EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
472 B. XIV. Artikule cechů Pražských

[2]
zmenšeno a zchudlo; neb války nepřidadie, ale ujmú; protož s dobrým rozmyslem
[3]
a s bedlivú radú věrným našim milým pilafuom, prknářuom a strhařuom, kteříž tu
[4]
mezi věží svrchupsanúů a klášterem Slovanským na našem rinku ty búdy prknářské
[5]
držie, nynějším i budúcím, z moci úřadu našeho konšelského tyto řády a práva
[6]
ustanovujem a vydáváme, přikazujíce ovšem přísně, aby ode všech, jichž se dotýče,
[7]
v skutku byly zachovány a držány.

[8]
Najprvé, aby své staršie přísežné jměli mezi scbú, a ti aby všecky mistry,
[9]
tovařiše, nádenníky, tálníky a to všecko řemeslo řádem podle spravedlnosti spravo-
[10]
vali jako slušie, aby mezi sebú svornost a jednotu drželi, jížto malé věci u veliké
[11]
spoře rostú, a obci tiem řemeslem spravedlivě slúžili svü robotú. A ti přísežní starší
[12]
mají plnú moc, kdež by koli jinde kromě miesta k tomu trhu uloženého, mezi věží
[13]
kaply à kláStera svrchupsanych prkna chtěli dělati ku prodaji, nebo dělali neb pro-
[14]
dávali, neboli dfievie svrchupsané, proti právu a svobodám nadepsaným, aby toho
[15]
s pomocí naší i budúcích konšeluov hájili a bránili.

[16]
Druhé, ktož by se chtěl v jich řemesle za mistra saditi, aby to femeslo
[17]
uměl svýma rukama dělati a jich řády a práva podnikl a podstúpil, a zvláště aby
[18]
se s námi i s naší obcí v přijímání těla:a krve pána našeho Ježíše Krista pod
[19]
zpüsobü chleba a vína vedle kompaktat nebo smluv s svatosvatym concilium Basi-
[20]
lejským a v řádech vuobecnych křesťanských srovnával, a aby list zachovänie
[21]
svého přinesl, jestliže by se odjinud do města k nám přibral, anebo svého rodu
[22]
i zachovánie dolíčil na panské pochválení, potom sobě od pánuov městského práva
[23]
dobyl; a do jich cechu neb do bratrstva aby dal 15 gr. a libru vosku. A když to
[24]
vše učiní, tehda mezi nimi právo jmieti.

[25]
Třetí, starší mají moc svolati řemeslo, kdyby toho potřeba bylo, a k jich
[26]
obeslání každý z jich řemesla státi pod pokutü, o kterüz sc oni svolí s panskym
[27]
védomím.

[28]
Čtvrté, nemá jeden druhému odvolati kupce řečí ani kterým znamením,
[29]
dokudž od jeho búdy neodejde. A který by stolař neb jiný řemeslník zdlužil se
[30]
mistru a neplnil, aby jemu jiný mistr diela neprodával, leč prvnímu zaplatí neb se
[31]
s ním umluví, pod pokutú svrchupsanü.

[32]
Páté, jestliže by se oni sami mezi sebú svolili, ježto by bylo obecnému
[33]
dobrému užitečné a jich řemeslu pohodlné, a konšelé k tomu jim vuoli dali, aby to
[34]
od nich ode všech za právo bylo držáno; však to vždy vymieňujíce, že každý ho-
[35]
spodář v našem městě muož sobě prkna k své potřebě dělati a třieti.

[36]
Šesté, učedlník přijat býti z vuole starších, a ten přístupného dáti
[37]
libru vosku, a ten vosk býti obrácen ke cti pána Boha všemohúcieho.

[38]
Sedmé, tíž pilaři, struhaři a prknáři mají jmíti svú bilü korühev. Na
[39]
býti svatý Josef, pána našeho Ježíše Krista pěstún, k tomu beránek a kalich,


Text viewFacsimile