[1] |
330 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
|
---|
[2] |
O vystavování svatosti boží napomínáš mě, řka: když nevystavuji, že tím
|
---|
[3] |
Krista skrývám a zapierám. Tak-li máš psáti? Cos nečetl : „Ústa lživá zabíjejí duši“,
|
---|
[4] |
a onoho: „Vy ste z otce ďábla“ sc, a doleji: „Když mluví, lež z sebe mluví, neb
|
---|
[5] |
lhář jest a otec její.“ Jižť svrchu položil sem, co o pánu Kristu držím; i věziž,
|
---|
[6] |
žeť neskrývám jeho, ani zapierám. Také vystavuji každé neděle i v slavnosti roční,
|
---|
[7] |
ač ne na každý den, a tu zvyklost podle jiných zachovávám. Než raději bych, abychom
|
---|
[8] |
podle svolení nikda nevystavovali, neb ustavena jest k prijimanie. Kdyby doktory
|
---|
[9] |
svaté četl, nikda by nesměl vystavovati. Neb svaty Dionysius a Crysostomus pisi,
|
---|
[10] |
kterak při svatosti boží má býti zachováváno. Neb když měli posvěcovati, tehdy
|
---|
[11] |
samým těm, ktož sú měli přijímati, v kostele zuostati dopustili, jiné všecky ven vy-
|
---|
[12] |
hnali. O tom Crysostomus dlühü omelii píSe. A svaty Dionysius die, że ktoż hoden
|
---|
[13] |
není přijímati, hoden není naň hleděti. To já čta, bázeň mám k vystavovánie, k pro-
|
---|
[14] |
cesím oc, neb první svatí nečinili toho; my pak před vožralce, smilníky, kostkáře,
|
---|
[15] |
nevěstky, zlolajce sc vystavujeme, nosíme. Jako ty píšeš, abych neskrýval a neza-
|
---|
[16] |
píral Krista: mluvíš proti starým těmto, o nichž svrchu, jenž lid vyhonili od vidění.
|
---|
[17] |
Tu jest lépe řieci pro naše poblúzení. Ve nobis, ut guid nati sumus. A ty ještě
|
---|
[18] |
v kostele před sacramentum hudbu krčemní dopůúštíš, neb vždy na to opus hude
|
---|
[19] |
náš varhaník vożralcuom a taneénikuom, a takovym zapovídali první svatost boží,
|
---|
[20] |
a ty jeho s hudbú vnadíš! Ó by svaté paměti kněz Martin Vodička, kterýž v Habru
|
---|
[21] |
býval, z mrtvých vstal, jistě trestal by tě z neřádu! Tut by parochiani za zlé
|
---|
[22] |
měli míti i pro jiné věci, to jest, že zamýšlíš tu pouti i odpustky oc.
|
---|
[23] |
Poviem od kterého času vystavovánie začalo se a od koho. Věz, že od jed-
|
---|
[24] |
noho bludného, jménem Zikmunda, a to za času mistra Jana Husi. O tom pieše ně-
|
---|
[25] |
jaký Jeremiáš, jehož sermony kněží mnozí mají, in sermone de corpore Christi takto :
|
---|
[26] |
„Když svaté paměti mistr Jan Hus byl v Konstanci u vězení, tehdy kněz Zikmund
|
---|
[27] |
z Řepína, tehdáž jsa u svatého Martina v Praze farářem., najprv počal v monstrancí
|
---|
[28] |
vystavovati tělo boží, čehož nikdá prvé mezi křesťany nebylo od ustavení svatosti. To
|
---|
[29] |
bylo mistru Husovi zvěstováno, i velmi sobě neliboval toho. Potom týž kněz Zikmund
|
---|
[30] |
v přehrozné bludy upadl o svatosti boží“. To ten napsal.
|
---|
[31] |
Čas již psaní dokonati, dal si mi psaním svým příčinu k tomu. Nechaj na-
|
---|
[32] |
potom takových psaní, a nedomnívaj se o nižádném zle po lidských novinách, leč
|
---|
[33] |
sám jistotu budeš míti. A čti sobě zákon boží a svaté doktory, nespoléhaje na těch
|
---|
[34] |
dormi secure sexternich, a nalezneš věci pravé, a teprv i viery budeš vyznavač
|
---|
[35] |
a jiné užitečně navedeš. Vale. Ex Broda.
|
---|
[36] |
Presbyter Johannes.
|
---|
[37] |
Sacerdoti Simoni in ecclesia oppidi Habr ecclesiastea agenti, fratri in Christo dilecto.
|
---|