| [1] |
|
|---|
| [2] |
ujci našemu, ten jemu hned list bez meškání pošli po jiezdném poslu; a cožkoli nám
|
|---|
| [3] |
odpovědi od něho přijde, to otevra přečti, a přečta ponechajž tu u sebe až do naší
|
|---|
| [4] |
příjezdy, neb bohdá skuoro domóv přijedem. A o zlatých, jakož jsú nám o středo-
|
|---|
| [5] |
postí položiti měli, toho nepochybujem, že v tom svû pilnost más, atby položeny
|
|---|
| [6] |
byly, by proto Maršálka i Žibřida měl obeslati přísně. Také položili jsú Czelkyngerz
|
|---|
| [7] |
& Hohenfelder zlaté, to dobře; pakli by nepoloZili, ale mój v tom svń pilnost, by
|
|---|
| [8] |
Czelkyngérze na Waynperg obeslati mél, atby byly položeny, aťbychom skrze to
|
|---|
| [9] |
k škodám nepřišli. Také by pan Reynprecht mlazśi z Walse XXXIII zlaté poloZiti
|
|---|
| [10] |
měl; v tom pilnost měj, ať se tak stane, neb zlatté Popelovi položiti máme ten úterý
|
|---|
| [11] |
před květnů nedělí v Budějovicích. Datum Prage, feria V. ipso die Annunciacionis
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Famoso Johanni de Petrowicz, purgravio in Crumnaw, fideli nostro dilecto d. d.
|
|---|
| [14] |
1740.
|
|---|
| [15] |
Purkrabí Zvíkovský Janu z Rosenberka: o splacení dluhu, o obilí, o statku sirotčím oc. (K)
|
|---|
| [16] |
Na Zvíkově 1462, 30. dubna. — Orig. pap. arch. Orlického VII. Gr, 8. č. 19.
|
|---|
| [17] |
Urozený pane, pane muoj milostivý! Račte VMt viděti o tu věc, o kterúž
|
|---|
| [18] |
sem do Prahy jezdil, žeť sem nic na konec nezednal, než také sem tomu porozumél,
|
|---|
| [19] |
žeť by byla k miestu šla. I nezdálo mi se jest dále v tom mluviti; poňavadž sem
|
|---|
| [20] |
vuole VMti nevěděl; neb jest se mnů o to mluvila chtieci, aby při ní všecko obilé
|
|---|
| [21] |
zuostalo, což jest vsela na dědiny od toho dvoru; a mně se jest nezdálo toho uči-
|
|---|
| [22] |
niti bez rozkázánie VMti. A tak sme se na tom rozjeli. — Také račte VMt věděti,
|
|---|
| [23] |
że jest se mnú mluvila paní Čeňková, purgrabina Pražská, abych VMt obeslal, abyšte
|
|---|
| [24] |
ráčili položiti těch II“ kop, kteréž VMt máte dáti muži jejiemu. I prosil sem jé jic,
|
|---|
| [25] |
aby toho ponechala za dvě neděli; toho jest nechtěla učiniti, než abych já VMt
|
|---|
| [26] |
obeslal, což mohu najspieš, aby jí splněno bylo, a že jest jí toho pilné potřebie, a že
|
|---|
| [27] |
jest jí pan Čeněk rozkázal, kam by měla ty penieze obrátiti. A jestliže by VMt tiem
|
|---|
| [28] |
prodlévala, Ze by chtéla rukojmie napomenáüti. — Také račte VMt včdčti, že jest
|
|---|
| [29] |
Mikuláš Vítha obilé žádného nevyměřil, ani těch VIC czebrziech ovsa, kterychz jest
|
|---|
| [30] |
VMti nechati, jakož jest byl vybral na celý rok na svuoj úkol, neostavil jest viec
|
|---|
| [31] |
пей 4'/,° пав, dZbery] a Ij“ VMti dlužen ostal; i dal mu jest Jarohnév rok, aby
|
|---|
| [32] |
v nový oves VMti oplatil. A o ječmenu račte viděti, žeť jest mnoho jeho na lidech
|
|---|
| [33] |
zuostáno; a bojímť se, milostivý pane, žeť se musí některý slad přikúpiti. O Čádko-
|
|---|
| [34] |
vých penězích račte věděti, žeť sem mluvil s ní před Mikulášem Víthú, a tak se jest
|
|---|
| [35] |
seznala, že jest těch peněz byla zapřela; než Vandrovec rychtář že by o tom věděl,
|
|---|
| [36] |
a že jest také to zamlčel, a i podnes ten statek těm sirotkuom zapsán ani uručen
|
|---|
| [37] |
nenie. A Mikuláš Vítha ten jest nechtěl peněz vydati, o kteréž jemu VMt psala,
|
|---|
