| [1] |
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Šimona z Habru a Jana faráře Německo-Brodského o rozdílech ve víře.
|
|---|
| [4] |
|
|---|
| [5] |
Z rukopisu Q. 27. knihovny kláštera křížovnického s červenou hvězdou v Praze podává
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
<Učení mistra Jana Husi zůstalo i po vítězných, neslýchaných bojích husitských
|
|---|
| [8] |
obmezeno na Čechy a částečně Moravu. Jen porůznu a netrvale ujalo se české učení v ně-
|
|---|
| [9] |
kterých sousedních krajinách, zvláště však pomalu proniklo paprsky svými do sousedícího
|
|---|
| [10] |
Německa. Po celé století byl Hus v svaté říši Německé bludařem a husitství kacířstvím.
|
|---|
| [11] |
Někdy jen pronesl některý hloubající učenec ostýchavě náhled svůj, že Hus byl zbožný muž,
|
|---|
| [12] |
nebo že křivě odsouzen byl; avšak takové řídké napsané výroky neoživly vrstvy lidu. I hu-
|
|---|
| [13] |
manistům, ve věcech náboženských svobodomyslnějším, byli čeští husité kacíři; ano Luther
|
|---|
| [14] |
sám z počátku považoval Husa za kacíře vším právem k smrti odsouzeného. Jako první re-
|
|---|
| [15] |
formátor německý Čechy na počátku nenáviděl pro rozkol s církví, takž i národ německý
|
|---|
| [16] |
z národního antagonismu byl Čechův nepřítelem. Kališnictví osamotnělo v Čechách a v části
|
|---|
| [17] |
Moravy, a i zde odštěpili se hned v počátcích od něho Táboři a jiné sekty, později Bratří
|
|---|
| [18] |
Čeští, kteříž vždy více byli četnějšími. Osamělá, od domácích někdejších přívržencův opuštěná,
|
|---|
| [19] |
jinými utiskovaná strana pod obojí, nemajíc při vládě katolické podpory, chřadla, hynula.
|
|---|
| [20] |
Když Luther počal v Německu boj proti papežství, pokládán v Čechách za záštitu
|
|---|
| [21] |
hynoucího kališnictví, za pomoc proti Římské církvi. I vyskytli se a množili hned z počátku
|
|---|
| [22] |
horliví rozšiřovatelé jeho učení v Praze, zvláště pak v pohraničních německých krajinách
|
|---|
| [23] |
království. Luther, jenž prvotně, jak již praveno, odsuzoval Husa a byl nepřítelem Čechův,
|
|---|
| [24] |
aby nabyl přívržencův, počal apoštolovati vlastními do Čech posílanými listy, rozesíláním po-
|
|---|
| [25] |
lemických spisků svých (na český jazyk současně převedených) i osobními styky s některými,
|
|---|
| [26] |
kteříž na učení k němu se vypravili. Za nedlouho po svém proti Římu vystoupení (na za-
|
|---|
| [27] |
čátku r. 1520) neostýchal se již přiznati se k Husovi, ve spise pak „An den christlichen
|
|---|
| [28] |
Adel deutscher Nation“ (1520) zřejmě prohlásil, že Husovi i Čechům bezpráví se stalo,
|
|---|
| [29] |
a vyzýval Němce, aby ve věcech víry s Čechy se spojili. L. 1521 do klatby dán také proto,
|
|---|
| [30] |
že zvyků náboženských od Čechů zavedených se zastával; později vydal některé listy Hu-
|
|---|
| [31] |
sovy, i vyhlásil Husa za pravého svatého, a někdejší nepřátelství krvavé mezi Čechy a Němci
|
|---|
