EN | ES |

Facsimile Lines

802


< Page >

[1]
z roku 1501. 471

[2]
skými menšími, a počet aby tak učinila, jakž nález ukazuje, a což tu zuostane na
[3]
tom počtu, aby to od toho času jemu Janovi Sokolovi na miestě sirotčím dala ko-
[4]
nečně ve dvú nedělech pořád zběhlých bez dalšieho odtahovánie, a jemu Janovi So-
[5]
kolovi aby také v téch dvi nedélech postoupila a jej v ten statek uvedla, a s nim
[6]
spolu ten statek i dietky a sirotky opatrovali podle nálezu panského. Stalo se v pátek
[7]
po svatém Tiburcí.

[8]
R. III. 1, 181 b.

[9]
1081.
[10]
Mezi Mikulášem Vančurou z Řehnic a Janem z Sovojevie o pych. 1501, 17. listopadu.

[11]
Mikuláš Vanšura z Rehnic pohnal Jana z Sovojevic a z Nového Stranova.
[12]
Vinil ho z pychu a pro ten pych z padesáti kop grošuov českých proto, kdež
[13]
někteří lidé jeho z Smilkovic, kteréž jemu oznámil, sezvonivše se k šturmu, odjali
[14]
dobytek zajatý kmetičnám jeho z Újezdce, kterýžto dobytek byli zajali lidem
[15]
tehdáž jeho Bratronským podle zápovědi, jakož s ním s Mikulášem , a že jest
[16]
jemu Stranovskému psal, žádaje věděti, s jeho-li volí to lidé učinili, ale on mu na
[17]
to žádné odpovědi nedal. Vložen puohon léta MDI" u Veliký pátek [9. dubna].

[18]
V při mezi Mikulášem Vanäuré z Rehnic s jedné, a Janem Stranovskÿm
[19]
z Sovojevic s strany druhé. Kdež on Vanšura vinil jeho Stranovského z pychu a pro
[20]
ten pych z padesáti kop grošuov českých proto, kdež někteří lidé jeho z Smil-
[21]
kovic, kteréž jemu oznámil, sezvonivše se k šturmu, odjali dobytek zajatý kmetičnám
[22]
jeho z Újezdce, kterýžto dobytek byli zajali lidem tehdáž jeho Bratronským
[23]
podle zápovědi, jakož s ním s Mikulášem , a že jest jemu Stranovskému psal
[24]
Zádaje védéti, s jeho-li volí lidé jeho to učinili, ale on že mu na to žádné odpo-
[25]
védi nedal sc, tak jakož puohon šíře svědčí. A na to týž Vanšura ukázal listy, kteréž
[26]
jest jemu Stranovskému psal, a také ukázal i svědomí. Proti tomu on Stranovský
[27]
pohnaný odpíraje pravil, že se mu nezdá, by on tiem pychem vinen byl, než od svých
[28]
lidí že se podával k spravedlivému rozeznánie přátely. Jestliže mu příleží na to od-
[29]
poviedati, tehdy tak praví, poněvadž on Vanšura podal se k přátelskému jednánie,
[30]
a on Stranovský to jest od něho přijal, že jest ho přes to poháněti neměl; a nad
[31]
to nade všecko že lidé jeho Stranovského ten dobytek zajali neb odjali na svém,
[32]
a zvlášt že jeho Vanšurova člověka Bernarta dobytek byl mezi tiem dobytkem, a že
[33]
ty pastvy byly společní v vsi, poněvadž spolu dobytek měli, dotýkaje toho,
[34]
že to zajetí jinde jest nebylo než na Bernartově poli; a také ani z příčiny nenie
[35]
vinen pychem, neb dobytka Vanšurova ani dobytka jeho neodjímal jest, než toliko
[36]
lidí svých, že o tom nikdy v právích nestojí, by to mělo za pych počteno býti. A na
[37]
to jest ukázal svědomí. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině oc,
[38]
najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami,


Text viewFacsimile