&. 9, 10. 1407—po 1408. 27
Ve Vidb červený dodatek: ,Skládánie Mistra Husi svaté paměti odúmrtí
neb nápadóv odumrlých věcí'; nadpisu není, podobné ani v Ol; v Kt nej-
prve: „De devolutionibus“, pod tím jinou rukou: ,Epistola Magistri Johannis
Hus“ a dále: ,Odmrti bráti jest protivné bohu“ vesmés pozdější přípisky.
V P, Vel: Traktat odúmrtí,“ písmo pľrivodí M. Jan Hus“.
10.
Mistr Jan Hus pannám společné (kdesi na venkově?) žijícím udílí na-
pomenutí k životu ctnostnému, a slibuje příležitostně znovu psáti, posílá
píseň zpívanou o nešpoře panen svatých.
[V Praze po r. 1408.]
Rkp. kníž. Dietrichsteinské knihovny v Mikulové I, 67 f. 139—139', (opis
Bocküv v moravském zemském archivé 12.263).
Erben, Spisy III, 269—270 c. 1 (z opisu Bockova) — Duch Jana Husi
zjevný v jeho spisech str. 164—166 c. 1; Palacký, Docum. str. 7—8 č. 3
(z opisu Boćkova) — Mares str. 12—13 č. 4 = str. 17—19 č. £ = str.
8—9 & 4 = Flajshans, Listy z Prahy str. 51—52 c. 11 == Flajśhans,
Listy str. 19—20 ¢. VIII. — Latinský překlad Palacký, Docum. str. 8—9.
Novotný, Listy Husovy 42—43 klade list, domnívaje se, Ze psán pannám
u Betlema Zijícím, do doby vyhnanství Husova; po nynéjsím stanovení správ-
ného textu ,kteráz spieváme' (nikoli která spievána bud) jest pravdé podob-
néjsi, Ze list psán z Prahy, ponévadz na venkové Hus sotva mohl hned za-
vädeti zvláštní písně; ale poněvadž bézí o píseň, jistě českou, která již se
zpívá, náleží list jistě za r. 1408, kdy Husova reforma zpěvu byla provedena.
Milost svů a potvrzenie v milosti a v panenství rač vám dáti chot
pán Ježíš, jehož ste sobě nade všeckny jiné zalibily, a jissté velmé mû-
dře: neb on jest král najmúdřejší, najmocnější, najbohatější, najsilnější,
najkraší* a tak najutěščnější*; neb on svých chotí neruší, neprzní, ne-
teskni, jim sé nestará, jim sé nikdy nepronévérí; aniZ móZ sé starati
i pronevéfiti^ jim. On s nimi na véky bude, a ony budü* mieti, jakoZ
samy budü chtieti, jeho k své vóli; a tak každá bude plná králová bez
üjmy královstvie nebezského, v némZ ka£dy i kaZdá bude'k jejie vóli:
neb každá bude mieti, co bude chtieti, a nic zlého nebude moci chtieti.
Ó važte to, milé choti krále Christa tak slavného! Neodpůúštějte jeho
pro jiného hřiešného, mrzkého, biedného i zprznilého, s nímž viece jest
tesknosti než utčščnie, buď jakž buď. Neb bude-li“ krásný, tožť" bolest,
aby sě jiné nechopil; bude-li škaredý, tožť' tesknost; bude-li opilý, náhlý
*o odüm. Vel.
* pséno: naykraffy. — » psäno : nayutyef{yenyey{ffi. — © psäno : nepronyewyerzy. —
dv rkp. mylnë nepronewétiti. — * následuje Skrínuté (nymy. — fv rkpe: každý i každá
bude každý k... — #Nebudeli rkp. — ^ psáno: tozt. — !psáno: tozzt.
