[1] |
|
---|
[2] |
a ty penieze mistři starší a přísežní aby obracovali na vosk k záduší anebo k jiným
|
---|
[3] |
jich řemesla k cechu potřebám. Actum ut supra (f. III. post Francisci).
|
---|
[4] |
28.
|
---|
[5] |
List konšelů Novoměstských na zřízení cechu sladovníků v Praze.
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
My Jan kolář purkmistr, Jan Vschodecký, Jíra Majnuškovic, Jan z domu
|
---|
[8] |
Haléřova, Petr Hečka, Jan Kuklík, Jíra Frankovic, Jan Střiebrný, Prokop sladovník,
|
---|
[9] |
Pavel Suchopal pekař, Petr Zachařuov zeť kožišník, konšelé přísezní, měštěné Nov.
|
---|
[10] |
m. P., vyznáváme tiemto listem přede všemi ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú,
|
---|
[11] |
že přistúpivše před nás do plné rady opatrní muži sladovníci usedlí, chudí i bohatí
|
---|
[12] |
spoluměštěné naši věrní milí, předložili nám toho řemesla veliké nedostatky, ježto
|
---|
[13] |
skrze to i dobrému obecnému byla jest nemalá překážka, protože jiná řemesla své
|
---|
[14] |
cechy, tovařišstvo a správu mají v našem městě, a to řemeslo sladovníkuov zname-
|
---|
[15] |
nité, veliké a slovutné bylo jest bez zpósoby řádu takového do sie chvíle, prosiece
|
---|
[16] |
nás pokorně, abychom je při řádech a artikulech dolepsaných, o něž jsú se zespolku
|
---|
[17] |
svolili všeckni jednostajně s velikým dospělým rozmyslem a s potazem z dávných
|
---|
[18] |
časuov, hlediece ku prospěchu dobrého obecného; a my tu jich prosbu a ty artikule
|
---|
[19] |
a svolenie pilně váživše, podali jsme toho na velikú obec a svolenie obecné mocí
|
---|
[20] |
úřadu našeho, chtiece rádi, aby se mčsto naše, jenž pohřiechu těchto let válkami
|
---|
[21] |
převelikými a mory přečastými na lidu velmi sešlo jest, zase se dobrými obyvateli
|
---|
[22] |
a řemeslníky množiti mohlo, a zvláště aby pivo dobré Pražské, jakož z dávních let
|
---|
[23] |
bylo, k své dobré slovutnosti přijíti mohlo lidskú opatrností. K těmto dole psaným
|
---|
[24] |
artikuluom svolili jsme tak dlúho, doněvadž by obci a tomu řemeslu prospěšnější ne-
|
---|
[25] |
byly vymyšleny, bez pohoršenie však všelikterakého práva, svobod neb privilegií na-
|
---|
[26] |
šeho města a svolujem tiemto listem, přísně přikazujíce, aby ode všech, jichž se do-
|
---|
[27] |
týče, vskutku byli zachováni, z nichžto první tento jest:
|
---|
[28] |
Ktož by kolivěk chtěl svornost mieti v tom řemesle sladovnickém, aby se
|
---|
[29] |
s námi sjednával v duchovních věcech.
|
---|
[30] |
Druhé, že starší přísežní v tom řemesle svuoj cech a své tovařištvo mají
|
---|
[31] |
mieti, a starší to řemeslo mají s panská radü a pomocí spravovati užitečně jako slušie.
|
---|
[32] |
Třetí, aby žádný jeden od druhého tovařiše nelúdil, v trhu na obilí nepře-
|
---|
[33] |
kupoval, na sladovnách a na pivovařích, na sklepích a na pivnicích nepřenajímal.
|
---|
[34] |
Čtvrté, aby žádný nepřijímal tovařiše neznámého, leč by prvé opověděl jej
|
---|
[35] |
pánuom starším, a aby zaň slíbeno bylo za věrnost i za sbytie.
|
---|
[36] |
Páté, každý sladovník, kterýž přijímá obilé od lidí k dělánie sladuov, aby
|
---|
[37] |
jeho nesypal v hromadu, než každého súseda aby zvláště sypal.
|
---|
[38] |
59*
|
---|