EN | ES |

Facsimile Lines

821


< Page >

[1]
330 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře

[2]
O vystavování svatosti boží napomínáš , řka: když nevystavuji, že tím
[3]
Krista skrývám a zapierám. Tak-li máš psáti? Cos nečetl : Ústa lživá zabíjejí duši,
[4]
a onoho: Vy ste z otce ďábla sc, a doleji: Když mluví, lež z sebe mluví, neb
[5]
lhář jest a otec její. Jižť svrchu položil sem, co o pánu Kristu držím; i věziž,
[6]
žeť neskrývám jeho, ani zapierám. Také vystavuji každé neděle i v slavnosti roční,
[7]
ne na každý den, a tu zvyklost podle jiných zachovávám. Než raději bych, abychom
[8]
podle svolení nikda nevystavovali, neb ustavena jest k prijimanie. Kdyby doktory
[9]
svaté četl, nikda by nesměl vystavovati. Neb svaty Dionysius a Crysostomus pisi,
[10]
kterak při svatosti boží býti zachováváno. Neb když měli posvěcovati, tehdy
[11]
samým těm, ktož měli přijímati, v kostele zuostati dopustili, jiné všecky ven vy-
[12]
hnali. O tom Crysostomus dlühü omelii píSe. A svaty Dionysius die, że ktoż hoden
[13]
není přijímati, hoden není naň hleděti. To čta, bázeň mám k vystavovánie, k pro-
[14]
cesím oc, neb první svatí nečinili toho; my pak před vožralce, smilníky, kostkáře,
[15]
nevěstky, zlolajce sc vystavujeme, nosíme. Jako ty píšeš, abych neskrýval a neza-
[16]
píral Krista: mluvíš proti starým těmto, o nichž svrchu, jenž lid vyhonili od vidění.
[17]
Tu jest lépe řieci pro naše poblúzení. Ve nobis, ut guid nati sumus. A ty ještě
[18]
v kostele před sacramentum hudbu krčemní dopůúštíš, neb vždy na to opus hude
[19]
náš varhaník vożralcuom a taneénikuom, a takovym zapovídali první svatost boží,
[20]
a ty jeho s hudbú vnadíš! Ó by svaté paměti kněz Martin Vodička, kterýž v Habru
[21]
býval, z mrtvých vstal, jistě trestal by z neřádu! Tut by parochiani za zlé
[22]
měli míti i pro jiné věci, to jest, že zamýšlíš tu pouti i odpustky oc.

[23]
Poviem od kterého času vystavovánie začalo se a od koho. Věz, že od jed-
[24]
noho bludného, jménem Zikmunda, a to za času mistra Jana Husi. O tom pieše -
[25]
jaký Jeremiáš, jehož sermony kněží mnozí mají, in sermone de corpore Christi takto :
[26]
Když svaté paměti mistr Jan Hus byl v Konstanci u vězení, tehdy kněz Zikmund
[27]
z Řepína, tehdáž jsa u svatého Martina v Praze farářem., najprv počal v monstrancí
[28]
vystavovati tělo boží, čehož nikdá prvé mezi křesťany nebylo od ustavení svatosti. To
[29]
bylo mistru Husovi zvěstováno, i velmi sobě neliboval toho. Potom týž kněz Zikmund
[30]
v přehrozné bludy upadl o svatosti boží. To ten napsal.

[31]
Čas již psaní dokonati, dal si mi psaním svým příčinu k tomu. Nechaj na-
[32]
potom takových psaní, a nedomnívaj se o nižádném zle po lidských novinách, leč
[33]
sám jistotu budeš míti. A čti sobě zákon boží a svaté doktory, nespoléhaje na těch
[34]
dormi secure sexternich, a nalezneš věci pravé, a teprv i viery budeš vyznavač
[35]
a jiné užitečně navedeš. Vale. Ex Broda.

[36]
Presbyter Johannes.
[37]
Sacerdoti Simoni in ecclesia oppidi Habr ecclesiastea agenti, fratri in Christo dilecto.


Text viewFacsimile