134 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do v. 1526.
jejich tudiež najvyššiemu, nic sobě proti tomu ku pomoci neberúce, bez zmatku vše-
likého. A když jej tak postavíme, tehdy má přijat býti. A on odtud nemá vychoditi,
ani kterým obyčejem vyniknúti, leč by jej svrehupsani páni, neb úředník jejich tudiež
najvyšší, v svú moc přijali. A když přijat bude v jich moc, tehdy my rukojemstvie
budem prázdni, a list tento má nám zase vrácen býti bez odpory. Také jestli že by
svrchupsany hrad Krumlov kterak v té mieře ztracen byl, jehož pane Bože rač
ostfieci, tehdy jej máme a slibujem postaviti na jiný JMti zámek od Krumlova
v devieti mílech vzdálí nebo blíže, kamž by nám od nich, aneb od jednoho z nich
rozkázáno a jmenován byl, tak a na ten čas v jich moc ve vší té micře, jakož se
svrchu píše, bez zmatku všelikého. Pakli bychom toho neučinili a jeho nepostavili
a v kterémž koli kusu, jakož sě svrchu píše, nezdrželi, jehož Bože nedaj, tehdy
tiemto listem vyznáváme, Ze sme propadli základ svrchupsaný dva tisíce kop grošóv
dobrých, střiebrných svrchupsaných, nahoře psaným panuom věřitelům našim, a ty
jim máme dáti a slibujem naší dobrú, čistú vierü, rukń spolećni a nerozdielni, tak
že žádný z nás svým dielem nikterakž oddčliti sé nemuože, ale dáti a úplně zaplatiti,
od propadenie ve čtyřech nedělech pořád zběhlých, úplně a docela penčzi hotovými,
bez odporu všelikteralkého, nic sobě ku pomoci proti tomu neberúc, bez zmatku; toto
sobě znamenitě vymienujiece: jestli že by Jana Risa svrchupsaného v tom času pán
Buoh neuchoval a že by umřel, tehdy rukojemstvie svrchupsaného máme prázdni býti
a list tento moci nemá mieti. Také jestli Ze by svrchupsanÿ Jan lèüs v tom času
kam kolivěk jat beze lsti byl, tak že bychom jeho pro to jetie na čas syrchupsaný
a tak, jakož sě svrchu píše, postaviti nemohli, tehdy proto základem hynúti nemáme
do osmi neděl po nepostavení aneb propadení toho základu pořád zběhlých; tak že
v těch osmi nedělech máme pracovati a oň státi, zda bychom jej z toho vězenie
kterak vypraviti mohli. A jestli že bychom jeho dobyli a v těch osmi nedělech
pánuom nahoře psaným v jich moc a tak, jakož sě svrchu vypisuje, postavili, tehdy
jej JMt mají přijieti, a my základu máme prázdni býti. Pakli bychom jeho vždy
v téóch osmi nedélech nepostavili, tehdy základ svrchupsaný plniti máme i slibujem
ve vší té miete a tak, jakož se svrchu píše. Paklibychom toho neučinili, jehož Bože
nedaj, tehdy my rukojmie svrchupsaní, kteříž by ode pánuov jmenovaných ncb jich
dédicóv à budücích aneb jich úředníka kteréhožkoli, jednoho z nich ústně, listem
nebo jich jistým poslem napomenut byl, jeden na druhého neukazuje ani sč druhým
vymlúvaje, každý z nás sám svým životem s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma
máme vjeti a vlehnúti, aneb miesto sebe každý bude moci panoši řádu rytieřského
též s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma poslati a vložiti v uobyčejné leženie,
kteréž země Česká za právo jmá, do města Krumlova Českého na Vltavů . .. [obyčejné
ležení] ... Na potvrzenie a lepší jistotu i pevnost my všichni rukojmie svrchupsaní
pečeti naše vlastnie s dobrým naším vědomím i plným přiznáním dali sme a kázali
