| [1] |
134 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do v. 1526.
|
|---|
| [2] |
jejich tudiež najvyššiemu, nic sobě proti tomu ku pomoci neberúce, bez zmatku vše-
|
|---|
| [3] |
likého. A když jej tak postavíme, tehdy má přijat býti. A on odtud nemá vychoditi,
|
|---|
| [4] |
ani kterým obyčejem vyniknúti, leč by jej svrehupsani páni, neb úředník jejich tudiež
|
|---|
| [5] |
najvyšší, v svú moc přijali. A když přijat bude v jich moc, tehdy my rukojemstvie
|
|---|
| [6] |
budem prázdni, a list tento má nám zase vrácen býti bez odpory. Také jestli že by
|
|---|
| [7] |
svrchupsany hrad Krumlov kterak v té mieře ztracen byl, jehož pane Bože rač
|
|---|
| [8] |
ostfieci, tehdy jej máme a slibujem postaviti na jiný JMti zámek od Krumlova
|
|---|
| [9] |
v devieti mílech vzdálí nebo blíže, kamž by nám od nich, aneb od jednoho z nich
|
|---|
| [10] |
rozkázáno a jmenován byl, tak a na ten čas v jich moc ve vší té micře, jakož se
|
|---|
| [11] |
svrchu píše, bez zmatku všelikého. Pakli bychom toho neučinili a jeho nepostavili
|
|---|
| [12] |
a v kterémž koli kusu, jakož sě svrchu píše, nezdrželi, jehož Bože nedaj, tehdy
|
|---|
| [13] |
tiemto listem vyznáváme, Ze sme propadli základ svrchupsaný dva tisíce kop grošóv
|
|---|
| [14] |
dobrých, střiebrných svrchupsaných, nahoře psaným panuom věřitelům našim, a ty
|
|---|
| [15] |
jim máme dáti a slibujem naší dobrú, čistú vierü, rukń spolećni a nerozdielni, tak
|
|---|
| [16] |
že žádný z nás svým dielem nikterakž oddčliti sé nemuože, ale dáti a úplně zaplatiti,
|
|---|
| [17] |
od propadenie ve čtyřech nedělech pořád zběhlých, úplně a docela penčzi hotovými,
|
|---|
| [18] |
bez odporu všelikteralkého, nic sobě ku pomoci proti tomu neberúc, bez zmatku; toto
|
|---|
| [19] |
sobě znamenitě vymienujiece: jestli že by Jana Risa svrchupsaného v tom času pán
|
|---|
| [20] |
Buoh neuchoval a že by umřel, tehdy rukojemstvie svrchupsaného máme prázdni býti
|
|---|
| [21] |
a list tento moci nemá mieti. Také jestli Ze by svrchupsanÿ Jan lèüs v tom času
|
|---|
| [22] |
kam kolivěk jat beze lsti byl, tak že bychom jeho pro to jetie na čas syrchupsaný
|
|---|
| [23] |
a tak, jakož sě svrchu píše, postaviti nemohli, tehdy proto základem hynúti nemáme
|
|---|
| [24] |
do osmi neděl po nepostavení aneb propadení toho základu pořád zběhlých; tak že
|
|---|
| [25] |
v těch osmi nedělech máme pracovati a oň státi, zda bychom jej z toho vězenie
|
|---|
| [26] |
kterak vypraviti mohli. A jestli že bychom jeho dobyli a v těch osmi nedělech
|
|---|
| [27] |
pánuom nahoře psaným v jich moc a tak, jakož sě svrchu vypisuje, postavili, tehdy
|
|---|
| [28] |
jej JMt mají přijieti, a my základu máme prázdni býti. Pakli bychom jeho vždy
|
|---|
| [29] |
v téóch osmi nedélech nepostavili, tehdy základ svrchupsaný plniti máme i slibujem
|
|---|
| [30] |
ve vší té miete a tak, jakož se svrchu píše. Paklibychom toho neučinili, jehož Bože
|
|---|
| [31] |
nedaj, tehdy my rukojmie svrchupsaní, kteříž by ode pánuov jmenovaných ncb jich
|
|---|
| [32] |
dédicóv à budücích aneb jich úředníka kteréhožkoli, jednoho z nich ústně, listem
|
|---|
| [33] |
nebo jich jistým poslem napomenut byl, jeden na druhého neukazuje ani sč druhým
|
|---|
| [34] |
vymlúvaje, každý z nás sám svým životem s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma
|
|---|
| [35] |
máme vjeti a vlehnúti, aneb miesto sebe každý bude moci panoši řádu rytieřského
|
|---|
| [36] |
též s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma poslati a vložiti v uobyčejné leženie,
|
|---|
| [37] |
kteréž země Česká za právo jmá, do města Krumlova Českého na Vltavů . .. [obyčejné
|
|---|
| [38] |
ležení] ... Na potvrzenie a lepší jistotu i pevnost my všichni rukojmie svrchupsaní
|
|---|
| [39] |
pečeti naše vlastnie s dobrým naším vědomím i plným přiznáním dali sme a kázali
|
|---|
