[1] |
|
---|
[2] |
kých otázkách, které ji sílily. Již dávno pocitována obeené a již dávno,
|
---|
[3] |
lze říci, vědecké vydání Husovy korespondence bylo starý dluh, který
|
---|
[4] |
splatiti jest otázkou cti české vědy a zejména českého studia doby Hu-
|
---|
[5] |
sovy. Není to nijaké snižování významu Palackého nebo znehodnoco-
|
---|
[6] |
vání jeho veliké práce, pravím-li, že Palackého Documenta, třeba jsou
|
---|
[7] |
prací neobyčejně záslužnou a cennou a třeba zůstanou knihou, jíž stále
|
---|
[8] |
ještě lze používati, vědeckým požadavkům, jak je dnes klademe, ne-
|
---|
[9] |
vyhovují zcela a nevyhovovala vlastně ani při svém vydání. Palacký
|
---|
[10] |
k svému vydání snesl velmi hojný materiál rukopisný, přispěl měrou
|
---|
[11] |
velmi značnou k poznání nových, dříve neznámých nebo málo známých
|
---|
[12] |
dokumentů, uvedl u jednotlivých čísel své sbírky hojnost rukopisů,
|
---|
[13] |
v nichž čísla ona jsou obsažena, ale nelze říci, že všeho toho také mě-
|
---|
[14] |
rou vyčerpávající užil. Jednotlivé kusy jsou tu vydány bez variant
|
---|
[15] |
a zpravidla vůbec bez poznámek, jako by čtení v Documentech podané
|
---|
[16] |
bylo také čtením rukopisným anebo čtením rukopisů všech.
|
---|
[17] |
Dlouholetá zkušenost a osvědčená kritičnost, s nimiž Palacký k vy-
|
---|
[18] |
dání Document přistupoval, opravňovaly ho do jisté míry k tomuto
|
---|
[19] |
postupu, k němuž ho pobízela i jeho snaha poskytnouti četby co možná
|
---|
[20] |
pohodlné, jež ho ani v jeho edicích neopouštěla. 'A není arci pochyb-
|
---|
[21] |
nosti, že vydání Document snáze a pohodlněji se užívá, než vydání za-
|
---|
[22] |
tizeného a snad až přetíženého poznámkami přinášejícími různočtení
|
---|
[23] |
jednotlivých rukopisů. A přece ani nebezpečenství, že tím pohodlné uží-
|
---|
[24] |
vání edice bude ohroženo, nesmí provedení této vydavatelské povinnosti
|
---|
[25] |
zabrániti. Ani jediný z listů Husových není zachován v originále jeho
|
---|
[26] |
rukou psaném, máme vesměs jen opisy, namnoze opisy opisů. Vyda-
|
---|
[27] |
vatel musí se snažiti, aby z těchto textů dobral se znění, jak asi vyšlo
|
---|
[28] |
z péra Husova. Není to práce snadná a jistě vždy jest v ní mnoho sub-
|
---|
[29] |
jektivního. Neupiräm take, Ze Palacký pokusil se o svůj úkol s poroz-
|
---|
[30] |
uměním a obratností, v podstatě lze opakovati, že texty jím podané zů-
|
---|
[31] |
stávají základem, ale přece nelze tu jeho ediční zásady podržeti, jako
|
---|
[32] |
nelze ani podržeti jeho ediční praxe. Zpravidla i tam, kde uvádí také
|
---|
[33] |
rukopisy jiné, jež jistě znal, Palacký spokojuje se otiskem textu podle
|
---|
[34] |
jediného jen. Ve svém vzácném taktu Palacký tu zpravidla volil ruko-
|
---|
[35] |
pis opravdu nejsprávnější. Ale ani tu nerozpakoval se opustiti svůj text
|
---|
[36] |
základní a nahraditi jeho znění textem rukopisu jiného, nebo i emen-
|
---|
[37] |
dací, kontaminací atd., kde jeho úvaze lépe vyhovovala, aniž ovšem na
|
---|
[38] |
to nějak upozornil. Palacký snad směl si dovoliti něco podobného, ale
|
---|
[39] |
dovoleno takové počínání není — a nezáleží na tom, že snad i v tom
|
---|
[40] |
Palacký zhusta uhodil na řešení správné. Zjišťování nebo dohadování
|
---|
[41] |
správného textu má vždy, opakuji to, něco subjektivního — kdo mojí
|
---|
[42] |
edice bude k vědeckým účelům užívati, uvidí, jak často se v jednotli-
|
---|
[43] |
vostech můj text liší od Palackého, jak věřím, na prospěch věci, — ale
|
---|
[44] |
především musí tomu, kdo edice k vědeckým účelům užívá, býti dána
|
---|
[45] |
možnost kontroly, příležitost poznati, je-li čtení, pro něž jsem se rozhodl,
|
---|