[1] |
|
---|
[2] |
jediné tento cizozemec“. A maje se bráti z tohoto světa a s námi proto býti podlé
|
---|
[3] |
řeči své Math. 28.: „Vobiscum sum usgue ad consumationem saeculi“. Opět u vidi-
|
---|
[4] |
tedlné věci ráčil se nám dáti in specie panis et vini, a to k hledění i k přijímání
|
---|
[5] |
na památku všech svých dobrodiní. K hledénf aneb, dím, k vystavování (jakož ty
|
---|
[6] |
tomu nechceš), ráčil se nám vydati. A toho mi potvrzují species visibiles; neb u vidi-
|
---|
[7] |
tedlných spuosobách ráčil se nám dáti, aby i zrak náš toho užíval. A opět potvrzují mi
|
---|
[8] |
tato pronomina hoc, hic, abychom my pohleděli na to, kterak náš Pán a Buoh po-
|
---|
[9] |
níženě ráčil se nám vydati, i sami také sebe ponížili, a u veliké pokoře k přijímánie
|
---|
[10] |
ho přistoupili, a tak v ponížení jeho následovali. A k tomu trefí se řeč svatého
|
---|
[11] |
Pavla Hebr. 12.: „Curramus ad propositum nobis certamen, aspicientes in auctorem
|
---|
[12] |
fidei et conservatorem Ihesum, qui proposito sibi gaudio sustinuit crucem". K při-
|
---|
[13] |
jímání rátil vydati se; neb fekl, jakoZ evangelistové svédéí, manducate, bibite. A tak
|
---|
[14] |
k vidění, k přijímánie ráčil se nám vydati; a protož dí v tom obojim psalmista
|
---|
[15] |
psalmo 33.: ,Gustate et videte, quam suavis est Dominus“. A poněvadž tak od-
|
---|
[16] |
porné jest tobě vystavovánie, proč pak oblibuješ pozdvihání, a těm, ktož elevaci
|
---|
[17] |
dělati nechtí, protivíš se: co jest jeden řád druhého lepší? Napřed položil sem, že
|
---|
[18] |
sme všecko biskupové: co se nám líbí, to držíme, a co se nám nelíbí, to zamítáme.
|
---|
[19] |
Sedmý artikul a poslední: „kteří sou pokrmové postní?“ Dotekls, Ze ne na
|
---|
[20] |
rybách puost jest, ješto někteří tučnost ryb nad tuénost masa vyvolují. Nehors se,
|
---|
[21] |
užívá-li kto krmí postních neřádně, užívaj k svému zlému! K tomu artikulu od-
|
---|
[22] |
povídám, že pokrmové postní sou, ne maso, máslo, ale ryby, chleb, volej. Math. 14.,
|
---|
[23] |
Marc. 6., Luc. 9., Joh. 6. Nebeský Pán, jenž jest k střídmosti vedl lid, mnohokrát
|
---|
[24] |
ráčil rozmnožiti lidem chléb a ryby, ale ne maso. A o samým Pánu nečteme, by
|
---|
[25] |
kdy jedl maso, krom beránka velkonočního; ale o rybách čteme, že jedl i učední-
|
---|
[26] |
kuom svým dával Luc. 24. Joh. 21. A kdyby maso bylo pokrm postu aneb stříd-
|
---|
[27] |
mosti, a ne ryby, poněvadž čtem Krista Pána často ryby jísti i jiným dávati,
|
---|
[28] |
a o mase nečtem, by je jedl, krom beránka velkonočního: však by Židé ne [sic]
|
---|
[29] |
žráčem masa, ale žráčem ryb nazvali ho. Ano i přirození ryby a masa to rozeznává:
|
---|
[30] |
ryba jest věc lehká a vodná, a maso jest věc těžká a tělesná. Protoż oni židé
|
---|
[31] |
Numeri 11., že sú byli tělesní, ne po rybách, po chlebě, ale po mase toužili. I dal
|
---|
[32] |
jim pán Buoh żśdost jich, a oni, żerouc maso, mfeli. Bojme se tćhoż 3. Reg. 14.:
|
---|
[33] |
když Buoh dopustil ránu na lidi, že dešť nepršel za mnohý čas, poslal Pán Eliáše
|
---|
[34] |
k vdově do Sarepty Sydonské, aby ho krmila v té ráně boží. Nenašel u ní masa
|
---|
[35] |
ani másla, ale trochu mouky a oleje, a tomu pán Buoh požehnal, že ani mouky ani
|
---|
[36] |
oleje neubylo, až pán Buoh svú milost okázal. Opět v též kapitole: když Eliáš,
|
---|
[37] |
horle pro hříchy Achabovy a mstě nad nimi pro pána Boha, modlitbů zavřel nebe,
|
---|
[38] |
aby dešť nepršel, havranové krmili jej u potoka Karith masem dvakrát za den.
|
---|
[39] |
A když pak sa v úzkosti, ucházel před Jezabel 3. R. 19. a na huoru boží Oreb
|
---|
[40] |
44*
|
---|