EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
360 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře

[2]
mi pravil, kdys šel z vlasti své, žes naschvál zašel k Václavovi kmotru svému na
[3]
Luleč*), který byl bratrem i také rektorem v klášteře, jenž tehdáž volen jest od
[4]
sektářnov za kněze a Matěj za biskupa, aby shlédl jich sektu a náboženství, ale že
[5]
sou při tom býti tobě i některým jiným nedali: protož zdálo mi se jest za dobré
[6]
z lásky nětco tobě proti jich sektě na to, co sem od tebe slySel, napsati.

[7]
Najprv když měli Matěje na biskupství, Vaňka, kmotra tvého, a jakéhos
[8]
kněze, (který vyšel z nás, ale nebyl z nás), na kněžství voliti aneb světiti, že
[9]
s některými vyvrhli, si sobě to obtěžoval, žes do toho zboru na Rautkov**) od
[10]
Vaňka pojat byl, a to jich volení neb svěcení byl by rád shlédl. Netbaj na to,
[11]
shlédl si jich neupřímost a pokútnost aneb potměšilost. Neupřímost, že Václav, pojav
[12]
s sebú do zboru, neupřímě se k tobě i s svými sektáři zachoval, žeť kázal, když
[13]
měli voleni aneb svěceni býti Matěj na biskupství a Vaněk na kněžství, vyjíti ven.
[14]
A praví někteří, že Vaněk svěcen jest od toho důstojného biskupa Matěje Mikulá-
[15]
šence. Nevím, v který sektě ten Matěj cesty do nebe nehledal, a již v biskupství chce ji
[16]
nalézti. Prvé, když se pletl v kázání slova božieho, veleli mu přijíti ouřad kněžský,
[17]
nechtěl, a již v biskupství se dal. Jak sem o něm slýchal i psaní k němu i od něho
[18]
vídal, vždy třtinou od větru klácenou býti ho znamenám; neb vzdycky z jedné sekty
[19]
do druhé jde, aniž mám naději, by v sektě, v kterúž všel, dlúho byl, a opět do
[20]
jiný nevšel, leč mu nebeský Pán (aby již tolik nesvodil lidí) let ukrátiti ráčí, aneb
[21]
po jeho vuoli všecko bude, aby jemu žádný nezpěčoval, než po něm amen říkal.
[22]
Nepřálit toho, aby jich sektářského kněžství byl svědkem, a ducha, který jim dán
[23]
při volení, aby snad nepřijal. Ale nech ho sobě mají, není to duch boží; neb duch
[24]
boží není neupřímý ani pyšný, a to si obé při nich shledal: neupřímost, jakož sem
[25]
svrchu již položil, pýchu, že tomu drahému jménu Ježíš podlé řeči svatého Pavla
[26]
k Filipenskym v kap. 2. klanéti se ani jaků poctivost Ciniti chtí, a to jest zjevně.
[27]
proti zákonu božiemu, jakož o tom nížeji položím. I budiž vděčen toho, žeť toho
[28]
ducha, kterýž je zjevně od zákona božieho svodí, nepopřáli.

[29]
Pokútnost aneb potměšilost shledals, když před tebú zjevně svého sektářství
[30]
a řádu, ale dím raději neřádu, provozovati nesměli, majíc voliti aneb světiti bi-
[31]
skupa a kněží, kázaliť preč. Dali tobě i jiným znáti, poněvadž se s tím kryli, zjevně
[32]
toho nepuosobili, že to z Boha nenie. Máme zákon boží, píše svatý Jan v kap. 3:
[33]
Každý zajisté, kto zlé činí, nenávidí světla a nepřichází k světlu, aby nebyli tre-
[34]
stáni skutkové jeho; kto pak činí pravdu, přichází k světlu, aby zjeveni byli skut-
[35]
kové jeho, že v Bohu sou učiněni. A protož v třetích knihách Mojžiešových v kap. 8.
[36]
máme psáno: Když měl Mojžieš z rozkázánie božieho Aarona i syny jeho světiti

[37]
*) Luleč ves u Výškova, při cestě do Brna.

[38]
**) Rozumí se ves Routka mezi Letovici a Jevíčkem v Moravě, kdež sekta Habrovanská dne 23.
[39]
února 1528 měla ustavující hromadu ; viz Čas. Mat. Mor. 1882, 88.


Text viewFacsimile