|---|
| [31] |
platce [sic] bajti nechtěla, komu bych co dlužna byla: i VMti za to prosim jako
|
|---|
| [32] |
pána svýho milostivýho, že takový zprávy vo mně k sobě přijíti neráčíte, neb sem
|
|---|
| [33] |
nikdy ta nebyla, komu bych co dlužna byla, abych mu zaplatiti nechtěla. A kdež
|
|---|
| [34] |
mi ráčíte psáti vo postřihače, že těch peněz, kerajch mi půčil, i dluha jinyho, keraj
|
|---|
| [35] |
bych mu povinna byla, že bych mu zaplatiti nechtěla: i Pánbů zná, že sem vod toho
|
|---|
| [36] |
nikdyž nebyla, co sem mu dlužna, že sem mu ráda dáti chtěla. Nechtěl jest toho
|
|---|
| [37] |
vode mne přijíti, než chtěl by, abych jemu cizí dluhy platila, ješto jemu nepříslušejí.
|
|---|
