290 C. 139*. 1415, Juni po 24. (? spíše 18.—21.).
139%.
Český překlad čísla předcházejícího.
V Kostnici, v žaláři [u Bosáků] 1415, Juni po 24. (? spise 18.—21.).
Rkp. dvorské knihovny ve Vídni 4519 (= Vndb) f. 177—172'.
Dosud netistén.
Překlad jest vlastné zpracováním (částečným) pozdějšího původu, jak do-
kazují četné omyly, výpustky a dodatky. O p. Václavovi z Dubé mluví se
jako o ženatém, ač ho Hus v originále napomíná, aby se oženil, a on sku-
tecné ženat nebyl (v. i č. 161), zmínka o výrocích Stanislavových a Pálčo-
vých vypuštěna, čímž i smysl celého příslušného místa zkalen, i jinde pro-
vedeny změny, z nichž nejsmělejší jest dodatek, v němž Hus pohání své
soudce před soud boží, zrobený patrné podle výroku Jeronymova. Rovnez
na konci přidán citát z Augustina a vyzvání k Čechům.
Latinský originál není datován, dobu vzniku určil Novotný, Listy Hu-
sovy str. 73—74. Překlad má datum — dosti neurčité „po sv. Janu Křti-
tel, jež však následuje na konci posledního neautentického dodatku a ne-
může buditi důvěry, když obsahem list se k této pozdní době nehodí.
Modlitba má z žádostí všeho dobrého, moji milí páni a pravdy božie
milovníci, věrní v mém zamůúcení těšitelé a v pravdě pána Christa po-
tvrditelé, mné od pana jako andélé boží daní. Nemohu toho tak velmi
vypraviti, kterak velmi vděčen sem z vašie stálosti a z dobrodčnie, které
mně okazovali ste hřéšnému, v naději boží však služebníku božiemu.
Ale za to prosím, aby pán Ježíš, milostivý náš stvořitel a vykupitel
a spasitel, odplatil vám zde nynie v milosti a potom, dada věčnůú radost,
obdařil svým božským viděním i na věky patfením. “I napomínám vás “ 172 Vndb
skrze milosrdenstvie božie, abyšte zákona jeho milovníci byli a přiká-
zánie jeho s[vatá] rádi slyšali a skutkem zachovávali.
Prosím vás, páni moji zvláštní, pane Václave' a pane Jane,” jiZ ne-
chajíce dvofenie králóv smrtedlnych, s manZelkami va&imi a dietkami"
doma pfebyvajíce, pánu bohu sluZte. Nebo viete, kterak tento marny
svět okolkem jde, onoho povyšuje a jiného ponižuje a povÿsenému ma-
lého utěšenie popřeje a za malé kochánie vččnú muku a žalost odplacuje.
Již také poznati muožte, jaké obcovánie duchovních, kteří se ná-
městky pána Christa a“ svatých“ appoštolóv“ věrní a praví nazývají,
praviece se býti cierkev svatá a svatosvatý zbor Konstanský, duchem
s[vatym] řádně sebraný a že nemuož poblúditi. Kterak pak pobludil,
Jana XXIII“ papeže odsúdil. Prve před ním na kolena klekajice padali,
ave Vndb psáno s dobrodienye a nad posled. písmem jinou rukou: ich. — b mi
nadepsáno jesté jednou Vndb. — *ve Vndb touz rukou in margine.
l Václav z Dubé, jenž však tenkráte nebyl jesté Zenat. — ?Jan z Chlumu.
