z let 1446 a 1447. 455
Item poslední artikul, kterýž jest také od starodávna v tom řemesle
zachováván z hodných příčin, že pacholci služební ten týden, kterýž žádného svátku
nemají světiti kromě nedělí, mají mieti odpuštěnie, aby od nešpora pondělnieho svě-
tili a své potřeby dělali, což jest jim potřebie. A kterýž týden jest svátek neb dva,
a pacholci chtěli by od nešpora světiti v pondělí; tehda má jim srażena byti jich
mzda ten pondělí a těch svátkuov k tomu, neb podle Boha a počestnosti jest každému
lépe dělati a pracovati, nežli se na které marnosti vésti. Také jakož pacholci
měli obyčej tento, když který pacholek málo se s mistrem pohněval, tehdy když
jiné pacholky obeslal, nedali jinému žádnému u toho mistra délati; ale Ze se to
šibalství rovná a nepočestný to svazek jest, protož jakož jest dávno našimi předky
složen, též i my jej jim skládáme, chtíce ovšem, byl-li by kdy který pacholek v tom
potom shledán, aby byl pokucen pěti groši, a po druhé desíti gr., třetí panskú po-
kutú, a čtvrté aby nebyl na řemesle a v městě trpen, leč by chtěl těch obyčejuov
protivných zuostati. A tito artikulové a svolení mají trvati do našie a budúcích
konšeluov vuole, neb dokavadž by lepší a užitečnější obci i jich řemeslu nebyli na-
lezeni. Toho na svédectvie i na potvrzenie pečet menšie města našeho přivěšena jest
k tomuto listu. JenZ jest psán a dán v sobotu po hodu rozeslání sv. Apoštoluov,
léta narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého šestého.
16.
Konšelé Novoměstští potvrzují artikule soukenníků.
1447, 31. března.
My purkmistr a konšelé Nového m. P. vyznáváme tiemto listem obecně přede
všemi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že vstúpivše před nás do plné rady
našie opatrní mužie mistři a cechmistři řemesla súkenničieho, spoluměštěné a obyvatelé
naši, i prosili nás jednostajně, abychom je při dolepsaných artikulech a kusiech,
o kteróż sü se oni sami svolili, zuostavili a zachovali, ač by v budúciech časech
jiných kusuov a artikuluov, jenžby jich řemeslu prospěšnější a obci našie pozitec-
nější mohli býti, nenalezli a nevymyslili. K jichžto prosbě, poněvadž se nám v ty
časy viděla a zdála slušná a podobná, svolili sme a mocí tohoto listu svolujeme
a naše povolenie dáváme do našie a budúcích konšeluov vuole, potvrzujíce jim všech
kusuov dolepsaných milostivě.
Najprvé, ktož by se chtěl mistrem v jich řemesle posaditi a postaviti
a sukno zde v Novém městě dělati, aby přinesl list svého zachovánie, odkavad
jest rodem a kterak sie jest zachoval. Potom aby sobě práva městského dobyl a ře-
meslo před mistry přísežnými okázal a toho svú rukú dovedl, že je řádně, dobře
a dospěle dělati umie, a k tomu řády i obyčeje a ustanovenie ty všecky zachovával
