| [1] |
444 B. XIV. Artikule cechů Pražských
|
|---|
| [2] |
Pátý artikul, že mistři starší mají pod svú přísahů chleb ohledávati, aby
|
|---|
| [3] |
se obci, chudému i bohatému spravedlivě dálo, a k tomu aby rovnú jednostajni méri
|
|---|
| [4] |
chleb bílý i režný dělali spravedlivě, jakož žito neb pšenice bude platiti toho času,
|
|---|
| [5] |
utisku a zádavy obci nečiniece; také aby pekli na prodaj chleb bielý i režný po
|
|---|
| [6] |
haléii, po peniezi i také dva vlašky bielá za haléř, jakož bylo z starodévna, aby
|
|---|
| [7] |
chudí lidé mohli k své potřebě, k svému posílení a potěšení takový chleb prodajný
|
|---|
| [8] |
mieti. A kohožby již psaní starší shledali, an chleb bielý aneb režný kterýž kolivék
|
|---|
| [9] |
nehodný, neslušný neb nespravedlivý, buďto že by podbělný, zábělý neb jinak jej
|
|---|
| [10] |
neslušně dělal a prodával, mají na pány znésti, a takový má pánuom prvnie viny
|
|---|
| [11] |
pět grošuov pokuty dáti; pakliby v tom podruhé shledán byl, má dáti pokuty deset
|
|---|
| [12] |
grošuov, potřetí patnácte grošuov, a jestliže by se toho čtvrté dopustil, tehdy má
|
|---|
| [13] |
jemu dielo řemesla do roka složeno býti, leč by jemu starsi s panskń vuoli milost
|
|---|
| [14] |
zvláštní učinili; a to proto, aby se takové pokuty vystříhajíc, obci v tom řemesle
|
|---|
| [15] |
pravdu činili, jako slušic.
|
|---|
| [16] |
Šestý, kterúž hodinu tovařiši mlýnští v sobotu na neděli z rozkśzinie
|
|---|
| [17] |
starších mlýny zastavie, aby túž hodinu v neděli zase pustili, ale: v jiné svátky aby
|
|---|
| [18] |
nezastavovali mlynuov svévolně bez rozkázánie starších hospodářuov nynějších i bu-
|
|---|
| [19] |
dúcích, jakož bylo z starodávna. Též také aby v pekárnách v neděli a v jiné
|
|---|
| [20] |
svátky úročnie nedělali ani chleba pekli, lečky toho potřebí pilné bylo a páni jim
|
|---|
| [21] |
|
|---|
| [22] |
Sedmý artikul, aby se na trhu jich hospodyně, poslové nebo prodavačky
|
|---|
| [23] |
nesvářili ani haněli pod librů vosku, kterúž má dáti starším bez odpuštěnie buď
|
|---|
| [24] |
muž, pacholek, žena neb děvečka, na kohožby, žeby druhého neb druhú hančl neb
|
|---|
| [25] |
haněla, svědomie prošlo, však bez pohoršení práva městského. A ten vosk starśi
|
|---|
| [26] |
mají obrátiti k božie službě.
|
|---|
| [27] |
Osmý. Žádný tovařiš ani z mlýna ani z pekárny nemá odjíti od svého
|
|---|
| [28] |
mistra, leč jemu dá prvé týden napřed věděti. Pakliby který pacholek, nedada na-
|
|---|
| [29] |
před téhodně svému pánu věděti, od něho odešel, takovému má do vuole starších
|
|---|
| [30] |
řemeslo složeno býti; pakliby odešel z města, aby po něm listy psali, jako slušie na
|
|---|
| [31] |
takového; a též hospodář, kdyžby pacholka chtél odbyti, md jemu teyden napřed
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Devátý. Ktožby se odjinud přibrali a v řemeslo přijati byli, aby měli
|
|---|
| [34] |
stolice poslední až do roka, s těmi se, ktož jsú na ně penieze naklädali, umluviece,
|
|---|
| [35] |
kdež mistři ukáží, a po roce aby s jinými v losování právo měli.
|
|---|
| [36] |
Desátý. Když starší řemeslo s panským vědomím a volí pro obecné po-
|
|---|
| [37] |
třeby aneb kohožkoli z řemesla, buďto hospodáře, podruha neb tovařiše, muže nebo
|
|---|
| [38] |
ženu, robence neb děvečku. do cechu nebo před se obešlí pro kterń věc, aby jich
|
|---|
