| [1] |
462 B. XIV. Artikule cechů Pražských
|
|---|
| [2] |
Třinádcté, to všecko, což k sedlu pfíslusie, má svobodné od mistruov
|
|---|
| [3] |
sedlářuov prodáváno býti, tak jakoż bylo z starodávna, a kuoZe, kterychż jim koli
|
|---|
| [4] |
jest potfebie, k tomu řemeslu mají svobodně kupovati. Také kterýž by mistr potře-
|
|---|
| [5] |
boval tovařiše lukařského, muož jeho chovati a posaditi svobodně, aby jemu luky
|
|---|
| [6] |
dělal; dále každý tovařiš řádný neb robenec, který z peněz dělá, má svobodu vandro-
|
|---|
| [7] |
vati k nám do města, buďto z Starého města nebo odkudž kolivěk, v tom však po-
|
|---|
| [8] |
ctivost a řád městský zachovávaje. A kterýž by koli tovařiš co provinil, nemá poku-
|
|---|
| [9] |
tován býti od tovařišuov bez mistrské vuole, a také aby nebyl výše šacován než
|
|---|
| [10] |
jako by se mistruom zdálo; a také kterýž by koli tovařiš zdejší co provinil komu,
|
|---|
| [11] |
ktož jemu z čeho vinu dá, což se jich řemesla dotýče, má jemu ten tovařiš před
|
|---|
| [12] |
zdejšími mistry práv býti.
|
|---|
| [13] |
Čtrnádcté, kterýž by se koli tovafiś neb robenec nezachoval a ztratil se
|
|---|
| [14] |
všemu řemeslu, a byla naň dokázána vina dobrým svědomím, nemá jeho žádný mistr
|
|---|
| [15] |
chovati, doniž se nevyvede z toho řádně, pod pokutú 15 gr.
|
|---|
| [16] |
Patnádcté, lukař nemá posaditi žádných lukuov dráže, než jako za staro-
|
|---|
| [17] |
dávna bylo, luk veliký za dva gr., luk vozní za 1 gr., a malých šet hezkých za
|
|---|
| [18] |
10 gr. Kterýžby tovařiš lukařský přivandroval, má k těm mistrôm poslati, kteříž
|
|---|
| [19] |
mistři určie řády cechu lukařského ; kterýž by tovařiš sedlářský přivandroval k nám
|
|---|
| [20] |
do města, aby byl šenkován od tovařišuov sedlářských ; pakli by v ty časy tovařišuov
|
|---|
| [21] |
nebylo, ale od mistruov má šenkován býti; pakli robenec přivandruje, kterýž z peněz
|
|---|
| [22] |
dělá, muož jíti k kterémuž chce mistru do jeho verštatu neb dělnice.
|
|---|
| [23] |
Naposledy, když by pán Buoh kterého mistra neb jeho hospodyni smrti
|
|---|
| [24] |
neuchoval, aby ku pohfebu všicky mistři Sli, jako slušie v náboženstvie, pod
|
|---|
| [25] |
librú vosku. A těch všech pokut svrchupsanych má jíti jeden diel na pány konšely,
|
|---|
| [26] |
druhý na rychtáře a třetí do jich cechu sedlářského. A toto svolenie mó trvati do
|
|---|
| [27] |
našich neb budúcích vuole, neb dokavadž by jiní artikulové neb svolenie nebylo na-
|
|---|
| [28] |
lezeno obci i jich řemeslu k lepšímu požitku. Toho na svědomie i na potvrzenie
|
|---|
| [29] |
pečet města našeho menšie přivěšena jest k tomuto listu, jenž jest psán a dán v plné
|
|---|
| [30] |
radě našie v sobotu po hodu křtěnie Pána našeho Ježíše Krista, léta narozenie jeho
|
|---|
| [31] |
tisícieho čtrstého padesátého prvého.
|
|---|
| [32] |
20.
|
|---|
| [33] |
Výpověď konšelů Novoměstských pro vzpouru tovaryšů proti mistrům řemesla kożiśnickóho.
|
|---|
| [34] |
1451, 4. května.
|
|---|
| [35] |
My Jan Poláček purgmistr, Václav Cvok, Daniel z Tuchorazi, Jan Vscho-
|
|---|
| [36] |
decký, Jan Meč, Beneš Sixtus, Jíra Mainuškovic, Václav kožišník, Matěj Obeślovic,
|
|---|
| [37] |
Václav Ostatek, Václav Bradáč a Pavel Suchopal, konšelé Nov. m. P., mocí zápisu
|
|---|
