| [1] |
290 C. 139*. 1415, Juni po 24. (? spíše 18.—21.).
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Český překlad čísla předcházejícího.
|
|---|
| [4] |
V Kostnici, v žaláři [u Bosáků] 1415, Juni po 24. (? spise 18.—21.).
|
|---|
| [5] |
Rkp. dvorské knihovny ve Vídni 4519 (= Vndb) f. 177—172'.
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Překlad jest vlastné zpracováním (částečným) pozdějšího původu, jak do-
|
|---|
| [8] |
kazují četné omyly, výpustky a dodatky. O p. Václavovi z Dubé mluví se
|
|---|
| [9] |
jako o ženatém, ač ho Hus v originále napomíná, aby se oženil, a on sku-
|
|---|
| [10] |
tecné ženat nebyl (v. i č. 161), zmínka o výrocích Stanislavových a Pálčo-
|
|---|
| [11] |
vých vypuštěna, čímž i smysl celého příslušného místa zkalen, i jinde pro-
|
|---|
| [12] |
vedeny změny, z nichž nejsmělejší jest dodatek, v němž Hus pohání své
|
|---|
| [13] |
soudce před soud boží, zrobený patrné podle výroku Jeronymova. Rovnez
|
|---|
| [14] |
na konci přidán citát z Augustina a vyzvání k Čechům.
|
|---|
| [15] |
Latinský originál není datován, dobu vzniku určil Novotný, Listy Hu-
|
|---|
| [16] |
sovy str. 73—74. Překlad má datum — dosti neurčité „po sv. Janu Křti-
|
|---|
| [17] |
tel, jež však následuje na konci posledního neautentického dodatku a ne-
|
|---|
| [18] |
může buditi důvěry, když obsahem list se k této pozdní době nehodí.
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
Modlitba má z žádostí všeho dobrého, moji milí páni a pravdy božie
|
|---|
| [21] |
milovníci, věrní v mém zamůúcení těšitelé a v pravdě pána Christa po-
|
|---|
| [22] |
tvrditelé, mné od pana jako andélé boží daní. Nemohu toho tak velmi
|
|---|
| [23] |
vypraviti, kterak velmi vděčen sem z vašie stálosti a z dobrodčnie, které
|
|---|
| [24] |
mně okazovali ste hřéšnému, v naději boží však služebníku božiemu.
|
|---|
| [25] |
Ale za to prosím, aby pán Ježíš, milostivý náš stvořitel a vykupitel
|
|---|
| [26] |
a spasitel, odplatil vám zde nynie v milosti a potom, dada věčnůú radost,
|
|---|
| [27] |
obdařil svým božským viděním i na věky patfením. “I napomínám vás “ 172 Vndb
|
|---|
| [28] |
skrze milosrdenstvie božie, abyšte zákona jeho milovníci byli a přiká-
|
|---|
| [29] |
zánie jeho s[vatá] rádi slyšali a skutkem zachovávali.
|
|---|
| [30] |
Prosím vás, páni moji zvláštní, pane Václave' a pane Jane,” jiZ ne-
|
|---|
| [31] |
chajíce dvofenie králóv smrtedlnych, s manZelkami va&imi a dietkami"
|
|---|
| [32] |
doma pfebyvajíce, pánu bohu sluZte. Nebo viete, kterak tento marny
|
|---|
| [33] |
svět okolkem jde, onoho povyšuje a jiného ponižuje a povÿsenému ma-
|
|---|
| [34] |
lého utěšenie popřeje a za malé kochánie vččnú muku a žalost odplacuje.
|
|---|
| [35] |
Již také poznati muožte, jaké obcovánie duchovních, kteří se ná-
|
|---|
| [36] |
městky pána Christa a“ svatých“ appoštolóv“ věrní a praví nazývají,
|
|---|
| [37] |
praviece se býti cierkev svatá a svatosvatý zbor Konstanský, duchem
|
|---|
| [38] |
s[vatym] řádně sebraný a že nemuož poblúditi. Kterak pak pobludil,
|
|---|
| [39] |
Jana XXIII“ papeže odsúdil. Prve před ním na kolena klekajice padali,
|
|---|
| [40] |
ave Vndb psáno s dobrodienye a nad posled. písmem jinou rukou: ich. — b mi
|
|---|
| [41] |
nadepsáno jesté jednou Vndb. — *ve Vndb touz rukou in margine.
|
|---|
| [42] |
l Václav z Dubé, jenž však tenkráte nebyl jesté Zenat. — ?Jan z Chlumu.
|
|---|
