| [1] |
|
|---|
| [2] |
přišla ještě jednou, neopisovala jich znovu, nýbrž poukázala, že psány
|
|---|
| [3] |
jsou svrchu, odkazem, který písař Vdn byl by bezmyšlenkovitě opsal.
|
|---|
| [4] |
Tomu pak nasvědčuje i to, že ve Vdn čteme, jak řečeno, hned potom závěr
|
|---|
| [5] |
oněch odpovědí Husových, který pak v odpovědech samých, když je
|
|---|
| [6] |
písař opsal, zase chybí. To sotva lze vysvětliti jinak, nežli tak, že vpřed-
|
|---|
| [7] |
loze písař, poznav, že artikuly vlastní psal již dříve, spokojil se odka-
|
|---|
| [8] |
zem na né a pripsal jen záver prve vynechaný, a písať Vdn, opisuje
|
|---|
| [9] |
z něho, učinil rovněž tak a artikuly vlastní opsal pak sice z tétéž před-
|
|---|
| [10] |
lohy, ale na jiné místo, rovněž bez závěru.
|
|---|
| [11] |
To přímo vnucuje domněnku, tím spíše, že písař Vdn, jak uvidíme,
|
|---|
| [12] |
nejeví se jinak pouhým bezmyšlenkovitým kopistou. Jak řečeno, plyne
|
|---|
| [13] |
text dokumentů do Vdn potom pojatých nepřetržitým proudem, nikde na
|
|---|
| [14] |
rozhraní jednotlivých sexternů nekončí žádný kus, ale také v partii
|
|---|
| [15] |
předcházející nikde nenajdeme mezery mezi jednotlivými sexterny, všude
|
|---|
| [16] |
dokumenty přesahují z jednoho sexternu do druhého. Ale uvažme, že
|
|---|
| [17] |
Vdn jest opis, a přehlédněme v tom vědomí ještě jednou jeho další obsah.
|
|---|
| [18] |
V témž sexternu, který obsahuje onu záhadnou poznámku o artikulech,
|
|---|
| [19] |
začíná se pak (f. 90) druhá část relace Mladoňovicovy, jež, vyplňujíc
|
|---|
| [20] |
zbytek sexternu a přesahujíc do následujícího, připojuje dále ony
|
|---|
| [21] |
artikuly, žalářní traktáty Husovy a čtyři české listy žalářní, a dostává se
|
|---|
| [22] |
tím opět do sexternu dalšího (po f. 124). Co následuje, jest nesourodý
|
|---|
| [23] |
přídavek, ale ani jím zbytek sexternu není vyplněn; listy od 126 nepo-
|
|---|
| [24] |
psány (do 130). Jest patrno, že písař Vdn, když ani přibráním cizokraj-
|
|---|
| [25] |
ného kusu vyplnění celého sexternu nedospěl, sourodého materiálu ve
|
|---|
| [26] |
své předloze více nenašel, že jeho předloha neměla více, než on nám
|
|---|
| [27] |
zachoval. Příčiny mohly býti rozličné, mezi nimi i ta, že obsahem, pokud
|
|---|
| [28] |
se k Husovi odnáší, byla v předloze právě vyplněna a ukončena jedna
|
|---|
| [29] |
složka, jeden sextern. To, co máme ve Vdn zachováno po druhé části
|
|---|
| [30] |
relace Petrovy (artikuly, traktáty, listy), mohlo zcela dobře býti k ní
|
|---|
| [31] |
přidáno již v předloze samé (a tím sextern vyplněn). Očekávali bychom,
|
|---|
| [32] |
že nyní bude následovati část třetí atd., ty však čteme ve Vdn již na-
|
|---|
| [33] |
před, aniž by na nějaké přehození sexternú bylo lze mysliti. Jest však
|
|---|
| [34] |
zcela dobře možno, že sextern obsahující část druhou s příslušenstvím,
|
|---|
| [35] |
byl přehozen již v předloze původní, jež v tomto již změteném pořádku
|
|---|
| [36] |
do Vdn přešla. Pak by onen záhadný odkaz na artikuly výše psané
|
|---|
| [37] |
vysvětlil se velmi snadno...
|
|---|
| [38] |
Ovšem s domněnkami takovými v případech, kde běží o diploma-
|
|---|
| [39] |
tickou kritiku, nedospěje se nikdy daleko, zde však přece nutno se u nich
|
|---|
| [40] |
zdržeti. Jde o to, že písař Vdn jinak přece jen neopisuje bezmyšlenko-
|
|---|
| [41] |
vitě. Hned po záhadné zmínce o vynechaných artikulech čteme totiž
|
|---|
| [42] |
(f. 90): Ordo procedendi in causa Magistri Johannis Hus
|
|---|
| [43] |
a principio inter ipsum et Pragenses archiepiscopos per
|
|---|
| [44] |
ipsummet alias consignatus ideo hic obmittitur propter
|
|---|
| [45] |
brevitatem temporis. Zde arci sotva bude spor, že místo toto přejal
|
|---|
