EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
a let 1453 1450. 467

[2]
a ty penieze mistři starší a přísežní aby obracovali na vosk k záduší anebo k jiným
[3]
jich řemesla k cechu potřebám. Actum ut supra (f. III. post Francisci).

[4]
28.
[5]
List konšelů Novoměstských na zřízení cechu sladovníků v Praze.
[6]
1456, 11. května.

[7]
My Jan kolář purkmistr, Jan Vschodecký, Jíra Majnuškovic, Jan z domu
[8]
Haléřova, Petr Hečka, Jan Kuklík, Jíra Frankovic, Jan Střiebrný, Prokop sladovník,
[9]
Pavel Suchopal pekař, Petr Zachařuov zeť kožišník, konšelé přísezní, měštěné Nov.
[10]
m. P., vyznáváme tiemto listem přede všemi ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú,
[11]
že přistúpivše před nás do plné rady opatrní muži sladovníci usedlí, chudí i bohatí
[12]
spoluměštěné naši věrní milí, předložili nám toho řemesla veliké nedostatky, ježto
[13]
skrze to i dobrému obecnému byla jest nemalá překážka, protože jiná řemesla své
[14]
cechy, tovařišstvo a správu mají v našem městě, a to řemeslo sladovníkuov zname-
[15]
nité, veliké a slovutné bylo jest bez zpósoby řádu takového do sie chvíle, prosiece
[16]
nás pokorně, abychom je při řádech a artikulech dolepsaných, o něž jsú se zespolku
[17]
svolili všeckni jednostajně s velikým dospělým rozmyslem a s potazem z dávných
[18]
časuov, hlediece ku prospěchu dobrého obecného; a my tu jich prosbu a ty artikule
[19]
a svolenie pilně váživše, podali jsme toho na velikú obec a svolenie obecné mocí
[20]
úřadu našeho, chtiece rádi, aby se mčsto naše, jenž pohřiechu těchto let válkami
[21]
převelikými a mory přečastými na lidu velmi sešlo jest, zase se dobrými obyvateli
[22]
a řemeslníky množiti mohlo, a zvláště aby pivo dobré Pražské, jakož z dávních let
[23]
bylo, k své dobré slovutnosti přijíti mohlo lidskú opatrností. K těmto dole psaným
[24]
artikuluom svolili jsme tak dlúho, doněvadž by obci a tomu řemeslu prospěšnější ne-
[25]
byly vymyšleny, bez pohoršenie však všelikterakého práva, svobod neb privilegií na-
[26]
šeho města a svolujem tiemto listem, přísně přikazujíce, aby ode všech, jichž se do-
[27]
týče, vskutku byli zachováni, z nichžto první tento jest:

[28]
Ktož by kolivěk chtěl svornost mieti v tom řemesle sladovnickém, aby se
[29]
s námi sjednával v duchovních věcech.

[30]
Druhé, že starší přísežní v tom řemesle svuoj cech a své tovařištvo mají
[31]
mieti, a starší to řemeslo mají s panská radü a pomocí spravovati užitečně jako slušie.

[32]
Třetí, aby žádný jeden od druhého tovařiše nelúdil, v trhu na obilí nepře-
[33]
kupoval, na sladovnách a na pivovařích, na sklepích a na pivnicích nepřenajímal.

[34]
Čtvrté, aby žádný nepřijímal tovařiše neznámého, leč by prvé opověděl jej
[35]
pánuom starším, a aby zaň slíbeno bylo za věrnost i za sbytie.

[36]
Páté, každý sladovník, kterýž přijímá obilé od lidí k dělánie sladuov, aby
[37]
jeho nesypal v hromadu, než každého súseda aby zvláště sypal.

[38]
59*


Text viewFacsimile