Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
158 A. XXVII. Dopisy Zdeńka Iva s Rodmitdla 1508—1535.
čítal jsem o tom i slÿchal, Ze lidé svatí o spravedlivost jsü se zasazovali i svii krev
proto prolévali; a Římané, kteří byli dobří muži, i jiní národové své svobody a spra-
vedlivosti držievali jsú oc i svá hrdla skrze to dali. Pak ktož sobě to chce vzíti ku
příkladu mužuov svatých i také světských, kterak jsú stále při spravedlivosti stáli,
kterak jest od toho odstůpiti, než o to pilně usilovati, zachovaje to, což k poctivosti
a povinnosti náleží; než takéť jest ten povinen tomu dosti činiti, kto jest se komu
v čem zapsal, a snad i obci tohoto královstvie, v kteréž také jeden jsem, vajše za-
vázal. I rač jemu pán Buoh všemohůúcí to srdce dáti, aby své povinnosti dosti činil
a jí neublížil, aby mnozí národové z toho pohoršení a těžkosti nebrali, jakož jsû
rozličné řeči slyšeti, kteréž rač pán Buoh v dobré obrátiti. A nebude-lit toho daru
božieho, aby od pána ku poddaným a od poddaných ku pánu větší se láska roz-
množila, tehdy mému rozumu jsú věci nestihlé, k jakému to konci přijde; ač to také
znám, což se zdá u lidí nepodobné, že pánu Bohu našemu véemohûciemu jest
všecko možné.
Jakož jsi mi psal, že by se mnú chtěl do Prahy jeti: i rád tomu budu, aby
jel se mnú na voze, než tepruva já buohdá do Příbramě přijedu v uoterý po hedu
svaté Trojice; než potom brzo po svatém Janu měl bych jeti na Krupku pro nějaké
meze, jakož, dá-li pán Buoh, tak učiniem, neb mi se zdá, že jest toho z té i z ně-
které jiné příčiny potřebí. Datum ut supra.
Urozenému a statečnému rytieři panu Janovi z Vítence a na Příbrami, hajtmanu
kraje Podbrdského, přieteli milému.
1046.
Adamovi z Šternberka a Janovi z Roupova v příčině Vilíma Švihovského a Vilíma Klenov-
ského oc.
Na Blatné 1533, 2. června. Opis souč. v arch. Treboń. tern. nepag. a nećisl.
Službu svú vzkazuji. Urozeni páni, páni, švagře a přátelé moji milí! Přál
bych vám věrně rád zdraví a všeho dobrého. Péči, kterúž jste o to měli, oč jsem
vám prvé psal, což se pana Viléma Švihovského a pana Viléma Klenovského dotýče,
z toho vám děkuji a rád se zase přátelsky odplatiem. A učiní-li to pan Klenovsky,
neznám v tom nic jeho škodného, jakož snad i přátelé jeho nebudou proti tomu
jemu raditi; nebo poněvadž jsú pana Viléma Švihovského puohonové doma nezastihli,
tehdy jsa on v jiné zemi a o těch puohonech nevěda, byť i pan Klenovský stanné
právo nyní na to měl, tehdy nepochybuji, že zase k těm puohonóm po pořádku práva
připuštěn pan Vilém Švihovský bude, aby slyšáni a souzeni byli, a stanné právo ta-
kové aby jemu ke škodě nebylo. Dán na Blatné v pondělí svatodušní léta oc XXXIII.
Urozeným pánóm, panu Adamovi z Šternberka a na Zelené Hoře, a panu Janovi
z Roupova a na Roupově oc, pänöm, švagru a přátelóm mým milým.