482 B. XIV. Artikule cechů Pražských
práci má trvati, pokavadž se po něm jiný neosadí, tehda tento první té práce znikne
a ten poslední má na se tu práci přijieti, a tak potom opět jiný poslednější.
Čtvrté, vedlé starých práv aby se podlé jiných mistruov zachovával, což
se dotýče kovaných klenotuov, buďto kovaných nebo litých, aby se v tom ve všem
s jinými mistry srovnával.
Páté, také podlé starých práv o kamenie, kteréž se má zasaditi v zlato,
žádný aby stkla nezasazoval v zlato miesto kamenie, ani kamenie nižádného buďto
zafira neb citrina neb kteréhož kolivěk kamene, kterýž by byl obyčejem diamanto-
vým řezán a v sobě sám diamantem nebyl, i též jiné kamenie aby nebylo zasazo-
váno, což by v sobě samo pravé nebylo; a ktož by tuto zápověď zrušil a jinak
směl učiniti; toho mají mistři trestati vedlé toho přestúpenie a té viny.
Šesté, ktož by kolivěk přinesl k zlatníku, chtě prodati, buďto kamenie drahé
nebo zlato neb střiebro nebo klenoty stiiebrné nebo zlaté nebo střiebro pálené
neb perly, jestliže by to komu pokradeno bylo, jakož se přiházie a prvé se při-
házelo, že jsú takové věci mezi zlatníky nesli a prodávali, a ten jistý zlatník kúpil
to, k němuž by přineseno bylo, a nevěděl, by to kradené bylo, a prvé mistróm o tom
krádeži nebylo opovědieno ani oznámeno, tehda ten mistr, ktož by to kúpil, má toho
požiti bez své škody a bez překážky; pakli by ten krádež a ta škoda skrze toho,
komuž by bylo pokradeno, nebo od přietele jeho před mistry opověděna a ozná-
mena byla, buďto dvě neděle, týden a den nebo hodinu, a kto přes to oznámenie
kúpil a v tom usvědčen a nalezen byl, tehda má ten jistý mistr tomu nebo těm,
jimž by se ta škoda stala, a ktož jsú své optali u něho, ty věci pokradené zase
navrátiti beze vší jich škody, a má upadnúti v pokutu mistruom, vedlé jejich
rozumu a uloženie; pakli by nebylo opověděno prvé před trhem, má tohoť po-
žiti bez překážky.
Sedmé, ktož by koliv chtěl řemesla zlatnického požívati, což by se jich
řemesla dotýkalo a k tomu řemeslu příslušalo, buďto pálenie peněz nebo grošuov
nebo stfiebra dopalovánie, nebo testuov nebo jiných věcí, což by na střiebro mělo
přijíti nebo z toho střiebra se mélo vypáliti, aby žádný nešmelcoval ani páliti směl
bez mistrského povolenie; a páni konšelé, kteříž v ty časy budú, mají jim toho
radni i pomocni býti, aby to staveno bylo a nedopúštěno; nebo mnoho zlého skrze
to jde, a škody veliké se dějí této zemi, že mnoho střiebra tiem obyčejem ven vy-
prodáno a z země vynešeno bude, a to jest všie zemi veliká záhuba a jest proti
řáduom a právuom starodávním koruny této, a tiem zanetbáním tato země velmi
chudne a královská komora i všickni jiní lidé obecní.
Osmé, aby žádný mistr nepřijímal k sobě do jednoho krámu druhého, aby
spolu dva mistři v jednom krámě dělala na jeden groš, toho nikoli aby nebylo do-
púštčno pod pokutú uloženú, jakožby mistři uložili.
