[1] |
|
---|
[2] |
Item poslední artikul, kterýž jest také od starodávna v tom řemesle
|
---|
[3] |
zachováván z hodných příčin, že pacholci služební ten týden, kterýž žádného svátku
|
---|
[4] |
nemají světiti kromě nedělí, mají mieti odpuštěnie, aby od nešpora pondělnieho svě-
|
---|
[5] |
tili a své potřeby dělali, což jest jim potřebie. A kterýž týden jest svátek neb dva,
|
---|
[6] |
a pacholci chtěli by od nešpora světiti v pondělí; tehda má jim srażena byti jich
|
---|
[7] |
mzda ten pondělí a těch svátkuov k tomu, neb podle Boha a počestnosti jest každému
|
---|
[8] |
lépe dělati a pracovati, nežli se na které marnosti vésti. Také jakož pacholci
|
---|
[9] |
měli obyčej tento, když který pacholek málo se s mistrem pohněval, tehdy když
|
---|
[10] |
jiné pacholky obeslal, nedali jinému žádnému u toho mistra délati; ale Ze se to
|
---|
[11] |
šibalství rovná a nepočestný to svazek jest, protož jakož jest dávno našimi předky
|
---|
[12] |
složen, též i my jej jim skládáme, chtíce ovšem, byl-li by kdy který pacholek v tom
|
---|
[13] |
potom shledán, aby byl pokucen pěti groši, a po druhé desíti gr., třetí panskú po-
|
---|
[14] |
kutú, a čtvrté aby nebyl na řemesle a v městě trpen, leč by chtěl těch obyčejuov
|
---|
[15] |
protivných zuostati. A tito artikulové a svolení mají trvati do našie a budúcích
|
---|
[16] |
konšeluov vuole, neb dokavadž by lepší a užitečnější obci i jich řemeslu nebyli na-
|
---|
[17] |
lezeni. Toho na svédectvie i na potvrzenie pečet menšie města našeho přivěšena jest
|
---|
[18] |
k tomuto listu. JenZ jest psán a dán v sobotu po hodu rozeslání sv. Apoštoluov,
|
---|
[19] |
léta narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého šestého.
|
---|
[20] |
16.
|
---|
[21] |
Konšelé Novoměstští potvrzují artikule soukenníků.
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
My purkmistr a konšelé Nového m. P. vyznáváme tiemto listem obecně přede
|
---|
[24] |
všemi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že vstúpivše před nás do plné rady
|
---|
[25] |
našie opatrní mužie mistři a cechmistři řemesla súkenničieho, spoluměštěné a obyvatelé
|
---|
[26] |
naši, i prosili nás jednostajně, abychom je při dolepsaných artikulech a kusiech,
|
---|
[27] |
o kteróż sü se oni sami svolili, zuostavili a zachovali, ač by v budúciech časech
|
---|
[28] |
jiných kusuov a artikuluov, jenžby jich řemeslu prospěšnější a obci našie pozitec-
|
---|
[29] |
nější mohli býti, nenalezli a nevymyslili. K jichžto prosbě, poněvadž se nám v ty
|
---|
[30] |
časy viděla a zdála slušná a podobná, svolili sme a mocí tohoto listu svolujeme
|
---|
[31] |
a naše povolenie dáváme do našie a budúcích konšeluov vuole, potvrzujíce jim všech
|
---|
[32] |
kusuov dolepsaných milostivě.
|
---|
[33] |
Najprvé, ktož by se chtěl mistrem v jich řemesle posaditi a postaviti
|
---|
[34] |
a sukno zde v Novém městě dělati, aby přinesl list svého zachovánie, odkavad
|
---|
[35] |
jest rodem a kterak sie jest zachoval. Potom aby sobě práva městského dobyl a ře-
|
---|
[36] |
meslo před mistry přísežnými okázal a toho svú rukú dovedl, že je řádně, dobře
|
---|
[37] |
a dospěle dělati umie, a k tomu řády i obyčeje a ustanovenie ty všecky zachovával
|
---|