[1] |
|
---|
[2] |
osoba jest, a pán Kristus náš jiná; Mojžíšem přikázání vydána, a pánem Kristem
|
---|
[3] |
také; židóm mistr Mojžieš, pán Kristus křesťanuom. Tento z písem duovod toho:
|
---|
[4] |
Hebr. 1. „Multiphariam multisque modis olim Deus loquens patribus in prophetis,
|
---|
[5] |
novissime diebus istis locutus est nobis per filium“. Hle, otcuom mluvil Buoh skrze
|
---|
[6] |
proroky, o jest přikázání dal, jenž řekl: Jeho poslüchajte. Et Deuteron. 18.: Pro-
|
---|
[7] |
roka vzbudím jim z prostředku bratří jich, podobného tobě, a položím slova má
|
---|
[8] |
v ústa jeho sc. I která sú to slova? Neb jest to o synu božím podle řeči svatého
|
---|
[9] |
Petra, Acta 3. Mojžieš zajisté k otcuom řekl jest: Proroka vzbudí vám pán Bůh
|
---|
[10] |
váš z bratří vašich mně podobného, budete poslúchati jeho podle všeho, což by koli
|
---|
[11] |
mluvil vám. A též svatý Štěpán Act. 7. a Hieronym 31., což dovodí apostolus Hebr.
|
---|
[12] |
8.: ,Ecce, dies venient, dicit Dominus, et consultabo super domum Israel et super
|
---|
[13] |
domum Juda testamentum novum, non juxta testamentum, quod feci patribus illorum
|
---|
[14] |
oc". Délí pfikázání židovská zjevně od křesťanských, neb di testamentum novum oc.
|
---|
[15] |
A jako lid Zidovsky mél sabbatum, máilid kfestansky sabbatum; oni podle Mojzí&e,
|
---|
[16] |
my podlé Krista. Ty nevíš de sabbato cristiano, ne po Zidovsku o prózdnosti. Čti
|
---|
[17] |
ale sobé Origenem in Leviticum, ten naučí tebe. Mne z přestúpení viníš, a sám ne-
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Na šestý artikul, k čemu vydáno jest tělo a krev boží, odpovídáš, zastávaje
|
---|
[20] |
vystavování a procesí. O tom v prvním psaní ač skrovně dotekl sem, z něhož mohls
|
---|
[21] |
porozuměti. Ty písma vedeš, což zastáváš, ale bludně. Toto věz ze všech písem, že
|
---|
[22] |
pro samo přijímání, abychom mohli přijímati tělo jeho a krev jeho svatú, pod vido-
|
---|
[23] |
mými spuosobami ráčil jest ustanoviti ku paměti nesmírných dobrodiní svých. A o tom
|
---|
[24] |
Math. 56., Marc. 14., Luc. 22., I. Corinth. 11.: „Hoc facite in mei commemora-
|
---|
[25] |
tionem“. Ale tvrdo jest tobě znáti, co jest to přijímati in eius commemorationem,
|
---|
[26] |
musil by tím pilněji čísti apostolum I. Corinth. 10. et 11. A kdež písmo vedeš
|
---|
[27] |
Math. 28.: ,Vobiscum sum omnibus diebus usque ad consumationem saeculi^, není
|
---|
[28] |
to nic pro visibili sacramento. Nefaléuj pisma, a boj se v tom Boha; čti sobě na ta
|
---|
[29] |
slova divum Jeronymum a Erasma, jenž to rozšířil, a poznáš svú faleš. Opět pro
|
---|
[30] |
vystavování sc, dovodíš bludně Petrus 33.: „Gustate et videte, quam suavis est Do-
|
---|
[31] |
minus“. David napsal ku potěšení zarmúceným, že utekú-li se k Bohu, vysvobodí
|
---|
[32] |
je, jako jemu spomáhal; neb svrchu o sobě dí: „Hic pauper clamavit, et Dominus
|
---|
[33] |
exaudivit eum et ex omnibus tribulationibus eius salvavit eum. Moratur angelus
|
---|
[34] |
Domini in circuitu timentium eum, et eripuit eos“. Zdaliž jest byl nevysvobodil jeho
|
---|
[35] |
z nebezpečenství, když před Achisem králem pohanským stál, neb ihned potom ten
|
---|
[36] |
žalm složil, jakož titul toho žalmu v židovské řeči ukazuje. I potom di: „Gustate et
|
---|
[37] |
videte, guod suavis est Dominus“, židovsky „kitob adonay“, to jest že dobrý jest
|
---|
[38] |
Pán, jakoby prorok řekl: Pán dobrý jest mně učinil vysvobození, i vám učiní. Okuste
|
---|
[39] |
a vizte, to jest nezvíte, leč v zámutcích okusíte k němu útočiště majíce. A potom
|
---|
[40] |
Archiv Český XIV. 45
|
---|