| [1] |
482 B. XIV. Artikule cechů Pražských
|
|---|
| [2] |
práci má trvati, pokavadž se po něm jiný neosadí, tehda tento první té práce znikne
|
|---|
| [3] |
a ten poslední má na se tu práci přijieti, a tak potom opět jiný poslednější.
|
|---|
| [4] |
Čtvrté, vedlé starých práv aby se podlé jiných mistruov zachovával, což
|
|---|
| [5] |
se dotýče kovaných klenotuov, buďto kovaných nebo litých, aby se v tom ve všem
|
|---|
| [6] |
s jinými mistry srovnával.
|
|---|
| [7] |
Páté, také podlé starých práv o kamenie, kteréž se má zasaditi v zlato,
|
|---|
| [8] |
žádný aby stkla nezasazoval v zlato miesto kamenie, ani kamenie nižádného buďto
|
|---|
| [9] |
zafira neb citrina neb kteréhož kolivěk kamene, kterýž by byl obyčejem diamanto-
|
|---|
| [10] |
vým řezán a v sobě sám diamantem nebyl, i též jiné kamenie aby nebylo zasazo-
|
|---|
| [11] |
váno, což by v sobě samo pravé nebylo; a ktož by tuto zápověď zrušil a jinak
|
|---|
| [12] |
směl učiniti; toho mají mistři trestati vedlé toho přestúpenie a té viny.
|
|---|
| [13] |
Šesté, ktož by kolivěk přinesl k zlatníku, chtě prodati, buďto kamenie drahé
|
|---|
| [14] |
nebo zlato neb střiebro nebo klenoty stiiebrné nebo zlaté nebo střiebro pálené
|
|---|
| [15] |
neb perly, jestliže by to komu pokradeno bylo, jakož se přiházie a prvé se při-
|
|---|
| [16] |
házelo, že jsú takové věci mezi zlatníky nesli a prodávali, a ten jistý zlatník kúpil
|
|---|
| [17] |
to, k němuž by přineseno bylo, a nevěděl, by to kradené bylo, a prvé mistróm o tom
|
|---|
| [18] |
krádeži nebylo opovědieno ani oznámeno, tehda ten mistr, ktož by to kúpil, má toho
|
|---|
| [19] |
požiti bez své škody a bez překážky; pakli by ten krádež a ta škoda skrze toho,
|
|---|
| [20] |
komuž by bylo pokradeno, nebo od přietele jeho před mistry opověděna a ozná-
|
|---|
| [21] |
mena byla, buďto dvě neděle, týden a den nebo hodinu, a kto přes to oznámenie
|
|---|
| [22] |
kúpil a v tom usvědčen a nalezen byl, tehda má ten jistý mistr tomu nebo těm,
|
|---|
| [23] |
jimž by se ta škoda stala, a ktož jsú své optali u něho, ty věci pokradené zase
|
|---|
| [24] |
navrátiti beze vší jich škody, a má upadnúti v pokutu mistruom, vedlé jejich
|
|---|
| [25] |
rozumu a uloženie; pakli by nebylo opověděno prvé před trhem, má tohoť po-
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Sedmé, ktož by koliv chtěl řemesla zlatnického požívati, což by se jich
|
|---|
| [28] |
řemesla dotýkalo a k tomu řemeslu příslušalo, buďto pálenie peněz nebo grošuov
|
|---|
| [29] |
nebo stfiebra dopalovánie, nebo testuov nebo jiných věcí, což by na střiebro mělo
|
|---|
| [30] |
přijíti nebo z toho střiebra se mélo vypáliti, aby žádný nešmelcoval ani páliti směl
|
|---|
| [31] |
bez mistrského povolenie; a páni konšelé, kteříž v ty časy budú, mají jim toho
|
|---|
| [32] |
radni i pomocni býti, aby to staveno bylo a nedopúštěno; nebo mnoho zlého skrze
|
|---|
| [33] |
to jde, a škody veliké se dějí této zemi, že mnoho střiebra tiem obyčejem ven vy-
|
|---|
| [34] |
prodáno a z země vynešeno bude, a to jest všie zemi veliká záhuba a jest proti
|
|---|
| [35] |
řáduom a právuom starodávním koruny této, a tiem zanetbáním tato země velmi
|
|---|
| [36] |
chudne a královská komora i všickni jiní lidé obecní.
|
|---|
| [37] |
Osmé, aby žádný mistr nepřijímal k sobě do jednoho krámu druhého, aby
|
|---|
| [38] |
spolu dva mistři v jednom krámě dělala na jeden groš, toho nikoli aby nebylo do-
|
|---|
| [39] |
púštčno pod pokutú uloženú, jakožby mistři uložili.
|
|---|
