| [1] |
|
|---|
| [2] |
to mám, že po těch sloviech, jež vedeš proti mně, Joh. 15.: „Kto zuostává ve mne
|
|---|
| [3] |
a já v něm, oužitek přináší mnohý“ эс, шпойей poznati, že snad ještě jistější mé
|
|---|
| [4] |
kněžství bude než tvé; neb já prospěchu tvého v Brodě žádného nevidím, ale ještě
|
|---|
| [5] |
mnohé zhoršení. Znamenaj, jakés pohoršení učinil na Lipnici na zámku, že je již
|
|---|
| [6] |
podál roznesli, žes s máslem jedl tento svatý čas postní. Tak jistě praví, žetě ozná-
|
|---|
| [7] |
meno a ty žes řekl: „Co duom má.“ Kéžs pomnčl na řeč svatého Pavla I. Cor.: 10:
|
|---|
| [8] |
„Povolá-li kto vás z nevěrných k večeři a chcete jíti, všecko, co před vás bude polo-
|
|---|
| [9] |
ženo, jezte, nic se netížíce pro svědomí. Pakli by kto řekl: toto jest obětované
|
|---|
| [10] |
modlám, (jakož tobě praj řečeno jest, že jest s máslem), nechtějte jísti pro toho,
|
|---|
| [11] |
kto jest oznämil, a pro svédomi oc“. A tvoji parochiani tento čas svatý kolací
|
|---|
| [12] |
s máslem sobě dělají, nemajíť z čeho děkovati, jako o mých pravíš, že by měli mi
|
|---|
| [13] |
co za zlé míti. Tak jest, kdyby bylo pravé to, což píšeš.
|
|---|
| [14] |
Mne trestceš, že se nevyptám na pravdu, ješto já nerozprávěje, ptám se tebe,
|
|---|
| [15] |
tak-li jest, co lidé praví. Kéž sám vyptáš se na pravdu! Co mi píšeš za jistú věc,
|
|---|
| [16] |
jako toto, že toho ožralce varhaníka k sobě vnadím? To jest nepravá řeč; literáti sou
|
|---|
| [17] |
ho přivedli do kostela, já ho neznal ani sem ho kdy viděl, až tu v kostele ; také u mne
|
|---|
| [18] |
jest nebyl, chleba mého neviděl, a faru nevím, viděl-li je. To obtěžuješ, že on huda
|
|---|
| [19] |
ożraleuom i houd u mne ante sacramentum. Proč pak ty posluhuješ takovým hří-
|
|---|
| [20] |
šníkuom, vožralcuom, zlolajcuom, hrifuom, ukrutnikuom a snad i ruffianuom svym lé-
|
|---|
| [21] |
kaïstvim, a pak jdes ad sacramentum. Opèt pravis, že zamýšlím pouti a odpustky:
|
|---|
| [22] |
jistě měl by se uleknúti sám toho, což mi píšeš, že lživá ústa zabíjejí duši, vy ste
|
|---|
| [23] |
z otce ďábla sc, a doleji: „když mluví, lež z sebe mluví, neb lhář jest a otec její.“
|
|---|
| [24] |
Neb sem já o odpustcích nic nemluvil, to jest štrych Římanuov. A bych pak co řekl,
|
|---|
| [25] |
(ale neřekl sem), co bych tím zhřešil? Nebude-li odpustkuov vin našich, nebudem
|
|---|
| [26] |
s pánem Bohem. A o pouti nic sem jinak nemluvil, než abych tu slavnost zvelebil, i že
|
|---|
| [27] |
jest patrocinium; co jinde hledáte, jinam na pouť, jako do Čihoště chodíte, to doma
|
|---|
| [28] |
máte; sejdětež se, neb týž pouť doma máte. A kdyby kněz Martin vstal z mrtvých,
|
|---|
| [29] |
že by mě trestal z neřádu: jistě, žefť by snad tobě neodpustil, že mi to jistotně
|
|---|
| [30] |
píšeš, čehož v mysli mé nebylo. Nerozeznals prvé, nežlis psal oc.
|
|---|
| [31] |
O oběti svaté těla Páně kterak držíš? Z řeči apoštolovy vyznáváš, že jednü
|
|---|
| [32] |
skrze smrt kříže obětován jest, a ne aby často obětoval sebe samého. Kto z věrných
|
|---|
| [33] |
mluvě o oběti přesvaté oltářní, jenž jest Kristus pán, drží a mluví, aby skrze smrt
|
|---|
| [34] |
opět podruhé obětoval se za nás? Ale tu oběť jednú obětovanú na kříži věrní kněží
|
|---|
| [35] |
při každé mši svaté připomínáním obětují, činíce to, co Kristus pán přikázal a na
|
|---|
| [36] |
poslední večeři učinil. A já tak držím, jako svatý Cyprian de sacramento calicis
|
|---|
| [37] |
Dominici ad Cecilium napsal: „Nam si Jhesus Christus Dominus et Deus noster
|
|---|
| [38] |
ipse est summus sacerdos Dei Patris, et sacrificium Deo Patri ipse primus obtulit,
|
|---|
| [39] |
at hoc fieri in sui commemorationem praecepit: utique ille sacerdos vice Christi
|
|---|
