[1] |
|
---|
[2] |
dovozuje. Mám za to, že o tom jeho spisové tebe tajní nejsou oc. A kterak muożeś
|
---|
[3] |
řieci podle toho Jeremiáše, že by ten kněz Zikmund to ustanovil: však jinde
|
---|
[4] |
v křesťanství po zemiech po krajinách bylo vystavováno sacramentum venerabile
|
---|
[5] |
v monstranci. Muož býti, že jest v Praze tehdáž začal to; ale aby v křesťanství od
|
---|
[6] |
něho bylo ustaveno, nezdá mi se. KtoZ pak koli ustanovil ten řád, poněvadž ti,
|
---|
[7] |
kteréž máme za svaté, jako kněz Jan Bechynka, kněz Matúš Suchan, kněz Martin
|
---|
[8] |
Vodička, jehož sám jmenuješ svatým, řka svaté paměti, kněz Martin, i jiní také
|
---|
[9] |
o něm dobré svědomí vydávají, to sú drželi, písmy svatými tvrdili, pročež bych toho
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
Ještě o Lutherovi toto povím, že jest muož krve, tělesný a hance vymyšlený.
|
---|
[12] |
Kto neumí haněti blížnieho svého, čti Luthera, zvláště: Contra regem Angliae. A jaký
|
---|
[13] |
jeho prospěch? Teď jeho ovoce, tento čas postní i v pátky svaté maso jedí, znovu
|
---|
[14] |
se křtí, kněžstvo se žení, a tak, co jest tělu libo, to činí, neděle svaté sobě ne-
|
---|
[15] |
váží, jakož i ty v neděli jel si k pánu na Vlašim pro léčení těl. Tuť by tě trestal
|
---|
[16] |
kněz Martin dobré paměti Vodička. Chudému člověku platí, že by se zavrh při-
|
---|
[17] |
kázáním božím: pomni, aby den sváteční sc. Rozvaž sobě, muoj kněže Jene, věrně
|
---|
[18] |
traktát „De captivitate Babylonica!“ Kto je jediné z svatých doktoruov takovým
|
---|
[19] |
štrychem šel, jako jde Luther? V psaní jeho žádná pietas, než zlost veliká nalézá
|
---|
[20] |
se, a toť není z Ducha svatého. A kdež pak při konci napomínáš mě, abych nespo-
|
---|
[21] |
léhaje na těch dormi secure sexterních, čítal zákon boží, doktory svaté: v to sem
|
---|
[22] |
se dal, a vděčen sem toho napomenutí, že ještě pilnější budu než prvé. A tomuto
|
---|
[23] |
prodlúžení mému odpusť, i bez kyselosti (jakož sem já přijal) přijmi. Vale.
|
---|
[24] |
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
Farář Jan v Brodě Německém knězi Šimonovi v Habru: brání se proti nařknutí v příčině
|
---|
[27] |
oběti pána Krista, držení postu, neděle svěcení, i předkládá mu některé otázky k zodpoví-
|
---|
[28] |
dání výkladem z písma svatého.
|
---|
[29] |
Ve středu před Nanebevstoupením (20. května 1528 ?)
|
---|
[30] |
Salutem dicit. Byl sem již na tvuoj list, knéze Simone, zapomenul; potom
|
---|
[31] |
uhlédav jej, zpomenul sem nebýti odepsání tobě naň. Znám, odkud to béřeš naskrze
|
---|
[32] |
prvo, ač domyslil sem se z prvnieho ke mně psaní, že z jiných máš; ale již všecko
|
---|
[33] |
oznámeno mám, proč se у to dáváš a jiným dopouštíš se pod tebú zastierati, jenz
|
---|
[34] |
zjevně nesmějí od sebe sami psáti ke mně. Řečníkem brzo za jiné si, měl by ještě
|
---|
[35] |
v tom zvláště pomléeti, ano písmo jest Eccl. 32: ,Mluov mládenée, jestliZe jest tvá
|
---|
[36] |
potřeba, ledva dvakrát otázán sa;“ vidíš-li; bylo-li by co samému potřebí, teprv
|
---|
[37] |
mél by mluviti. Timothea a Daniele předkládáš ku příkladu: v této věci neuč sě
|
---|
[38] |
na těch svatých. Tuto lest a pokútnost neupřímá jest, oni pak Ducha svatého a tak
|
---|