| [1] |
158 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Iva s Rodmitdla 1508—1535.
|
|---|
| [2] |
čítal jsem o tom i slÿchal, Ze lidé svatí o spravedlivost jsü se zasazovali i svii krev
|
|---|
| [3] |
proto prolévali; a Římané, kteří byli dobří muži, i jiní národové své svobody a spra-
|
|---|
| [4] |
vedlivosti držievali jsú oc i svá hrdla skrze to dali. Pak ktož sobě to chce vzíti ku
|
|---|
| [5] |
příkladu mužuov svatých i také světských, kterak jsú stále při spravedlivosti stáli,
|
|---|
| [6] |
kterak jest od toho odstůpiti, než o to pilně usilovati, zachovaje to, což k poctivosti
|
|---|
| [7] |
a povinnosti náleží; než takéť jest ten povinen tomu dosti činiti, kto jest se komu
|
|---|
| [8] |
v čem zapsal, a snad i obci tohoto královstvie, v kteréž také jeden jsem, vajše za-
|
|---|
| [9] |
vázal. I rač jemu pán Buoh všemohůúcí to srdce dáti, aby své povinnosti dosti činil
|
|---|
| [10] |
a jí neublížil, aby mnozí národové z toho pohoršení a těžkosti nebrali, jakož jsû
|
|---|
| [11] |
rozličné řeči slyšeti, kteréž rač pán Buoh v dobré obrátiti. A nebude-lit toho daru
|
|---|
| [12] |
božieho, aby od pána ku poddaným a od poddaných ku pánu větší se láska roz-
|
|---|
| [13] |
množila, tehdy mému rozumu jsú věci nestihlé, k jakému to konci přijde; ač to také
|
|---|
| [14] |
znám, což se zdá u lidí nepodobné, že pánu Bohu našemu véemohûciemu jest
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
Jakož jsi mi psal, že by se mnú chtěl do Prahy jeti: i rád tomu budu, aby
|
|---|
| [17] |
jel se mnú na voze, než tepruva já buohdá do Příbramě přijedu v uoterý po hedu
|
|---|
| [18] |
svaté Trojice; než potom brzo po svatém Janu měl bych jeti na Krupku pro nějaké
|
|---|
| [19] |
meze, jakož, dá-li pán Buoh, tak učiniem, neb mi se zdá, že jest toho z té i z ně-
|
|---|
| [20] |
které jiné příčiny potřebí. Datum ut supra.
|
|---|
| [21] |
Urozenému a statečnému rytieři panu Janovi z Vítence a na Příbrami, hajtmanu
|
|---|
| [22] |
kraje Podbrdského, přieteli milému.
|
|---|
| [23] |
1046.
|
|---|
| [24] |
Adamovi z Šternberka a Janovi z Roupova v příčině Vilíma Švihovského a Vilíma Klenov-
|
|---|
| [25] |
ského oc.
|
|---|
| [26] |
Na Blatné 1533, 2. června. Opis souč. v arch. Treboń. tern. nepag. a nećisl.
|
|---|
| [27] |
Službu svú vzkazuji. Urozeni páni, páni, švagře a přátelé moji milí! Přál
|
|---|
| [28] |
bych vám věrně rád zdraví a všeho dobrého. Péči, kterúž jste o to měli, oč jsem
|
|---|
| [29] |
vám prvé psal, což se pana Viléma Švihovského a pana Viléma Klenovského dotýče,
|
|---|
| [30] |
z toho vám děkuji a rád se zase přátelsky odplatiem. A učiní-li to pan Klenovsky,
|
|---|
| [31] |
neznám v tom nic jeho škodného, jakož snad i přátelé jeho nebudou proti tomu
|
|---|
| [32] |
jemu raditi; nebo poněvadž jsú pana Viléma Švihovského puohonové doma nezastihli,
|
|---|
| [33] |
tehdy jsa on v jiné zemi a o těch puohonech nevěda, byť i pan Klenovský stanné
|
|---|
| [34] |
právo nyní na to měl, tehdy nepochybuji, že zase k těm puohonóm po pořádku práva
|
|---|
| [35] |
připuštěn pan Vilém Švihovský bude, aby slyšáni a souzeni byli, a stanné právo ta-
|
|---|
| [36] |
kové aby jemu ke škodě nebylo. Dán na Blatné v pondělí svatodušní léta oc XXXIII.
|
|---|
| [37] |
Urozeným pánóm, panu Adamovi z Šternberka a na Zelené Hoře, a panu Janovi
|
|---|
| [38] |
z Roupova a na Roupově oc, pänöm, švagru a přátelóm mým milým.
|
|---|
