[1] |
&. 9, 10. 1407—po 1408. 27
|
---|
[2] |
Ve Vidb červený dodatek: ,Skládánie Mistra Husi svaté paměti odúmrtí
|
---|
[3] |
neb nápadóv odumrlých věcí'; nadpisu není, podobné ani v Ol; v Kt nej-
|
---|
[4] |
prve: „De devolutionibus“, pod tím jinou rukou: ,Epistola Magistri Johannis
|
---|
[5] |
Hus“ a dále: ,Odmrti bráti jest protivné bohu“ vesmés pozdější přípisky.
|
---|
[6] |
V P, Vel: Traktat odúmrtí,“ písmo pľrivodí M. Jan Hus“.
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Mistr Jan Hus pannám společné (kdesi na venkově?) žijícím udílí na-
|
---|
[9] |
pomenutí k životu ctnostnému, a slibuje příležitostně znovu psáti, posílá
|
---|
[10] |
píseň zpívanou o nešpoře panen svatých.
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
Rkp. kníž. Dietrichsteinské knihovny v Mikulové I, 67 f. 139—139', (opis
|
---|
[13] |
Bocküv v moravském zemském archivé 12.263).
|
---|
[14] |
Erben, Spisy III, 269—270 c. 1 (z opisu Bockova) — Duch Jana Husi
|
---|
[15] |
zjevný v jeho spisech str. 164—166 c. 1; Palacký, Docum. str. 7—8 č. 3
|
---|
[16] |
(z opisu Boćkova) — Mares str. 12—13 č. 4 = str. 17—19 č. £ = str.
|
---|
[17] |
8—9 & 4 = Flajshans, Listy z Prahy str. 51—52 c. 11 == Flajśhans,
|
---|
[18] |
Listy str. 19—20 ¢. VIII. — Latinský překlad Palacký, Docum. str. 8—9.
|
---|
[19] |
Novotný, Listy Husovy 42—43 klade list, domnívaje se, Ze psán pannám
|
---|
[20] |
u Betlema Zijícím, do doby vyhnanství Husova; po nynéjsím stanovení správ-
|
---|
[21] |
ného textu ,kteráz spieváme' (nikoli která spievána bud) jest pravdé podob-
|
---|
[22] |
néjsi, Ze list psán z Prahy, ponévadz na venkové Hus sotva mohl hned za-
|
---|
[23] |
vädeti zvláštní písně; ale poněvadž bézí o píseň, jistě českou, která již se
|
---|
[24] |
zpívá, náleží list jistě za r. 1408, kdy Husova reforma zpěvu byla provedena.
|
---|
[25] |
Milost svů a potvrzenie v milosti a v panenství rač vám dáti chot
|
---|
[26] |
pán Ježíš, jehož ste sobě nade všeckny jiné zalibily, a jissté velmé mû-
|
---|
[27] |
dře: neb on jest král najmúdřejší, najmocnější, najbohatější, najsilnější,
|
---|
[28] |
najkraší* a tak najutěščnější*; neb on svých chotí neruší, neprzní, ne-
|
---|
[29] |
teskni, jim sé nestará, jim sé nikdy nepronévérí; aniZ móZ sé starati
|
---|
[30] |
i pronevéfiti^ jim. On s nimi na véky bude, a ony budü* mieti, jakoZ
|
---|
[31] |
samy budü chtieti, jeho k své vóli; a tak každá bude plná králová bez
|
---|
[32] |
üjmy královstvie nebezského, v némZ ka£dy i kaZdá bude'k jejie vóli:
|
---|
[33] |
neb každá bude mieti, co bude chtieti, a nic zlého nebude moci chtieti.
|
---|
[34] |
Ó važte to, milé choti krále Christa tak slavného! Neodpůúštějte jeho
|
---|
[35] |
pro jiného hřiešného, mrzkého, biedného i zprznilého, s nímž viece jest
|
---|
[36] |
tesknosti než utčščnie, buď jakž buď. Neb bude-li“ krásný, tožť" bolest,
|
---|
[37] |
aby sě jiné nechopil; bude-li škaredý, tožť' tesknost; bude-li opilý, náhlý
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
* pséno: naykraffy. — » psäno : nayutyef{yenyey{ffi. — © psäno : nepronyewyerzy. —
|
---|
[40] |
dv rkp. mylnë nepronewétiti. — * následuje Skrínuté (nymy. — fv rkpe: každý i každá
|
---|
[41] |
bude každý k... — #Nebudeli rkp. — ^ psáno: tozt. — !psáno: tozzt.
|
---|