462 B. XIV. Artikule cechů Pražských
Třinádcté, to všecko, což k sedlu pfíslusie, má svobodné od mistruov
sedlářuov prodáváno býti, tak jakoż bylo z starodávna, a kuoZe, kterychż jim koli
jest potfebie, k tomu řemeslu mají svobodně kupovati. Také kterýž by mistr potře-
boval tovařiše lukařského, muož jeho chovati a posaditi svobodně, aby jemu luky
dělal; dále každý tovařiš řádný neb robenec, který z peněz dělá, má svobodu vandro-
vati k nám do města, buďto z Starého města nebo odkudž kolivěk, v tom však po-
ctivost a řád městský zachovávaje. A kterýž by koli tovařiš co provinil, nemá poku-
tován býti od tovařišuov bez mistrské vuole, a také aby nebyl výše šacován než
jako by se mistruom zdálo; a také kterýž by koli tovařiš zdejší co provinil komu,
ktož jemu z čeho vinu dá, což se jich řemesla dotýče, má jemu ten tovařiš před
zdejšími mistry práv býti.
Čtrnádcté, kterýž by se koli tovafiś neb robenec nezachoval a ztratil se
všemu řemeslu, a byla naň dokázána vina dobrým svědomím, nemá jeho žádný mistr
chovati, doniž se nevyvede z toho řádně, pod pokutú 15 gr.
Patnádcté, lukař nemá posaditi žádných lukuov dráže, než jako za staro-
dávna bylo, luk veliký za dva gr., luk vozní za 1 gr., a malých šet hezkých za
10 gr. Kterýžby tovařiš lukařský přivandroval, má k těm mistrôm poslati, kteříž
mistři určie řády cechu lukařského ; kterýž by tovařiš sedlářský přivandroval k nám
do města, aby byl šenkován od tovařišuov sedlářských ; pakli by v ty časy tovařišuov
nebylo, ale od mistruov má šenkován býti; pakli robenec přivandruje, kterýž z peněz
dělá, muož jíti k kterémuž chce mistru do jeho verštatu neb dělnice.
Naposledy, když by pán Buoh kterého mistra neb jeho hospodyni smrti
neuchoval, aby ku pohfebu všicky mistři Sli, jako slušie v náboženstvie, pod
librú vosku. A těch všech pokut svrchupsanych má jíti jeden diel na pány konšely,
druhý na rychtáře a třetí do jich cechu sedlářského. A toto svolenie mó trvati do
našich neb budúcích vuole, neb dokavadž by jiní artikulové neb svolenie nebylo na-
lezeno obci i jich řemeslu k lepšímu požitku. Toho na svědomie i na potvrzenie
pečet města našeho menšie přivěšena jest k tomuto listu, jenž jest psán a dán v plné
radě našie v sobotu po hodu křtěnie Pána našeho Ježíše Krista, léta narozenie jeho
tisícieho čtrstého padesátého prvého.
20.
Výpověď konšelů Novoměstských pro vzpouru tovaryšů proti mistrům řemesla kożiśnickóho.
1451, 4. května.
My Jan Poláček purgmistr, Václav Cvok, Daniel z Tuchorazi, Jan Vscho-
decký, Jan Meč, Beneš Sixtus, Jíra Mainuškovic, Václav kožišník, Matěj Obeślovic,
Václav Ostatek, Václav Bradáč a Pavel Suchopal, konšelé Nov. m. P., mocí zápisu
