[1] |
502 D. XIII. Registra soudu komorního
|
---|
[2] |
s poplatky i se vším, což k nim k těm Berunicóm přísluší, tak jakož ten kšaft od
|
---|
[3] |
téhož někdy manžela jejieho učiněný šíře svědčí. Vložen puohon léta božieho tisícieho
|
---|
[4] |
pétistého prvnieho ve čtvrtek po svatém Bartholoméji appo&tolu boZiem [26. srpna].
|
---|
[5] |
V té při mezi Alžbětů z Barchova s jedné, a Janem Odéradem z Sekefic
|
---|
[6] |
s strany druhé, kdež táž paní Alžběta jeho Oděrada vinila ze rčení, Ze jest jí na
|
---|
[7] |
tom statku, pokudž jí kšaft a zřiezení nebožtíka Jana Zdechovského, manžela jejieho,
|
---|
[8] |
svědčí a ukazuje, překážky činiti nechce, a že přes to přiřčenie na ni právo o statek
|
---|
[9] |
její Běrunice, jí týmž kšaftem odkázanaj a danaj, ustál, tak jakož puohon i žaloba
|
---|
[10] |
jejie šíře svědčí a ukazuje. Proti tomu on Jan Oděrad pohnaný pověděl, že se ta
|
---|
[11] |
pře dotýče statku a gruntu dědičného, v tom žádaje podle práva za opatřenie,
|
---|
[12] |
a pravie, že povinen tuto o to odpoviedati nenie. Tu JMt pán, pan Vilém z Pern-
|
---|
[13] |
šteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vlady-
|
---|
[14] |
kami, krále JMti raddami, takto o tom vypoviedají: Poněvadž z zemského plného soudu
|
---|
[15] |
o ten grunth dědicský právo stané dáno jest a gruntuov dotýče se dědičných, z té
|
---|
[16] |
příčiny JMt tento puohon zdvihaji. A chtie-li sebe právem hleděti zemským, právo
|
---|
[17] |
se jim nezavierá. Stalo se v úterý před sv. Tiburcím.
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
| 1122.
|
---|
[20] |
Mezi Annou z Nelžejovic a Anežkou z Míkovic o pych polní. 1502. 12. dubna.
|
---|
[21] |
Anna z Nelžejovic pohnala Anežky z Míkovic. Viniti ji chce z pychu a pro
|
---|
[22] |
ten pych z padesáti kop grošuov českých, protože jest jí na jejie louce kázala seno
|
---|
[23] |
i votavu sséci etc. Puohon stojí potomně psán.
|
---|
[24] |
V té při mezi Annú z Nelžejovic s jedné, a Anežkú z Míkovic s strany druhé.
|
---|
[25] |
Jakož ona Anna vinila ji Anežku z pychu a pro ten pych z padesáti kop grošuov
|
---|
[26] |
českých, proto že by jí seno na louce jejie i votavu sséci kázala etc., tak jakož
|
---|
[27] |
puohon šíře svědčí. A na to ukázala svědomí, kteréžto svědomí vyznává o mezníciech.
|
---|
[28] |
Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr králov-
|
---|
[29] |
stvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, odkládají této pře až do
|
---|
[30] |
svatého Martina najprv příštieho [11. listopadu] z příčiny té, aby strany na ohle-
|
---|
[31] |
dání toho purkrabí hradu Pražského vedly, na čiech se jest to gruntiech stalo pobrání
|
---|
[32] |
toho sena; a svědomí ta, kteráž sú pokazovali, neb jestliže ještě která mají, ta aby
|
---|
[33] |
on purkrabie s sebů vzal, a kteráž mají ještě, též aby před purkrabí tam ukázali
|
---|
[34] |
na tom ohledání, a nad to budou-li které ještě chtieti vésti, to purkrabie aby také
|
---|
[35] |
prijal. A to vohledání má v tom času býti v tomto odložení. A purkrabie to ohle-
|
---|
[36] |
daje, svědky vyslyše a tomu vyrozoměje, aby na ten čas svatého Martina pány zpravil,
|
---|
[37] |
a strany aby zase stály na den svatého Martina najpry příštieho, že tu budou pány
|
---|
[38] |
JMtí spravedlivým rozsudkem o to rozeznány. Stalo se v úterý před svatým Tiburcím.
|
---|
[39] |
R. III. l. č a.
|
---|