| [1] |
4 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
|
|---|
| [2] |
jakož jest to pan Jindřich purkrabě Lutovsky ustavil, dva mi dáváta a dva odpie-
|
|---|
| [3] |
ráta. Pak ta dva, kteráž mi nedáváta, těmto bránie dávati a na tvú sě Mt odvolá-
|
|---|
| [4] |
vají; a já také chci na tom dosti mieti, při čem mě TMt ostaví. A tu, kdyżt sem
|
|---|
| [5] |
upomínal purkrabí Štítenského z toho pokrémného, tehdy sé jest na mé rozhněval,
|
|---|
| [6] |
a podle toho také mi dva úroky stavil a slibiv mi je prve dśti, a pravie, że mi
|
|---|
| [7] |
VMt propustila lonsky úrok svatojiřský a svatohavelsky; a toho jest VI kop. Tehdy
|
|---|
| [8] |
sem toho úroka jedné kopu vzal a ostatekť mi ještč nenie dán. A za tot TMti
|
|---|
| [9] |
prosím, rač TMt to kázati dáti, nebť sem velice potřeben. Neb mi jest TMt slíbila
|
|---|
| [10] |
na Novém Hradě před svúů matkú a před purkrabí Lutovským Janem na mě laskav
|
|---|
| [11] |
býti. Takéť toho túžím na Štítenského, když sě jest uvázal za pana Čeňka v úřad,
|
|---|
| [12] |
tu mi jest prvnieho úroka nevydal, tří kop, a toho úroka povolil jest vzieti rych-
|
|---|
| [13] |
tářovi z Suchdol, tak řečenému Stoklasa; a ten rychtář namluvil purkrabí, abych
|
|---|
| [14] |
vzal miesto toho úroka kostelnie penieze, a za to sta mi oba slfbila Stitenskÿ
|
|---|
| [15] |
i rychtář, aby mi položila na svatého Jakuba ty tři kopy, a tu jsú mi nepolożili,
|
|---|
| [16] |
a ještě tajemně, aby osada nezvédéla a na mě sě nerozhněvala, a toho jsú neučinili.
|
|---|
| [17] |
A to zvěděvše na mě osada, že jsem jim vobecné penieze utratil, ješto jsúů mi toho
|
|---|
| [18] |
věřili velice, i rozhněvala sě na mě a mají nechut ke mně skrze to. A ještě viece:
|
|---|
| [19] |
kteréž sem měl penieze obecné III'/; groše, a ještě viec měli dáti, ty mi kázal vobci
|
|---|
| [20] |
dáti, a těch všech peněz přie, a za to jest rukojmě; a ti rukojmě, když jsem je
|
|---|
| [21] |
napomínal, ještě mi hrozí a řkúc: Budeš upálen i s svú čeledí. Ale toho všickni
|
|---|
| [22] |
nepravie, ale jsü druzí dobří a šlechetní, a druzí změtení, a třetí jsú, že by neradi
|
|---|
| [23] |
měli ani pána ani kněží. Také jsú druzí, že, když jim zapovieme, vigilje maso jedie
|
|---|
| [24] |
a svátkóv nesvétie, po křížích nechtie choditi, a ještě jiné kazie a nedadie sè jim
|
|---|
| [25] |
zpoviedati, ani jiných poslušenství chtie činiti. Také z Lomnice vybili mi dvuor
|
|---|
| [26] |
i všecky zámky zlámali, hledajíc, zdali by mě nalezli; a tu jsem já nebyl, než byl
|
|---|
| [27] |
jest kněz Šimon s Nového Hradu, dětí dvé křtil, a ten jest jedva utekl na bláto.
|
|---|
| [28] |
A tu vzemše pecen chleba ze dvora, i dávali božím mukám a fkúce: Jsi-li Buoh,
|
|---|
| [29] |
jez tento chléb. A při tom jest byl Divóček a přiznal mi sě jest před Novohrazským
|
|---|
| [30] |
farářem. Také u veliký pátek pobrali jsú mi kostelníci voféru, a na posviecenie,
|
|---|
| [31] |
a řkúce: Co ty máš s tiem činiti? A ten den na posviecenie čekal mne jeden člověk
|
|---|
| [32] |
Krajieřóv na prahu s mečem, chtěje mi protivenstvie učiniti anebo mě zahubiti;
|
|---|
| [33] |
a tohoť mám dobré svědky. A mnohoť mi jiného protivenstvie činie, ještoť jsem ne-
|
|---|
| [34] |
psal. Protož, milý pane, prosímť TMti, rač to TMt opatřiti, mohl-[l]i bych mezi nimi
|
|---|
| [35] |
přebývati, čili nic. Neb i takét jsû mi lesy zapovédény, je&tot sem sobě potřebu
|
|---|
| [36] |
činil; byť mi súsedé nedávali z Němec, umřel bych zimú. Item*) desátkóv osadní
|
|---|
| [37] |
nechtie dáti, řkúce, kdy sedeš u kostela; ač u kostela vždy až do svatého Jiljí, než
|
|---|
| [38] |
z Třeboně činil sem jim právo kostelnie, kteří tu přišli.
|
|---|
| [39] |
*) Psáno jinou rukou, jako vlastní rukou farářovou.
|
|---|
