| [1] |
IV D. XIII. Registra soudu komorního 1508—1511. Úvod:
|
|---|
| [2] |
zasedal na soudě královském, příslušném arci pro všechny země České; o tom však jakožto
|
|---|
| [3] |
případě mimořádném níže promluvíme, při čemž povšimneme si pak poměru soudu komorního
|
|---|
| [4] |
k soudu královskému tehdy zasedajícímu. Avšak soud komorní byl netoliko proto českým
|
|---|
| [5] |
vyšším soudem zemským, že pravomoc jeho soudní toliko na zemi Českou se obmezovala;
|
|---|
| [6] |
nýbrž i proto, že nabyl povahy soudu mnohem více stavovského, tudy semského, nežli králov-
|
|---|
| [7] |
ského, třebas mnozí členové jeho náleželi vytrvale k horlitelům za silnou moc královskou.
|
|---|
| [8] |
Předseda jeho, nejv. hofmistr království Českého, byl nejvyšším úředníkem zemským, jenž na
|
|---|
| [9] |
sněmě i na soudě zemském první místo držel po nejv. purkrabí Pražském a jenž přísahou
|
|---|
| [10] |
byl zavázán králi i „vší obci království Českého“. Při tom byl úředníkem nesesaditelným,
|
|---|
| [11] |
a teprv když zemřel aneb místa svého se vzdal, mohl král úřad jeho uděliti jiné osobě stavu
|
|---|
| [12] |
panského „s radou pánův a vládyk“.% Rovněž tak přísedící soudu komorního, členové
|
|---|
| [13] |
rady královské, byli přísahou zavázáni králi i zemi,“) a skutečně v ten čas byli více závislými
|
|---|
| [14] |
na vyšších stavech, ke kterým ostatně sami patřili, nežli na králi. Nelze se tedy diviti, že
|
|---|
| [15] |
sám král i stavové považovali soud v komoře královské odbývaný za soud stavovský, za
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Když pak povážíme, že zřízení zemské v posledním článku přiznávalo vyšším stavům
|
|---|
| [18] |
svobodu „práv svých přičiniti aneb ujieti“, a to jak na obecním sněmu, tak i „o soudu
|
|---|
| [19] |
zemském aneb u jímých soudův“, tedy pochopíme, proč organisace i kompetence soudu ko-
|
|---|
| [20] |
morního mohla se státi v ty časy mnohem více závislou na vůli vyšších stavů, nežli na vůli
|
|---|
| [21] |
královské. Zajisté nebylo překážky, aby působnost soudu komorního nebyla vždy více obmezo-
|
|---|
| [22] |
vána na prospěch soudu zemského anebo aby soud onen uveden nebyl do podobného odvislého
|
|---|
| [23] |
postavení k většímu soudu zemskému, v jakém se nalézal k němu na př. menší soud zemský.
|
|---|
| [24] |
Jestliže se tak nestalo, jestliže toliko některé důležitější případy soudní byly mu v ten čas
|
|---|
| [25] |
odňaty a vyhrazeny zůstaly soudu zemskému, a jestliže celkem nevalné pokusy se staly
|
|---|
| [26] |
podříditi soud komorní soudu zemskému,") tedy toho hlavní příčina byla okolnost, že soud
|
|---|
| [27] |
komorní byl ve skutečnosti soudem stavovským rovněž tak jako soud zemský, a že na soudě
|
|---|
| [28] |
zemském bylo by nastalo přetížení prací, kdyby působnost komorního soudu vesměs aneb
|
|---|
| [29] |
větším dílem bývala se mu přikázala. Kromě toho, jak ze všech zpráv vysvítá, přispívala
|
|---|
| [30] |
nemálo autorita předsedy jeho, bohatého, mocného a učeného pána českého, nejvyššího
|
|---|
| [31] |
hofmistra království Českého, pana Viléma z Pernšteina, k tomu, že řízený jím soud komorní
|
|---|
| [32] |
v těchto časech udržel se na posavadní výši a neutrpěl větší újmy na svém významu.) Nic-
|
|---|
| [33] |
méně tehdejší poklesnutí moci královské a houževnatý zápas stavů vyšších se stavem městským
|
|---|
| [34] |
o hranici obapolných práv, zejména ve věcech soudních, neostaly bez závažného vlivu ani na
|
|---|
| [35] |
5) ZZ. čl. 208, 226, 282 a 422.
|
|---|
| [36] |
*) Dle.ZZ. čl. 210 přísahali páni a vladykové do soudu komorního a do rady královské „króli,
|
|---|
| [37] |
všem pánóm a vladykám i všie obci královstvie Českého, napřed JKMti rady a tajnosti zachovati, k obecnému
|
|---|
| [38] |
dobrému věrně a právě raditi, a v týchž radách a soudu komorniem pravdu vésti a křivdu tupiti, a to ani
|
|---|
| [39] |
pro přiezeň ani pro nepřiezeň ani pro kterü jinü vác".
|
|---|
| [40] |
7) Osamělé jsou na př. případy, kdy soud komorní bral naučení u soudu zemského (R. č. 1446 a 1461).
|
|---|
| [41] |
8) Král Ferdinand I. v proposici sněmovní r. 1527 navrhoval, aby „v soudu komorním bez přítom-
|
|---|
| [42] |
nosti JKMti v tomto království to všecko mohlo souzeno býti, což bývá a muož souzeno býti v JMKské pří-
|
|---|
| [43] |
tomnosti“, poněvadž obyvatelé „k spravedlnostem svým pro veliké soudu zemského zaneprázdnění v dlouhých
|
|---|
| [44] |
časích přicházeti nemohú“, a poněvadž prý „jest to i prve tak se zachovávalo od starodávna a zvláště za hof-
|
|---|
| [45] |
mistrství pana Viléma z Pernšteina, jakož pak ty časy dobrá se lidem pohodlá tím zpuosobem dála, neb sú k spra-
|
|---|
| [46] |
vedlnostem svým ty časy spěšněji přicházívali, nežli nyná tyto časy přicházeti mohou“ (Snómy České I. str. 260).
|
|---|
| [47] |
|
|---|
