[1] |
328 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Kněz Jan, farář v Brodě Německém, knězi Šimonovi v Habru odpovídá v příčině učení
|
---|
[4] |
a učitelů písma svatého, zvláště zastává se Mart. Luthera, vykládá o oběti těla Páně, o vysta-
|
---|
[5] |
vování svátosti boží, a oznamuje, kdo první začal v monstranci vystavovati tělo boží.
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
Salutem plurimam dicit. Nevidělo mi se odpovědi psáti jazykem latinským
|
---|
[8] |
tobě, kněže Šimone, ať by tesklivo čísti nebylo pro nezvyklost tvú v latinské řeči
|
---|
[9] |
a nesvědomost. Neb ač si mi latině napsal, ale zdá mi se, že ne z své hlavy, a ktož
|
---|
[10] |
koli to skládal jest, aniž on jest, jak slušelo, napsal; slova latinská sou, však žádné
|
---|
[11] |
pořádnosti zachovati neuměl, než lecjaks jedno s druhým mísiel jest. I kterakž tu
|
---|
[12] |
muože dobrý smysl nalézti se, kdež slov ani orací žádné pořádnosti není? Tím oby-
|
---|
[13] |
čejem Slezáci a Poláci staří psali sú, ty pak jakžto svû věc psaním vyslal si! Ale
|
---|
[14] |
kdyby mladost svú chtěl, o niež na konci píšeš, dobře spraviti, nikdá by se v to,
|
---|
[15] |
coží nenáleží, nevkládal, aniž by vyskakoval prvé, leč by jistotu měl. Nepamatuješ,
|
---|
[16] |
co jest psáno Proverb. 18: „Ktož prvé odpovídá, nežli slyší, bláznem se býti ukazuje
|
---|
[17] |
a pohanéni hodny“. Medle pověz, kdy si ze mne slyšel, z čehož mne vinnis, anizt
|
---|
[18] |
sem kdy svých se věcí spravil? Otcem jmenuješ mne: takliž otcovstvo mé u tebe
|
---|
[19] |
podle přikázání božího uctěno jest, aby všemu uvěřil a klevet pomáhal roznášeti ?
|
---|
[20] |
A ty něco věda, měl by otce hanby neodkryvati, aby z Chamovy roty zlořečené
|
---|
[21] |
nebyl, jenž pro odkrytí otcovy hanby došel jí.
|
---|
[22] |
Píšeš vo učení písma svatého i vo učitelích, buď kteří z Čechuov věrných
|
---|
[23] |
byli, buď z jiných národuov, podle zákona božieho učících, jenž i pro vyznání pravdy
|
---|
[24] |
Kristovy trpěli oc, a že někteří z Čechuov, duchovní i světští, zákona božieho uči-
|
---|
[25] |
teluov věrných strhli se i se mnü, jenž Luthera viece nad doktory přijímám. Co to
|
---|
[26] |
mluvieš? V pravdě-lis rozsúdil prvé, nežlis propověděl? O sobě pravím, jiných ne-
|
---|
[27] |
zastávám, zvláště o kterýchž nevím; zákonu božiemu a písmu svatému vére, takovü
|
---|
[28] |
dávám ččst, nic v něm scestného býti, krom pravdu dokonalú, pravím, jakož Paulus
|
---|
[29] |
18: „Zákon Páně nepoškvrněný“ oc, a Paulus 17: „Řeči Páně řeči sou čisté, stříbro
|
---|
[30] |
ohněm pfepáleno^ oc. A jiné mnohé duovody mohly by se snadné sebrati k tomu.
|
---|
[31] |
Takt já o zákonu božím držím oc.
|
---|
[32] |
O svatých učitelích neb doktořích buď domácích, buď z jiných národuov,
|
---|
[33] |
kteří najdávnější sú neb najnovější, jako Luther jest, i jiní, což píší neb mluví, jenž
|
---|
[34] |
by mohlo najíti se v svatém písmé a nebylo jemu odporné, alebrž k vzdělání viery
|
---|
[35] |
i všeho dobrého, za pravé držím a pravím, že milý Buoh velikými a mnohými dary
|
---|
[36] |
a můúdrostí obdařil je tak, že jest čemu diviti se. A pro tu příčinu knihy jich rád
|
---|
[37] |
čtu, kteří najstarší sú, jako: Tertulianus, Hyreneus, Dionysius, Cyprianus, Ignacius,
|
---|
[38] |
Origenes, Crysostomus, Jeronymus, Augustinus oc. Dlúho bych vyčítal je, i těch,
|
---|
[39] |
kteří najnovější, jižto podnes živi sú, mnohými dary božími prospěch činíce po
|
---|