[1] |
IV D. XIII. Registra soudu komorního 1508—1511. Úvod:
|
---|
[2] |
zasedal na soudě královském, příslušném arci pro všechny země České; o tom však jakožto
|
---|
[3] |
případě mimořádném níže promluvíme, při čemž povšimneme si pak poměru soudu komorního
|
---|
[4] |
k soudu královskému tehdy zasedajícímu. Avšak soud komorní byl netoliko proto českým
|
---|
[5] |
vyšším soudem zemským, že pravomoc jeho soudní toliko na zemi Českou se obmezovala;
|
---|
[6] |
nýbrž i proto, že nabyl povahy soudu mnohem více stavovského, tudy semského, nežli králov-
|
---|
[7] |
ského, třebas mnozí členové jeho náleželi vytrvale k horlitelům za silnou moc královskou.
|
---|
[8] |
Předseda jeho, nejv. hofmistr království Českého, byl nejvyšším úředníkem zemským, jenž na
|
---|
[9] |
sněmě i na soudě zemském první místo držel po nejv. purkrabí Pražském a jenž přísahou
|
---|
[10] |
byl zavázán králi i „vší obci království Českého“. Při tom byl úředníkem nesesaditelným,
|
---|
[11] |
a teprv když zemřel aneb místa svého se vzdal, mohl král úřad jeho uděliti jiné osobě stavu
|
---|
[12] |
panského „s radou pánův a vládyk“.% Rovněž tak přísedící soudu komorního, členové
|
---|
[13] |
rady královské, byli přísahou zavázáni králi i zemi,“) a skutečně v ten čas byli více závislými
|
---|
[14] |
na vyšších stavech, ke kterým ostatně sami patřili, nežli na králi. Nelze se tedy diviti, že
|
---|
[15] |
sám král i stavové považovali soud v komoře královské odbývaný za soud stavovský, za
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Když pak povážíme, že zřízení zemské v posledním článku přiznávalo vyšším stavům
|
---|
[18] |
svobodu „práv svých přičiniti aneb ujieti“, a to jak na obecním sněmu, tak i „o soudu
|
---|
[19] |
zemském aneb u jímých soudův“, tedy pochopíme, proč organisace i kompetence soudu ko-
|
---|
[20] |
morního mohla se státi v ty časy mnohem více závislou na vůli vyšších stavů, nežli na vůli
|
---|
[21] |
královské. Zajisté nebylo překážky, aby působnost soudu komorního nebyla vždy více obmezo-
|
---|
[22] |
vána na prospěch soudu zemského anebo aby soud onen uveden nebyl do podobného odvislého
|
---|
[23] |
postavení k většímu soudu zemskému, v jakém se nalézal k němu na př. menší soud zemský.
|
---|
[24] |
Jestliže se tak nestalo, jestliže toliko některé důležitější případy soudní byly mu v ten čas
|
---|
[25] |
odňaty a vyhrazeny zůstaly soudu zemskému, a jestliže celkem nevalné pokusy se staly
|
---|
[26] |
podříditi soud komorní soudu zemskému,") tedy toho hlavní příčina byla okolnost, že soud
|
---|
[27] |
komorní byl ve skutečnosti soudem stavovským rovněž tak jako soud zemský, a že na soudě
|
---|
[28] |
zemském bylo by nastalo přetížení prací, kdyby působnost komorního soudu vesměs aneb
|
---|
[29] |
větším dílem bývala se mu přikázala. Kromě toho, jak ze všech zpráv vysvítá, přispívala
|
---|
[30] |
nemálo autorita předsedy jeho, bohatého, mocného a učeného pána českého, nejvyššího
|
---|
[31] |
hofmistra království Českého, pana Viléma z Pernšteina, k tomu, že řízený jím soud komorní
|
---|
[32] |
v těchto časech udržel se na posavadní výši a neutrpěl větší újmy na svém významu.) Nic-
|
---|
[33] |
méně tehdejší poklesnutí moci královské a houževnatý zápas stavů vyšších se stavem městským
|
---|
[34] |
o hranici obapolných práv, zejména ve věcech soudních, neostaly bez závažného vlivu ani na
|
---|
[35] |
5) ZZ. čl. 208, 226, 282 a 422.
|
---|
[36] |
*) Dle.ZZ. čl. 210 přísahali páni a vladykové do soudu komorního a do rady královské „króli,
|
---|
[37] |
všem pánóm a vladykám i všie obci královstvie Českého, napřed JKMti rady a tajnosti zachovati, k obecnému
|
---|
[38] |
dobrému věrně a právě raditi, a v týchž radách a soudu komorniem pravdu vésti a křivdu tupiti, a to ani
|
---|
[39] |
pro přiezeň ani pro nepřiezeň ani pro kterü jinü vác".
|
---|
[40] |
7) Osamělé jsou na př. případy, kdy soud komorní bral naučení u soudu zemského (R. č. 1446 a 1461).
|
---|
[41] |
8) Král Ferdinand I. v proposici sněmovní r. 1527 navrhoval, aby „v soudu komorním bez přítom-
|
---|
[42] |
nosti JKMti v tomto království to všecko mohlo souzeno býti, což bývá a muož souzeno býti v JMKské pří-
|
---|
[43] |
tomnosti“, poněvadž obyvatelé „k spravedlnostem svým pro veliké soudu zemského zaneprázdnění v dlouhých
|
---|
[44] |
časích přicházeti nemohú“, a poněvadž prý „jest to i prve tak se zachovávalo od starodávna a zvláště za hof-
|
---|
[45] |
mistrství pana Viléma z Pernšteina, jakož pak ty časy dobrá se lidem pohodlá tím zpuosobem dála, neb sú k spra-
|
---|
[46] |
vedlnostem svým ty časy spěšněji přicházívali, nežli nyná tyto časy přicházeti mohou“ (Snómy České I. str. 260).
|
---|
[47] |
|
---|