Facsimile Lines

812

Page

[1]	XIV
[2]	jest dosvědčeno jen svědectvím velmi pozdním. Naproti tomu jistě co
[3]	nejrozhodněji lze autorství Husova hájiti i u č. 6, u listu pověstnému Ja-
[4]	novi Hübnerovi psaného. Jos. Truhlář, který list nalezl, správně, ač po-
[5]	někud nesměle měl za původce Husa, Sedlák velmi rozhodně, ale bez
[6]	důvodů, prohlásil autorem Stanislava ze Znojma, a jeho mínění u ne-
[7]	kritických lidí převládlo tak, že je zastrašilo počítati list i jen mezi ne-
[8]	jisté. V bádání historickém bývá mnohdy mnoho nejistého, nic však není
[9]	stanovisko r. 1403 a 1404 známe velmi dobře, a to se, hájíc článků
[10]	Wyclifových všech a vůbec, nesmiřitelně rozchází se stanoviskem pisatele
[11]	Jistu, jenž pochybuje o autentičnosti článků, jak to (vedle Mikuláše z Li-
[12]	tomyšle) činil r. 1403 a dlouho potom právě Hus, na něhož tedy jest
[13]	nejpřirozenější mysliti. Konečně pokud jde o změnu v datování, správné
[14]	datum u č. 39 dáno zjištěním správného čtení rukopisného, jako jím
[15]	byla dána i změna v datu a určení č. 10, což vyloženo v úvodních po-
[16]	známkách k němu.
[17]	Nejpronikavější změny i co do datování i co do formy a povahy
[18]	listů Husových dostavily se vlivem bádání cizího i vlastního ve skupině
[19]	lislů, již lze označiti jako „listy z vyhnanství“, i když některé psány
[20]	byly v Praze. Byl to především nález č. 49, které dosud známo bylo
[21]	jen ve znění latinském, také po česku (v rukopise Víd. 4916, také na
[22]	to upozornili nyní i Flajšhans a Sedlák). Bylo mi po bližším srovnání
[23]	jasno, že český text, třebas necelý, jest nepochybně původní. A tu se
[24]	přirozeně vynořila otázka, není-li tomu tak i jinde, jak ji, nepodav arci
[25]	důvodů, nadhodil již Flajshans.! To tedy nutilo k dalšímu pátrání, které,
[26]	tuším, aspoň někde mohlo pro domněnku Flajshansovu poskytnouli
[27]	dokladů.
[28]	O to arci sotva bude spor, že listy Husovy z vyhnanství posílané
[29]	bývaly v Betlemě předčítány. Jest to tak samozřejmé, že to ani zvlášt-
[30]	ního důkazu nepotřebuje, nicméně jistě smí tu býti vzpomenuto, že jen
[31]	tím lze asi vysvětliti omyl rukopisu kriZovnického XXII A 4, jenž, při-
[32]	nášeje list č. 48 dvakrát (po druhé ve skupině šesti listů domněle žalář-
[33]	ních), po prvé (na str. 215) jej zahajuje označením: Potinà se jiná
[34]	řeč velmi pěkná a užitečná od M. Jana Hussi svaté paměti
[35]	kázaná v Bethlemě takto. Pro posluchače ovšem slova Husova,
[36]	měla-li býti jakousi náhradou za kázání, musila zníti česky, a máme
[37]	skutečně i listy česky zachované (č. 74), a jinde zase nutno si aspoň
[38]	položiti otázku, jaké bylo jejich znění původní. Jest totiž nápadné, že
[39]	u latinských pro Pražany určených listů, pokud vedle Op dochovány
[40]	jsou také rukopisně, znění rukopisného textu rozchází se velmi značně
[41]	s textem Op, takže toho pouhými změnami slohovými a podobnou úpra-
[42]	vou, v níž si vydavatelé Op libovali, vysvětliti nelze. Na důležitou okol-
[43]	! Některé důvody pro toto mínění ve své edici vyslovené uvedl potom Flajšhans
[44]	v Osv. XLV (1915), str. 402 n.

Text view • Facsimile