2 roku 1528. 343
takoví skutkovć dśbelśti byli shledśni, jako pri Lutherovi, kterak by ty toho v psaní
svým nezamlčel! Teprv by jim věřiti nechtěl. A snad kdyby byli také takoví, jako
Luther, spie$ by jim vétil. Co to puosobí, než ďábel, kterýž mnohým Luthera posla.
svého osladčil a svaté zuošklivil, aby pravdě věřeno nebylo neb doktoruom svatým,
jenž sou byli ctného příkladného života, zákon boží skrze jich ruce k nám přišel,
a krví svou to sou zapeécetili, nevéfiti a tomu véfiti, jenž nectného, nepříkladného
života jest, a rovně co Jidáš svého skutku, že z dábla byl, oběšením potvrdil, tak
tento své psaní, že ne z ducha ale z téla jest, Zenéním stvrdil. Z Boha-li to, či
z dábla jest, znamenaj sám. Ale však tento svět, jehož lékařem si, nedát prohlídnüti.
Opět pravíš, vystavovánie těla božieho a procesí že sú někteří zamyslili; ne
proto, že sú svatí byli a dobří, mám jim dóvěřiti, neměli-li sú písma svatého, jakož
Augustinus to zavierá. Augustinem svatým zastíráš se v tom místě, a v jiným ho
budeš míti za klamaře, jako Cypriana, Crysostoma. Prvét sem napsal, Ze ti muži
dobří a svatí měli pro sua parte písmo svaté, aniž držím, aby co bez písma svatého činili.
Dále z pohoršení vymlúváš se a sčítáš na kněze Tomáše, že by pravil, že
v postě není hřích jísti mastné. Téměř rcete, že pohoršení není hřích. Těžko
nynějším nábožníkuom s olejem některý čas pojésti. Pravíš, žes pamatoval na řeč
svatého Pavla 1. Timoth. 4.: „Omnis creatura Dei bona est et nihil reiciendum,
quod cum gratiarum actione percipitur“. Circa dominorum mensam fiunt gra-
tiarum actiones; byvalf sem pfi tom, neprav mi. Kéžs raději pamatoval, pohledě
na některého přísedícího, jenžto s máslem nejedl a snad celý puost, na řeč téhož
svatého Pavla, kterýžto, nežli by měl se kto na něm zhoršiti, pověděl 1. Corinth.
8: že by na věky masa nejedl, a proto by tím stvoření toho božieho, jenž dobré
jest, nepotupil. Všecko časem má býti, i pokrmové. Máme napsáno Eccl. 3.: Omnia
tempus habent; omnia, tehdy i pokrmové. Ptáčkové proč nezpívají v zimě jako v letě,
i pokrmuov jiných v zimě užívají, než v letě. Stvoření nerozumné čas rozeznává,
ale člověk zhovadilý nechce mezi časem rozeznání míti. A pravíš, že hloupě smy-
šleno jest, a že moji, ale nevím kteří, nerozumějí písmu, kdež sem proti tobě ved
1. Corinth. 10.: „Povolá-li vás kto z nevěrných k večeři, jezte, nic se netížíc oc.
Pakli by kto řekl: toto jest obětované modlám, (jako tobě řečeno jest, že jest
s máslem), nechtějte jísti“. Naučils se od Luthera haněti to, co by jiný napsal, a své
schvalovati, by pak jakkoli hloupě bylo. A že jiné jest jísti s děkováním, což apo-
stolus velí, a jiné jest nejésti modlám obětovaného, což brání, a cos jedl, že to ne-
bylo obětované modlám: již pak jakkoli hloupě smyslil sem, vidím tvou moudrost,
o níž ti lidé urození, jenž tě i na krytých vozích vozí, nevelmi tbají, než o to, že
se, jako sluší na kněze, s pikankami [sic] obieráš, a hojně, by pak nezhojil, i chu-
dému knězi kážeš sobě zaplatiti. Cos to ve čtení v sobě napsaném duchem božím
nalezl? Já sem to písmo figurative pfived. A i tak bud mi upfímé vzato. Kolik tu
