EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
482 B. XIV. Artikule cechů Pražských

[2]
práci trvati, pokavadž se po něm jiný neosadí, tehda tento první práce znikne
[3]
a ten poslední na se tu práci přijieti, a tak potom opět jiný poslednější.

[4]
Čtvrté, vedlé starých práv aby se podlé jiných mistruov zachovával, což
[5]
se dotýče kovaných klenotuov, buďto kovaných nebo litých, aby se v tom ve všem
[6]
s jinými mistry srovnával.

[7]
Páté, také podlé starých práv o kamenie, kteréž se zasaditi v zlato,
[8]
žádný aby stkla nezasazoval v zlato miesto kamenie, ani kamenie nižádného buďto
[9]
zafira neb citrina neb kteréhož kolivěk kamene, kterýž by byl obyčejem diamanto-
[10]
vým řezán a v sobě sám diamantem nebyl, i též jiné kamenie aby nebylo zasazo-
[11]
váno, což by v sobě samo pravé nebylo; a ktož by tuto zápověď zrušil a jinak
[12]
směl učiniti; toho mají mistři trestati vedlé toho přestúpenie a viny.

[13]
Šesté, ktož by kolivěk přinesl k zlatníku, chtě prodati, buďto kamenie drahé
[14]
nebo zlato neb střiebro nebo klenoty stiiebrné nebo zlaté nebo střiebro pálené
[15]
neb perly, jestliže by to komu pokradeno bylo, jakož se přiházie a prvé se při-
[16]
házelo, že jsú takové věci mezi zlatníky nesli a prodávali, a ten jistý zlatník kúpil
[17]
to, k němuž by přineseno bylo, a nevěděl, by to kradené bylo, a prvé mistróm o tom
[18]
krádeži nebylo opovědieno ani oznámeno, tehda ten mistr, ktož by to kúpil, toho
[19]
požiti bez své škody a bez překážky; pakli by ten krádež a ta škoda skrze toho,
[20]
komuž by bylo pokradeno, nebo od přietele jeho před mistry opověděna a ozná-
[21]
mena byla, buďto dvě neděle, týden a den nebo hodinu, a kto přes to oznámenie
[22]
kúpil a v tom usvědčen a nalezen byl, tehda ten jistý mistr tomu nebo těm,
[23]
jimž by se ta škoda stala, a ktož jsú své optali u něho, ty věci pokradené zase
[24]
navrátiti beze vší jich škody, a upadnúti v pokutu mistruom, vedlé jejich
[25]
rozumu a uloženie; pakli by nebylo opověděno prvé před trhem, tohoť po-
[26]
žiti bez překážky.

[27]
Sedmé, ktož by koliv chtěl řemesla zlatnického požívati, což by se jich
[28]
řemesla dotýkalo a k tomu řemeslu příslušalo, buďto pálenie peněz nebo grošuov
[29]
nebo stfiebra dopalovánie, nebo testuov nebo jiných věcí, což by na střiebro mělo
[30]
přijíti nebo z toho střiebra se mélo vypáliti, aby žádný nešmelcoval ani páliti směl
[31]
bez mistrského povolenie; a páni konšelé, kteříž v ty časy budú, mají jim toho
[32]
radni i pomocni býti, aby to staveno bylo a nedopúštěno; nebo mnoho zlého skrze
[33]
to jde, a škody veliké se dějí této zemi, že mnoho střiebra tiem obyčejem ven vy-
[34]
prodáno a z země vynešeno bude, a to jest všie zemi veliká záhuba a jest proti
[35]
řáduom a právuom starodávním koruny této, a tiem zanetbáním tato země velmi
[36]
chudne a královská komora i všickni jiní lidé obecní.

[37]
Osmé, aby žádný mistr nepřijímal k sobě do jednoho krámu druhého, aby
[38]
spolu dva mistři v jednom krámě dělala na jeden groš, toho nikoli aby nebylo do-
[39]
púštčno pod pokutú uloženú, jakožby mistři uložili.


Text viewFacsimile