[1] |
|
---|
[2] |
takoví skutkovć dśbelśti byli shledśni, jako pri Lutherovi, kterak by ty toho v psaní
|
---|
[3] |
svým nezamlčel! Teprv by jim věřiti nechtěl. A snad kdyby byli také takoví, jako
|
---|
[4] |
Luther, spie$ by jim vétil. Co to puosobí, než ďábel, kterýž mnohým Luthera posla.
|
---|
[5] |
svého osladčil a svaté zuošklivil, aby pravdě věřeno nebylo neb doktoruom svatým,
|
---|
[6] |
jenž sou byli ctného příkladného života, zákon boží skrze jich ruce k nám přišel,
|
---|
[7] |
a krví svou to sou zapeécetili, nevéfiti a tomu véfiti, jenž nectného, nepříkladného
|
---|
[8] |
života jest, a rovně co Jidáš svého skutku, že z dábla byl, oběšením potvrdil, tak
|
---|
[9] |
tento své psaní, že ne z ducha ale z téla jest, Zenéním stvrdil. Z Boha-li to, či
|
---|
[10] |
z dábla jest, znamenaj sám. Ale však tento svět, jehož lékařem si, nedát prohlídnüti.
|
---|
[11] |
Opět pravíš, vystavovánie těla božieho a procesí že sú někteří zamyslili; ne
|
---|
[12] |
proto, že sú svatí byli a dobří, mám jim dóvěřiti, neměli-li sú písma svatého, jakož
|
---|
[13] |
Augustinus to zavierá. Augustinem svatým zastíráš se v tom místě, a v jiným ho
|
---|
[14] |
budeš míti za klamaře, jako Cypriana, Crysostoma. Prvét sem napsal, Ze ti muži
|
---|
[15] |
dobří a svatí měli pro sua parte písmo svaté, aniž držím, aby co bez písma svatého činili.
|
---|
[16] |
Dále z pohoršení vymlúváš se a sčítáš na kněze Tomáše, že by pravil, že
|
---|
[17] |
v postě není hřích jísti mastné. Téměř rcete, že pohoršení není hřích. Těžko
|
---|
[18] |
nynějším nábožníkuom s olejem některý čas pojésti. Pravíš, žes pamatoval na řeč
|
---|
[19] |
svatého Pavla 1. Timoth. 4.: „Omnis creatura Dei bona est et nihil reiciendum,
|
---|
[20] |
quod cum gratiarum actione percipitur“. Circa dominorum mensam fiunt gra-
|
---|
[21] |
tiarum actiones; byvalf sem pfi tom, neprav mi. Kéžs raději pamatoval, pohledě
|
---|
[22] |
na některého přísedícího, jenžto s máslem nejedl a snad celý puost, na řeč téhož
|
---|
[23] |
svatého Pavla, kterýžto, nežli by měl se kto na něm zhoršiti, pověděl 1. Corinth.
|
---|
[24] |
8: že by na věky masa nejedl, a proto by tím stvoření toho božieho, jenž dobré
|
---|
[25] |
jest, nepotupil. Všecko časem má býti, i pokrmové. Máme napsáno Eccl. 3.: Omnia
|
---|
[26] |
tempus habent; omnia, tehdy i pokrmové. Ptáčkové proč nezpívají v zimě jako v letě,
|
---|
[27] |
i pokrmuov jiných v zimě užívají, než v letě. Stvoření nerozumné čas rozeznává,
|
---|
[28] |
ale člověk zhovadilý nechce mezi časem rozeznání míti. A pravíš, že hloupě smy-
|
---|
[29] |
šleno jest, a že moji, ale nevím kteří, nerozumějí písmu, kdež sem proti tobě ved
|
---|
[30] |
1. Corinth. 10.: „Povolá-li vás kto z nevěrných k večeři, jezte, nic se netížíc oc.
|
---|
[31] |
Pakli by kto řekl: toto jest obětované modlám, (jako tobě řečeno jest, že jest
|
---|
[32] |
s máslem), nechtějte jísti“. Naučils se od Luthera haněti to, co by jiný napsal, a své
|
---|
[33] |
schvalovati, by pak jakkoli hloupě bylo. A že jiné jest jísti s děkováním, což apo-
|
---|
[34] |
stolus velí, a jiné jest nejésti modlám obětovaného, což brání, a cos jedl, že to ne-
|
---|
[35] |
bylo obětované modlám: již pak jakkoli hloupě smyslil sem, vidím tvou moudrost,
|
---|
[36] |
o níž ti lidé urození, jenž tě i na krytých vozích vozí, nevelmi tbají, než o to, že
|
---|
[37] |
se, jako sluší na kněze, s pikankami [sic] obieráš, a hojně, by pak nezhojil, i chu-
|
---|
[38] |
dému knězi kážeš sobě zaplatiti. Cos to ve čtení v sobě napsaném duchem božím
|
---|
[39] |
nalezl? Já sem to písmo figurative pfived. A i tak bud mi upfímé vzato. Kolik tu
|
---|